Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3164/2009

33

Cdo 3164/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

J. P.,

zastoupené JUDr. Miroslavem Kříženeckým, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 21, proti žalované

M. Š.

, zastoupené Mgr. Janem Maškem, advokátem se sídlem v Kladně, Tyršova 1493, o zaplacení 2,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. března 2009, č. j. -110, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24. března 2009, č. j. -110,

se ruší

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 28. 3. 2007 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 2,000.000,- Kč s odůvodněním, že dne 1. 4. 2004 s ní uzavřela kupní smlouvu, jejímž předmětem byl obytný dům č. p. 741 postavený na parc. č. st. 785, pozemek parc. č. st. 785 a pozemek parc. č. 138/20 vše v k. ú. R., obec K. za částku 4,000.000,- Kč (dále jen „kupní smlouva“). Kupní cena měla být uhrazena tím způsobem, že 2,000.000,- Kč kupující zaplatí společnosti EKVITA spol. s r. o. na vyplacení váznoucího zástavního práva a druhou část ve výši 2,000.000,- Kč převezme žalobkyně při podpisu smlouvy. Přestože podle čl. III kupní smlouvy měla žalovaná tuto část kupní ceny žalobkyni předat při podpisu smlouvy, ve skutečnosti se tak nestalo.

Okresní soud v Kladně (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. května 2008, č. j. -63, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 2,000.000,- Kč s 2% úrokem z prodlení ode dne 2. 4. 2004 do zaplacení; současně rozhodl o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti žalované. Na základě výpovědi žalobkyně, svědků P. P. a I. P., kupní smlouvy ze dne 1. 4. 2004, přípisů notářky JUDr. B. R. ze dne 1. 4. 2008 a 13. 5. 2008, kopie protokolu o jednání ve věci Krajského soudu v Praze sp. zn. , vzal za prokázané, že účastnice uzavřely dne 1. 4. 2004 kupní smlouvu, kterou žalobkyně prodala žalované obytný dům čp. 741 se stavební parcelou a s dalšími přilehlými pozemky v R. u K. za kupní cenu 4,000.000,- Kč. Část kupní ceny ve výši 2,000.000,- Kč měla žalovaná vyplatit společnosti EKVITA s. r. o. před podpisem smlouvy a zbývající část žalobkyni při podpisu smlouvy v hotovosti. Uzavření kupní smlouvy předcházely finanční problémy syna žalobkyně a jeho manželky. Soud prvního stupně přijal skutkový závěr, že sporná částka nebyla předána žalobkyni, nýbrž I. P. Neprovedl přitom žalovanou navřené důkazy výslechem svědků Mgr. L. V. a Mgr. L. K., jelikož dosud učiněná zjištění považoval za postačující pro rozhodnutí ve věci. Neuvěřil žalované, že část kupní ceny ve výši 2,000.000,- Kč zaplatila k rukám žalobkyně; její výpověď hodnotil za „značně protichůdnou“, nepřesvědčivou a odporující tomu, co uvedla v průběhu trestního řízení vedeného proti I. P. Soud prvního stupně „ve verzi vývoje událostí poskytnuté žalovanou objevil více nelogických momentů, které hodnotil ve vzájemné souvislosti s ostatními důkazy“ a žalobě proto vyhověl. Při účastnicemi nezpochybněném závěru o platnosti kupní smlouvy, akcentoval skutečnost, že smlouva byla uzavřena v součinnosti s advokátní kanceláří Mgr. J. M., ovšem nestandardním způsobem.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. března 2009, č. j. -110, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení částky 2,000.000,- Kč spolu s 2% úrokem z prodlení od 2. 4. 2004 až do zaplacení zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Soudu prvního stupně vytkl, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť pominul hodnotit listinné důkazy nejen ve vztahu k nestandardnímu způsobu uzavření smlouvy, nýbrž i z pohledu toho, zda došlo k předání sporné částky žalobkyni. Po zopakování dokazování sdělením obsahu kupní smlouvy, návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a výslechem svědka Mgr. L. V. dospěl ke skutkovému závěru, že kupní smlouva byla sepsána v advokátní kanceláři Mgr. J. M. dne 1. 4. 2004, smluvními stranami byla tamtéž vlastnoručně podepsána s tím, že totožnost účastnic smlouvy byla osobně advokátem ověřena z předložených občanských průkazů. Dne 5. 4. 2004 byl u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno podán návrh na vklad vlastnického práva, datovaný dnem 2. 4. 2004 podepsaný žalobkyní a žalovanou. Za rozhodující považoval odvolací soud – se zřetelem k listinným důkazům – výpověď nově slyšeného svědka, který v období od podzimu 2003 do dubna 2006 pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři Mgr. J. M. Z pověření uvedeného školitele na žádost žalované tento svědek připravil návrh kupní smlouvy. V ranních hodinách blíže neurčeného dne se do uvedené advokátní kanceláře dostavily účastnice řízení, žalobkyně v doprovodu další ženy. Při tomto jednání žalovaná disponovala finanční hotovostí. Jelikož svědek byl po vysvětlení obsahu smlouvy a platebních podmínek odvolán k jiné práci, předání (části) kupní ceny nebyl přítomen, nicméně ze skutečnosti, že účastnice odcházely z advokátní kanceláře „v pořádku a pohodě“, nabyl dojmu, že kupní cena musela být předána. Na tomto změněném skutkovém základě odvolací soud dovodil, že sjednaná část kupní ceny byla žalovanou žalobkyni zaplacena, tj. že došlo ke splnění závazku. Má zato, že „tyto důkazy oproti účastnickým výpovědím žalobkyně a žalované a svědeckým výpovědím rodinných příslušníků žalobkyně přinášejí zcela objektivní obraz o rozhodných skutečnostech, který není zatížen jednak osobní zainteresovaností na výsledku sporu, jakož ani finanční motivací“.

V dovolání, jehož přípustnost žalobkyně (dále též „dovolatelka“) dovozuje z , („“), uplatňujíc všechny v úvahu přicházející dovolací důvody podle , b), odst. 3 odvolacímu soudu v prvé řadě vytýká, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části podle obsahu spisu oporu v provedeném dokazování. Není srozuměna se skutkovým závěrem, podle něhož jí žalovaná požadovanou částku na kupní cenu zaplatila. Toto skutkové zjištění učinil odvolací soud z výpovědi žalované, která ovšem odporuje tomu, co žalovaná v postavení svědkyně vypověděla v řízení vedeném před Krajským soudem v Praze pod sp. zn. . Podle obsahu protokolu o její výpovědi v tomto trestním řízení totiž spornou částku žalobkyni nepředala. Žalovaná vypovídala pod hrozbou trestní odpovědnosti, neboť v případě lživé výpovědi by byla trestně stíhaná pro podezření ze spáchání trestného činu křivé výpovědi. Poněvadž v tomto občanskoprávním sporu vystupuje „jen“ v pozici účastnice řízení, sankce trestní odpovědnosti za nepravdivou účastnickou výpověď jí nehrozí. Se zřetelem k rozporu mezi obsahem protokolu o výpovědi žalované učiněné v trestním řízení a její aktuální účastnickou výpovědí, neměl jí odvolací soud uvěřit. Taktéž neměl přihlédnout k relativizaci výpovědi žalované v trestním řízení, neboť podle obsahu trestního spisu neuplatňovala žádné námitky vůči protokolaci. Odvolací soud neměl pominout výpovědi svědků I. a P. P. (přes jejich příbuzenský vztah k žalobkyni), neboť korespondují s obsahem výpovědi žalobkyně i protokolu o výpovědi žalované učiněné v průběhu trestního řízení. Skutkový závěr, že žalobkyně byla přítomna v advokátní kanceláři Mgr. M. za účelem uzavření sporné kupní smlouvy, jakož i závěr, že žalovaná při tomto jednání předala žalobkyni částku 2,000.000,- Kč, nemá oporu v provedených důkazech. Dovolatelka má zato, že přes doplnění dokazování výslechem svědka Mgr. L. V. (neviděl bezprostředně předání sporné částky, jen se domnívá s ohledem na spokojenost účastnic, že se tak muselo stát) a zopakování části dokazování, formulací odlišného závěru o skutkovém stavu věci oproti závěru soudu prvního stupně porušil odvolací soud ustanovení a 2 Jelikož důkaz výslechem svědka Mgr. L. V. byl proveden nezákonným způsobem, odvolací soud řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné právní posouzení věci.

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II bod 12. , dále jen „“)].

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení dovolatelem. Z věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Zatímco zmatečnosti se z obsahu spisu nepodávají, je řízení zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Podle odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li zato, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně ( ). K provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud při zjišťování skutkového stavu věci nepřihlédne, ledaže by je zopakoval; tyto důkazy je povinen zopakovat, jen jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, soud prvního stupně provedl jiné důkazy, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel ( ).

Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, neznamená, že by se mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně. Má-li odvolací soud za to, že na základě důkazů provedených soudem prvního stupně, jež byly podkladem pro zjištění skutkového stavu věci, lze dospět k jinému skutkovému zjištění, je nepřípustné, aby se odchýlil od hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, aniž by je sám provedl a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případně odlišné zhodnocení důkazu. Jinými slovy řečeno, z ustanovení odvolacímu soudu vyplývá povinnost zajistit si pro změnu skutkového náhledu podklad, který je rovnocenný způsobu dokazování před soudem prvního stupně. To znamená, že odvolací soud je povinen ohledně skutečnosti, o níž má pochybnosti, zopakovat dokazování jako celek (srovnej Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol. . Komentář. II. díl. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, 1133 s. a např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. ). Rozsah dokazování je v tomto případě určen množinou těch důkazů (důkazních prostředků), z nichž soud prvního stupně čerpal svá (dílčí) skutková zjištění, jež byla zásadně významná pro právní posouzení věci. Jestliže se rozsah dokazování v řízení před soudem prvního stupně nekryje s rozsahem důkazů, které odvolací soud v odvolacím řízení postupem předvídaným v zopakoval, je v takové procesní situaci nezbytné, aby odvolací soud v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozsudku vyložil, z jakých důvodů došlo k předmětné důkazní redukci, resp. proč ten který – v řízení před soudem prvního stupně provedený – důkaz nepovažoval z hlediska prokazování tvrzených skutkových okolností daného případu za právně relevantní (např. pro jeho zjevnou nadbytečnost, neúčelnost atd.), tedy proč jej v odvolacím řízení nezopakoval. V případě, že odvolací soud uvedeným způsobem nepostupuje, a přesto se od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně odchýlí, trpí odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je tím dán dovolací důvod podle

Jelikož odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, učinil odlišný skutkový závěr o přítomnosti žalobkyně v advokátní kanceláři Mgr. J. M., kde mělo dojít k předání části kupní ceny, a o předání částky 2,000.000,- Kč žalobkyni, aniž zopakoval důkazy, z nichž soud prvního stupně čerpal svůj skutkový závěr, že žalobkyni nebyla část kupní ceny doplacena, nepostupoval v souladu s a tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ].

Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věta za středníkem, odst. 3 věta první ). Dalšími dovolacími námitkami se - se zřetelem k důvodu, z jakého bylo napadené rozhodnutí zrušeno - již nezabýval.

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. ledna 2012

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu