Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2083/2010

U S N E S E N Í

J. T.

1) A. N.,

zastoupenému JUDr. Vilémem Urbišem, advokátem se sídlem v Bruntále, E. Beneše 21 a

2) I. N.,

zastoupeného JUDr. Leopoldem Petřičem, advokátem se sídlem v Krnově, Hlavní náměstí 1a, o

ochranu osobnosti

, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 6. ledna 2010, č. j. -148,

takto:

I.

Dovolání prvního žalovaného

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 4. listopadu 2008, č.j. -103, ve znění opravného usnesení ze dne 8. ledna 2009, č.j. -113, výrokem I. prvnímu žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 100.000,- Kč, výrokem II. zamítl žalobu pokud žalobkyně požadovala, aby byl první žalovaný povinen zaplatit jí společně s druhým žalovaným dalších 400.000,- Kč a byl povinen zaplatit částku 100.000,- Kč společně a nerozdílně s druhým žalovaným, výrokem III. zamítl žalobu, aby byl druhý žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 500.000,- Kč společně a nerozdílně s prvním žalovaným. Výroky IV., V. a VI. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání prvního žalovaného proti výrokům I. a IV. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 6. ledna 2010, č.j. -148, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích podle ustanovení (dále jen „ “) potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně, že dne 6. července 2004 pes ve vlastnictví druhého žalovaného, kterého měl první žalovaný v daný okamžik v péči, aniž zajistil psa takovým způsobem, aby zabezpečil ochranu okolí, ukousl žalobkyni retní červeně dolního rtu a v důsledku toho žalobkyni zůstaly trvalé následky. Ztotožnil se i s jeho právními závěry, že se první žalovaný dopustil neoprávněného zásahu, a je proto povinen snášet sankce podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“). Uvedl, že první žalovaný„se mýlí, má-li za to, že žalobkyni slouží k odstranění následku jejího zranění pouze instituty jako bolestné a ztížení společenského uplatnění, neboť se jedná o zcela svébytné a samostatné nároky podmíněné rozrůzněnou sférou ochrany, kterou poskytuje “.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal první žalovaný dne 9. dubna 2010 dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení ve spojení s ustanovením Dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení Je přesvědčen, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Za otázku zásadního právního významu považuje, „zda následky škody na zdraví lze odškodnit jen podle , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, nebo souběžně i v rámci řízení na ochranu osobnosti” a „zda přiznání zadostiučinění podle obč. zák. v peněžité podobě není v rozporu s dobrými mravy ( téhož zákona), žádá-li o odškodnění blízká osoba.“ Navrhl, abydovolací soud rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně zrušil, a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Dovolací soud konstatuje,že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku vztahu nároků z titulu náhrady škody na zdraví a z titulu ochrany osobnosti odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, která bere v úvahu odlišnost obou právních institutů. Pokud dovolatel uplatňuje dovolací důvod podle , pak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Jestliže z obsahu dovolání vyplývá dovolací důvod podle ustanovení ( téhož zákona), nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu