Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C59A965DF794A591C1257A4E0069860F.html
HTML · 11.77 KB
No categories available
33 Cdo 4295/2011
U S N E S E N Í
J. M.,
Ing. J. B.,
o zaplacení 80.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod. sp. zn. 16 C 261/2008 , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. června 2011, č. j. 38 Co 206/2011 -93, takto :
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Hodoníně rozsudkem pro zmeškání ze dne 19. května 2009, č. j. 16 C 261/2008 -41, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 80.000,- Kč se specifikovanými úroky z prodlení a rozhodl o nákladech řízení. Žalovaný proti tomuto rozsudku podal odvolání. Protože přes kvalifikovanou výzvu ve smyslu § 9 odst. 1 , 3 zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, v platném znění, nezaplatil ve stanovené lhůtě soudní poplatek z odvolání, soud prvního stupně usnesením ze dne 7. května 2010, č. j. 16 C 261/2008 -51, odvolací řízení zastavil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 23. června 2011, č. j. 38 Co 206/2011 -93, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný podáním, jež označil jako odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci; v něm uvedl, že soudní poplatek ve výši 3.200,- Kč nezaplatil, neboť soudní spor nevyvolal, a navrhl, aby bylo usnesení odvolacího soudu zrušeno.
Z podání žalovaného (posuzováno podle jeho obsahu ve smyslu § 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) je zřejmé, že jím napadá usnesení odvolacího soudu dovoláním, k jehož projednání je podle § 10a o. s. ř. o. s. ř. příslušný Nejvyšší soud České republiky.
Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř. “), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až 239 o. s. ř. o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nemůže být v posuzovaném případě dána již proto, že usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, není usnesením ve věci samé, i když se jím řízení končí. Věcí samou se totiž rozumí samotný předmět, pro nějž se řízení vede, a rozhodnutí ve věci samé je takové rozhodnutí soudu, jímž se v tzv. řízení sporném na základě žaloby stanoví konkrétní práva a povinnosti účastníků vyplývající z právního vztahu pro žalobou uplatněný nárok (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 3065/2000 , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod C 264/3).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. , protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalovanému právo (§ 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu