Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4263/2011

U S N E S E N Í

JUDr. V. Š.

, proti povinné

M. B.

, zastoupené JUDr. Naděždou Dědkovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Sadová 6, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 14. 7. 2011, č. j. -123, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Oprávněný

je povinen

zaplatit povinné náklady řízení ve výši

1300,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky JUDr. Naděždy Dědkové.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 17. 1. 2010, č. j. -102, kterým Okresní soud ve Zlíně zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 28. 1. 2004, č. j. -6, oprávněnému uložil zaplatit povinné náhradu nákladů řízení 4 925,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám její zástupkyně, a ve stejné lhůtě dále uložil oprávněnému zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Martinu Růžičkovi náhradu nákladů exekuce ve výši 3 600,- Kč. Dále krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že povinnost povinné umožnit oprávněnému vstup na její pozemek za účelem provedení stavebních prací spočívajících v osazení 3 ks okenních otvorů byla vázána na splnění odkládací podmínky, dle níž měl oprávněný zahájení prací oznámit povinné nejméně deset dní předem ( o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále též jen „ “). Oprávněný však tuto povinnost nesplnil, což má z procesního hlediska za následek, že exekuční titul není vykonatelný. Z tohoto důvodu odvolací soud považoval na nadbytečné zjišťovat, jaké práce chtěl oprávněný na nemovitosti provádět.

Oprávněný v dovolání uvedl, že odvolací soud ve svém rozhodnutí neřeší množství podstatných otázek, které jsou uvedeny v podáních oprávněného adresovaných soudu prvního stupně. Z tohoto důvodu považuje dovolání za přípustné, neboť se zde jedná o důvodné podezření ze spáchání trestného činu ze strany soudce a napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Oprávněný uvedl, že povinná podala proti usnesení o nařízení exekuce opožděné odvolání, které měl soud odmítnout, nikoliv projednat jako návrh na zastavení exekuce. Soud prvního stupně až do roku 2008 ve věci žádné úkony nečinil, pak nařídil jednání, z něhož se obě strany omluvily, takže se čekalo další rok na ohledání na místě samém, přičemž zápis z tohoto místního ohledání soudce zkreslil. Proto vznesl námitku jeho podjatosti. Podle jeho názoru soudce Mgr. H. ve věci již neměl činit další úkony, dovolatel tak považuje za podivný postup odvolacího soudu, který uvedl, že exekuční soud správně exekuci zastavil. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Povinná namítá, že dovolání je zjevně bezdůvodné, a navrhuje, aby je dovolací soud odmítl, popřípadě zamítl, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je právně i věcně správné.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Ačkoliv oprávněný tvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, posouzením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru nelze dospět.

Předně je třeba zdůraznit, že dovolatel nijak nezpochybňuje právní závěr odvolacího soudu o nevykonatelnosti rozhodnutí z důvodu nesplnění jeho povinnosti zaslat povinné před zahájením prací nejméně deset dní předem dopis, na němž napadené rozhodnutí spočívá. Jeho námitky napadají výhradně správnost průběhu řízení a postupu soudu, nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale jsou podřaditelné pouze pod dovolací důvod podle ustanovení Námitky dovolatele nesměřují k výkladu procesního předpisu a nelze jimi přípustnost dovolání založit, neboť k nim při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , nemůže být přihlédnuto (viz ).

Oprávněný napadl dovoláním výslovně i rozhodnutí odvolacího soudu v jeho nákladovém výroku, proti němuž je dovolání rovněž nepřípustné.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až Podle ustanovení , a není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročníku 2005, pod číslem 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první a odmítl.

Dovolání oprávněného bylo odmítnuto, povinné tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení ( , a věta první ). Podle obsahu spisu jí soud přiznal náhradu nákladů v souvislosti s podáním vyjádření její právní zástupkyně ze dne 28. 11. 2011, tvořenou odměnou ve výši 1000,- Kč ( po snížení podle ve spojení s a podle ve znění pozdějších předpisů) a paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 300,- Kč ( o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.předsedkyně senátu