Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2516/2010

U S N E S E N Í

R. H.,

V. V., o ochranu osobnosti,

vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. února 2010, č.j. -142,

takto:

I.

Dovolání žalobce

se odmítá.

II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 27. července 2009, č. j. -128, výrokem I. zamítl žalobu, pokud se žalobce domáhal proti žalovanému přisouzení omluvy ve znění uvedeném ve výroku; výrokem II. zamítl žalobu, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1,000.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích ve smyslu ustanovení (dále jen „obč. zák.“), a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. února 2010, č .j. -142, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé, co do částky 20.000,- Kč a ve výroku o náhradě nákladů řízení. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož důvody spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení a b) a

K podanému dovolání se písemně vyjádřil žalovaný.

Dovolací soud přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 30. června 2009. Poté se zabýval otázkou přípustnosti tohoto dovolání.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení však dovolání podle ustanovení téhož zákona není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč, přičemž k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Jak vyplývá z napadeného rozsudku odvolacího soudu výrokem, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, a žaloba byla (ve zbytku) zamítnuta, odvolací soud rozhodoval o peněžitém plnění, které nepřevyšovalo ani částku 20.000,- Kč. S ohledem na výše uvedené ustanovení procesního předpisu zde není proto dána přípustnost předmětného dovolání, na čemž nemůže nic změnit neodpovídající poučení obsažené v napadeném rozhodnutí. Dovolání proto bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s a za situace, když žalobce nemá na náhradu těchto nákladů právo, zatímco žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu