Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4677/2010

U S N E S E N Í

FOXTROT 2000 spol. s r.o.

1) OPZ PLUS, a.s.

se sídlem v Praze 1, Hradební č. 3, IČO 45274835, zastoupené JUDr. Lambertem Halířem, advokátem se sídlem v Praze 5, Kroftova č. 1, a

2) PHL-G.E.N. s.r.o.

se sídlem v Praze 4, Na Pankráci č. 1062/58, IČO 28162684, zastoupeného JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká č. 36/5, o připadnutí předmětu úschovy státu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání účastníka 2) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. června 2010 č.j. -180, takto:

Usnesení městského soudu a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1. prosince 2009 č.j. -124

se zrušují

a věc

se vrací

Obvodnímu soudu pro Prahu 8 k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Na návrh složitele Obvodní soud pro Prahu 8 přijal do úschovy pro "neznámého příjemce" usnesením ze dne 6.10.2006 č.j. -29 (které nabylo - podle záznamu ve spise - právní moci dne 25.11.2006) částku 51.568,- Kč a usnesením ze dne 13.2.2007 č.j. -48 (které nabylo - podle záznamu ve spise - právní moci dne 15.3.2007) částku 90,- Kč. Složitel svůj návrh zdůvodnil tím, že je podle nájemní smlouvy ze dne 27.2.2006 nájemcem nebytových prostor v budovách č.p.761 a č.p. 766 v k.ú. Staré Město, že si nárok na nájemné činí oba účastníci a že svého skutečného věřitele (pronajímatele nebytových prostor) nezná, když jím může být kromě účastníků 1) a 2) i "jiná právnická či fyzická osoba složiteli neznámá".

Účastník 2) podáním ze dne 11.1.2007, které došlo soudu prvního stupně dne 12.1.2007, požádal o vydání předmětu úschovy. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 19.9.2007 č.j. -63 žádost zamítl s odůvodněním, že účastník 1) vyslovil "zásadní nesouhlas s vydáním předmětu úschovy žadateli", že složitel navrhl "prozatím předmět úschovy nevydávat" a že, "byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu". Účastník 2) poté podal dne 10.1.2008 u Obvodního soudu pro Prahu 8 žalobu, kterou se domáhal, aby bylo uloženo složiteli, účastníku 1) a správkyni konkursní podstaty účastníka 1) souhlasit s vydáním předmětu úschovy; řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. .

Podáním ze dne 13.1.2009, které došlo soudu prvního stupně dne 15.1.2009, účastník 2) opět požádal o vydání předmětu úschovy. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 20.10.2009 č.j. -121 žádost znovu zamítl. Dovodil, že nejsou splněny podmínky pro vydání předmětu úschovy žadateli, neboť účastník 1) s tím "zásadně nesouhlasí", a že, "byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu".

Obvodní soud pro Prahu 8 poté usnesením ze dne 1.12.2009 č.j. -124 rozhodl, že "předmět úschovy - 51.658,- Kč - připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 3 let ode dne vyhlášení tohoto usnesení, nebo jestliže pravomocným usnesením soudu nebude vyhověno", a že "stát nabude vlastnictví k předmětu úschovy marným uplynutím uvedené lhůty". Vycházel ze závěru, že o vydání předmětu úschovy, kterou přijal usnesením ze dne 6.10.2006 č.j. -29, "do dnešního dne nikdo nepožádal" a že je proto třeba postupovat podle ustanovení

K odvolání účastníka 2) Městský soud v Praze usnesením ze dne 29.6.2010 č.j. -180 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Dospěl k závěru, že "soud prvního stupně postupoval správně podle ustanovení , když předmět úschovy nebyl ve lhůtě tří let od právní moci usnesení o přijetí vydán některému z účastníků řízení". Žádosti účastníka 2) ze dne 11.1.2007 a 13.1.2009 o vydání předmětu úschovy byly pravomocně zamítnuty a "nyní podanou žádost o vydání úschovy, obsaženou v odvolání, soud posoudí podle ustanovení ". Vzhledem k tomu, že probíhá řízení o uložení povinnosti souhlasit s vydáním úschovy zahájené žalobou podanou dne 10.1.2008, "jeví se" podle odvolacího soudu "vhodným, aby předmětné řízení o úschově bylo ve smyslu ustanovení přerušeno do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o žalobě podané podle ustanovení "; bude-li skutečně "ve sporném řízení tento souhlas nahrazen, bude namístě předmět úschovy žadateli vydat i v případě, uplyne-li tříletá lhůta stanovená napadeným usnesením".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal účastník 2) dovolání. Namítá, že podal "ohledně předmětné úschovy" žalobu "o nahrazení nesouhlasu" podle ustanovení a že řízení o této žalobě nebylo dosud pravomocně skončeno, a dovozuje, že "dnem podání žaloby došlo ke stavení běhu tříleté lhůty, uvedené v ", a že povinností soudu bylo řízení o úschově přerušit, jakmile zjistil, že je ohledně předmětu úschovy vedeno řízení "o nahrazení nesouhlasu" s vydáním předmětu úschovy ve smyslu ustanovení Přípustnost dovolání účastník 2) dovozuje z ustanovení a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Účastník 1) navrhl, aby dovolací soud dovolání účastníka 2) odmítl. Uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se stávající soudní judikaturou a že se nejedná o rozhodnutí, které by mělo po právní stránce zásadní význam.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou (účastníkem řízení), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Účastník 2) dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci samé nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání účastníka 2) proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ].

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

V projednávané věci z obsahu spisu vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 8 na návrh složitele přijal do úschovy usnesením ze dne 6.10.2006 č.j. -29 částku 51.568,- Kč a usnesením ze dne 13.2.2007 č.j. -48 částku 90,- Kč pro "neznámého věřitele". Účastník 2) podáními ze dne 11.1.2007 a ze dne 13.1.2009 požádal soud o vydání předmětu úschovy a soud prvního stupně obě žádosti pravomocně zamítl. Po zamítnutí první z uvedených žádostí účastník 2) podal dne 10.1.2008 u Obvodního soudu pro Prahu 8 žalobu, kterou se domáhal, aby bylo uloženo složiteli, účastníku 1) a správkyni konkursní podstaty účastníka 1) souhlasit s vydáním předmětu úschovy; řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. a dosud nebylo pravomocně skončeno. Za tohoto stavu věci bylo pro rozhodnutí soudů významné vyřešení právní otázky, zda brání vydání usnesení o tom, že "předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do 1 roku ode dne vyhlášení tohoto usnesení" ( ), sama o sobě okolnost, že příjemce nebo někdo jiný, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy, již požádal o vydání předmětu úschovy, jeho žádost byla pravomocně zamítnuta, neboť s vydáním předmětu úschovy žadateli nesouhlasili ti, jejichž souhlasu bylo třeba, a probíhá (dosud pravomocně neskončené) řízení, v němž se žadatel domáhá, aby tomu, kdo vydání odporoval, bylo uloženo souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli ( ). Uvedená právní otázka dosud nebyla v rozhodovací činnosti dovolacího soudu vyřešena. Nejvyšší soud ČR proto dospěl k závěru, že dovolání účastníka 2) proti usnesení odvolacího soudu je přípustné podle ustanovení

Po přezkoumání usnesení odvolacího soudu ve smyslu ustanovení , které provedl bez jednání ( věta první ), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je zčásti opodstatněné.

Nemůže-li dlužník splnit svůj závazek věřiteli, protože věřitel je nepřítomen nebo je v prodlení nebo má-li dlužník důvodné pochybnosti, kdo je věřitelem, nebo věřitele nezná, nastávají účinky splnění závazku, jestliže jeho předmět dlužník uloží do úřední úschovy ( věta první ).

U soudu lze složit do úschovy peníze, cenné papíry a jiné movité věci hodící se k úschově za účelem splnění závazku ( ).

Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků řízení a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele ( ). Jiné osobě, než která je uvedena v ustanovení a 2 (tj. jiné osobě než složiteli nebo příjemci), žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá soud jen se souhlasem složitele a příjemce ( ). Byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli ( ).

Uplynula-li lhůta tří roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, rozhodne soud, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto usnesení; toto usnesení soud vyvěsí na úřední desce soudu ( ). Dojde-li ve lhůtě jednoho roku ode dne vyhlášení usnesení žádost o vydání předmětu úschovy, soud ji projedná způsobem popsaným v ustanovení (srov. ).

Nebyla-li ve lhůtě jednoho roku ode dne vyhlášení usnesení podána žádost o vydání předmětu úschovy, připadne předmět úschovy státu ( věta první ). Uplynutím této lhůty stát nabude předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným usnesením vyhověno ( věta druhá ).

V projednávané věci složitel složil u soudu částku 51.658,- Kč jako nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním nebytových prostor v domě č.p.761 a č.p. 766 v k.ú. Staré Město do úschovy soudu proto, že měl - jak vyplývá z obsahu jeho návrhu na přijetí do úschovy - důvodné pochybnosti, kdo je jako pronajímatel nebytových prostor jeho věřitelem [zda je to účastník 1) nebo právní předchůdce účastníka 2) společnost CIMEX PRAHA a.s.]. Z ustanovení mimo jiné vyplývá, že při složení do úschovy soudu je třeba rozlišovat stav, kdy má dlužník důvodné pochybnosti o tom, kdo je jeho věřitelem, od situace, kdy dlužník svého věřitele nezná; zatímco dlužník nezná svého věřitele zpravidla tehdy, jestliže dosavadní věřitel zemřel (zanikl) a jestliže jeho dědicové (jiní právní nástupci) dosud nejsou známi, při složení do úschovy z důvodu pochybností o tom, kdo je věřitelem, dlužník zná osoby, které si činí právo na plnění, nemá však možnost (objektivně vzato) rozpoznat, komu z nich plnění náleží. I když soud prvního stupně ve svých usneseních ze dne 6.10.2006 č.j. -29 a ze dne 13.2.2007 č.j. -48 uvedl, že jde o úschovu pro "neznámého věřitele", a i když složitel v návrhu na přijetí do úschovy (výslovně) neoznačil osobu příjemce a toho, kdo si činí právo na předmět úschovy, z vylíčení důvodu úschovy v návrhu na přijetí do úschovy je nepochybné, že složitel neskládal předmět úschovy pro neznámého věřitele; nebylo proto třeba k vydání předmětu úschovy příjemci nebo jiné osobě, která by uplatňovala právo na předmět úschovy (a žádala o jeho vydání), souhlasu složitele (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2010 sp. zn. ). Pro vyhovění žádosti účastníka 2) o vydání předmětu úschovy bylo proto zapotřebí, aby s ním souhlasil účastník 1) nebo aby, jestliže vydání předmětu úschovy účastníku 2) odporoval, mu bylo pravomocným rozsudkem uloženo, že je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy účastníku 2).

V případě, že příjemce nebo někdo jiný, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy, požádá soud o vydání předmětu úschovy, soud žádost usnesením zamítne vždy, jestliže s vydáním předmětu úschovy žadateli nesouhlasí všichni, jejichž souhlasu je podle ustanovení a 3 třeba. I když usnesení o zamítnutí žádosti o vydání předmětu úschovy nabylo právní moci, neznamená to ještě, že by žadateli nemohl být předmět úschovy vydán. Bude-li tomu, kdo vydání odporoval, pravomocným rozsudkem (ve smyslu ustanovení ) uloženo, že je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli (k tomu, co se považuje za pravomocný rozsudek ukládající povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli, srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.5.2010 sp. zn. ), soud v řízení o úschovách usnesením rozhodne o vydání předmětu úschovy žadateli, aniž by o to musel (znovu, dalším podáním) žádat.

Soud rozhodne - jak je nepochybné ze znění ustanovení - usnesením o tom, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto usnesení, vždy, jakmile uplynula lhůta tří roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy, popřípadě ode dne, kdy předmět úschovy měl být podle návrhu složiteli vydán, aniž by dosud byl předmět úschovy vydán (bylo pravomocně rozhodnuto o jeho vydání). Smysl tohoto usnesení spočívá v tom, že soud stanoví dodatečnou (jednoroční) tzv. kaduční lhůtu, v níž ještě smí být podána žádost o vydání předmětu úschovy, a že soud upozorňuje na právní následky toho, nebude-li podána včasná (a důvodná) žádost o vydání předmětu úschovy (předmět úschovy připadne státu); žádosti o vydání předmětu úschovy, které by byly podány opožděně, pak soud zamítne, aniž by mohl postupovat způsobem popsaným v ustanovení

V posuzovaném případě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6.10.2006 č.j. -29, kterým byla přijata do úschovy částka 51.568,- Kč, nabylo (podle záznamu ve spise) právní moci dne 25.11.2006 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13.2.2007 č.j. -48, kterým byla přijata do úschovy částka 90,- Kč, nabylo (podle záznamu ve spise) právní moci dne 15.3.2007. Soudy tedy postupovaly v souladu s ustanovením , jestliže rozhodly, že připadne státu částka 51.568,- Kč, která byla přijata do úschovy usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6.10.2006 č.j. -29, jestliže se o tento předmět úschovy nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1.12.2009 č.j. -124. Od právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 13.2.2007 č.j. -48, kterým byla přijata do úschovy další částka 90,- Kč, však do vydání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 1.12.2009 č.j. -124 neuplynula lhůta tří roků; soudům je proto třeba vytknout, že ohledně tohoto předmětu úschovy rovněž postupovaly podle ustanovení , přestože k tomu nastaly (byly splněny) zákonné podmínky až po 16.3.2010.

Tzv. kaduční lhůta, která byla původně stanovena v trvání tří let (srov. ve znění , účinný od 1.1.1993), byla s účinností ode dne 20.7.2009 zkrácena na jeden rok (srov. Čl.I bod 24. a Čl. XI ). Vzhledem k tomu, že ohledně zkrácení tzv. kaduční lhůty nebylo v zákoně č. přijato žádné zvláštní přechodné ustanovení, je třeba ze zásady tzv. nepravé zpětné účinnosti (obecně vyjádřené pro občanské soudní řízení v ustanovení ) dovodit, že jednoroční tzv. kaduční lhůta platí i pro řízení, která byla zahájena v době do 19.7.2009, bylo-li však do té doby vydáno usnesení podle ustanovení , zůstávají jeho účinky zachovány též v tom, že tzv. kaduční lhůta činí tři roky, i když má uplynout v době od 20.7.2009.

I když v projednávané věci bylo řízení o úschovách zahájeno přede dnem 20.7.2009 (návrh na přijetí do úschovy byl podán u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 27.6.2006), soud prvního stupně přistoupil k vydání usnesení podle ustanovení dne 1.12.2009. Tzv. kaduční lhůtu proto neměl stanovit v trvání tří let, ale jen jednoho roku; nápravu v tomto směru - jak je zřejmé z napadeného usnesení - nezjednal ani odvolací soud.

Rozhodne-li soud ve smyslu ustanovení o tom, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení usnesení, stanoví tím - jak uvedeno již výše - tzv. kaduční lhůtu k podání žádostí o vydání předmětu úschovy a upozorňuje na právní následky toho, nebude-li podána včasná (a důvodná) žádost o vydání předmětu úschovy. Vydání usnesení podle ustanovení neznamená (jak se mylně domnívá dovolatel), že by předmět úschovy snad mohl pouhým uplynutím tzv. kaduční lhůty připadnout státu, aniž by bylo definitivně pravomocně rozhodnuto o všech včas podaných žádostech o vydání předmětu úschovy.

Z ustanovení je třeba dovodit, že všechny žádosti o vydání předmětu úschovy, které byly podány do uplynutí tzv. kaduční lhůty (včetně žádostí podaných ještě před vydáním usnesení podle ), musí být projednány a rozhodnuty způsobem uvedeným v ustanovení , popřípadě též podle ustanovení ; účinek uvedený v ustanovení větě první (připadnutí předmětu úschovy státu) totiž nastane jen tehdy, nebyla-li podána do uplynutí tzv. kaduční lhůty žádná žádost jak v době před vydáním usnesení podle ustanovení , tak i po jeho vydání. Marné uplynutí tzv. kaduční lhůty má za následek, že již není možné podávat (další) žádosti o vydání předmětu úschovy, všechny včas podané žádosti však musí být projednány a rozhodnuty, i kdyby již tzv. kaduční lhůta uplynula. V případě, že byla včas (do uplynutí tzv. kaduční lhůty) podána u soudu alespoň jediná žádost o vydání předmětu úschovy, může předmět úschovy připadnout státu, jen - jak vyplývá z ustanovení věty druhé - jestliže nebylo pravomocným usnesením vyhověno žádné ze včas podaných žádostí.

V projednávané věci sice byly žádosti účastníka 2) o vydání předmětu úschovy uplatněné podáními ze dne 11.1.2007 a ze dne 13.1.2009 soudem pravomocně zamítnuty, avšak, podal-li účastník 2) dne 10.1.2008 u Obvodního soudu pro Prahu 8 žalobu, kterou se domáhal, aby bylo (kromě jiných) účastníku 1) uloženo souhlasit s vydáním předmětu úschovy, a nebylo-li dosud o této žalobě pravomocně rozhodnuto, může - jak vyplývá z výše uvedeného - připadnout předmět úschovy státu, jen jestliže nebude žalobě [proti účastníku 1)] pravomocně vyhověno. V případě, že bude pravomocným rozsudkem [účastníku 1)] uloženo souhlasit s vydáním předmětu řízení účastníku 2), bude účastníku 2) předmět úschovy vydán, i když (v mezidobí) uplyne tzv. kaduční lhůta.

Protože usnesení odvolacího soudu není správné, Nejvyšší soud ČR je podle ustanovení části věty za středníkem zrušil. Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí též na usnesení soudu prvního stupě, Nejvyšší soud ČR zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 8) k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení ( část první věty za středníkem a věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. ledna 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu