Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3728/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně J. T., zastoupené Mgr. Petrem Nesporým, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Puklicova 52, proti žalované Nemocnici České Budějovice, a.s., se sídlem v Českých Budějovicích, B. Němcové 585/54, IČO: 26068877, zastoupené JUDr. Františkem Šimákem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Tylova 4, o ochranu osobnosti,vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. června 2010, č.j. -78, takto:

I.Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 7. října 2009, č.j. -59, uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“) částku 100.000,- Kč (výrok I.), zatímco výrokem II. žalobu zamítl co do částky 85.000,- Kč požadovaného finančního zadostiučinění. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne 8. června 2010, č.j. -78, podle (dále jen „“) potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku I. ve věci samé; uvedený rozsudek změnil pouze tak, že vymezil výši náhrady nákladů řízení přisouzených žalobkyni. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, a současně se s ním ztotožnil především i v závěru, že uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích je dán s ohledem na zjištěné okolnosti případu, jež nalezly svůj počátek dne 23. února 2008 (tj. den po porodu), kdy novorozené dítě žalobkyně vypadlo ošetřující zdravotní sestře na zem a utrpělo frakturu parietální kosti. Tato událost citelně zasáhla do osobnostní sféry žalobkyně, která ji pociťovala nejen bezprostředně po ní, ale vnímá ji i nyní. S ohledem na soudem vyložené skutečnosti případu (shodně se soudem prvního stupně) dovodil opodstatněnost přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích žalobkyni v částce 100.000,- Kč.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 2. září 2010 (jinak včasné) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ve spojení s ustanovením Dovolací důvody spatřuje především v naplnění předpokladů ustanovení , ale připomíná i dovolací důvody ve smyslu ustanovení a odst. 3 téhož zákona. Má zejména za to, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) rozhodoval o žalobě podle obč. zák. bez náležitého skutkového základu, a tudíž v rozporu s jí zmíněnou judikaturou dovolacího soudu. Dovolatelka proto navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí, stejně jako rozsudek soudu prvního stupně, zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému soudu k dalšímu řízení.

K dovolání se písemně vyjádřila žalobkyně, která vyslovila s jeho obsahem nesouhlas.

Dovolací soud konstatuje,že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení obč. zák. odvolací soud posoudil v souladu s aktuální stabilizovanou judikaturou dovolacího soudu za situace, kdy odvolacím soudem byly náležitě vyloženy konkrétní a relevantní okolnosti, jež jej vedly k závěru o opodstatněnosti žalobkyní uplatněného nároku (analogicky srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. července 2000, sp.zn. ; poukázat lze mimo jiné i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. března 2000, sp.zn. , apod.). Pokud dovolatelka uplatňuje dovolací důvod podle , pak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, kdy nelze dovodit případný judikatorní přesah podaného dovolání, a jestliže exponuje též dovolací důvod podle ustanovení , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení žalobkyni vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč (srovnej , , , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.550,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 7.860,-Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2012

JUDr. Pavel

P a v l í k, v. r.

předseda senátu