Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1369/2011

U S N E S E N Í

Mgr. V. B.

L. K.

, zastoupenému Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem v Praze 2, Ječná 548/7, o vzájemném návrhu žalovaného na zaplacení částky 21.696,30 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2010, č. j. -381, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaný

je

povinen

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.660,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Vladimíra Dvořáčka.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 26. 5. 2009, č. j. -344, zamítl protinávrh, jímž se žalovaný domáhal, aby soud žalobkyni uložil zaplatit mu částku 51.758,30 Kč (výrok I.), přiznal znalci odměnu za účast na jednání (výrok II.) a uložil žalovanému nahradit náklady řízení České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 (výrok III.) i žalobkyni (výrok IV.). Toto rozhodnutí bylo učiněno poté, co o sporu opakovaně rozhodovaly soudy obou stupňů i soud Nejvyšší, přičemž o původně žalované částce 2.002,- Kč s příslušenstvím již bylo pravomocně rozhodnuto rozhodnutími uvedenému rozsudku předcházejícími.

K odvolání žalovaného přezkoumal v napadeném rozsahu rozhodnutí soudu prvního stupně Městský soud v Praze, jenž je rozsudkem ze dne 27. 4. 2010, č. j. -381, ve výroku I. co do částky 30.062,40 Kč zrušil a řízení v této části zastavil, co do částky 21.696,30 Kč je potvrdil (výrok I.), potvrdil je dále v nákladových výrocích III. a IV. (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.). Odvolací soud přihlédl k částečnému zpětvzetí vzájemného návrhu učiněnému v odvolacím řízení žalovaným, v tomto rozsahu tedy řízení zastavil, ve zbytku pak přitakal závěrům soudu prvního stupně, a přistoupil tudíž k potvrzení jeho rozhodnutí.

Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně proti potvrzující části jeho výroku I. a dále proti výrokům II. a III., podal dovolání žalovaný dovozujíc jeho přípustnost z ustanovení a důvodnost z nesprávného právního posouzení věci dle Dovolatel ve svém dovolání předestřel obsáhlou polemiku s právními závěry odvolacího soudu a zdůraznil, že dle něj v daném případě přípustnost podaného dovolání nevylučuje ani ustanovení s ohledem na to, že nákladovým výrokem napadeného rozsudku mu byla uložena povinnost nahradit náklady řízení v částce značně přesahující bagatelní limit, jímž toto ustanovení podmiňuje možnost dovolacího přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu. Dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně ve svém vyjádření označila dovolání žalovaného za nepřípustné, jeho argumenty za nepřípadné a navrhla, aby je Nejvyšší soud odmítnul.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , („ “), ve znění účinném k datu rozhodnutí odvolacího soudu, které je podle čl. II bodu 12 , kterým se mění , , rozhodující pro dovolací přezkum.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. Dle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé ( ), nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým tento soud rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil ( ), anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž bylo dovoláním dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se nepřihlíží.

Z ustanovení je zřejmé, že v něm je připuštěn přezkum rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé, tedy o předmětu řízení, neumožňuje však dovolacímu soudu přezkoumávat rozhodnutí týkající se procesních otázek, jež je třeba řešit v souvislosti s probíhajícím řízením. Bagatelní limit je pak v souladu s dikcí ustanovení odkazující na znění odst. 1 třeba vztáhnout pouze k výroku, jímž bylo rozhodnuto o věci samé, a nikoliv k částce obsažené v navazujícím výroku o náhradě nákladů řízení, v daném případě tedy k výroku, jímž bylo rozhodnuto o vzájemném návrhu žalovaného ve výši, v jaké o něm po částečném zpětvzetí návrhu rozhodoval odvolací soud. Bylo-li napadeným meritorním výrokem rozsudku odvolacího soudu rozhodováno o částce 21.696,30 Kč, pak je zjevné, že bylo rozhodováno o peněžitém plnění nedosahujícím požadovaného limitu, což tedy vylučuje přípustnost dovolacího přezkumu napadeného rozhodnutí.

Současně je záhodno dodat, že ač je výrok o náhradě nákladů řízení z důvodu procesní ekonomie součástí rozsudku, jde o samostatné rozhodnutí nemeritorní povahy (viz též ), proti němuž, jak ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil Nejvyšší soud (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003 civ., sešit 1/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , publikované v časopise Soudní rozhledy pod SR 1/2002, str. 10), není dovolání přípustné nehledě na výši přiznané náhrady nákladů řízení, jelikož zákon připouští dovolací přezkum nemeritorních rozhodnutí pouze v případech vyjmenovaných v 239 , mezi něž však rozhodnutí o nákladech řízení zařazeno není.

S ohledem na uvedené tedy Nejvyššímu soudu nezbylo, než dovolání jako nepřípustné podle a odmítnout.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, , , části věty před středníkem, a V dovolacím řízení vznikly žalobkyni v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 2.750,- Kč podle ustanovení bodu 4, , , a a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ustanovení , obojí navýšené o 20% DPH podle ustanovení , celkem tedy 3.660,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 7. února 2012

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r.

předseda senátu