Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4428/2011

U S N E S E N Í

Mgr. D. G.

M.

J.

, o ochraně osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp.zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. listopadu 2010, č.j. – 92, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. června 2010, č.j. – 50, zamítl žalobu o zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 50.000,- Kč (výrok I) a zároveň rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) rozhodl dne 10. listopadu 2010, č.j. -92 tak, že potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně (výrok I) a dále stanovil, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.442,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dne 28. února 2011, doplněné o podání ze dne 28. března 2011, dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, jehož přípustnost opírá o ustanovení , přičemž jako dovolací důvod uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu ustanovení Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony (rozsudek odvolacího soudu byl vyhlášen dne 10. listopadu 2010, takže tento procesní předpis je aplikován ve znění účinném od 1. 7. 2009).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle (ve znění účinném po 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ) není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o peněžité částce nepřevyšující 50.000,- Kč (bylo-li požadováno právě 50.000,- Kč za přiměřené zadostiučinění). Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, jež se řídí podle , tak s ohledem na ustanovení nemůže být dána.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle , věty první, a , aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť dovolatelka nemá na náhradu těchto nákladů nárok, zatímco ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu