Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3723/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně ZKL a. s. se sídlem v Brně, Líšni, Jedovnická 2346/8 (identifikační číslo 25568353), zastoupené JUDr. Vojtěškou Burešovou, advokátkou se sídlem v Brně, Jedovnická 8, proti žalovanému Ph.Dr. P. S., zastoupenému JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem se sídlem v Praze 4, Kvestorská 5, o 7.500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2010, č.j. -199, takto :

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku v části, jíž městský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 7. 4. 2009, č.j. -153, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 7.500.000,- Kč s příslušenstvím (sjednanými úroky a úroky z prodlení), není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “); soud prvního stupně sice rozhodoval – poté, co jeho první rozsudek odvolací soud zrušil – znovu, ale s výsledkem stejným jako v dřívějším rozhodnutí (v obou případech žalobě vyhověl). Přípustným nebylo dovolání shledáno ani podle , neboť z argumentace obsažené v dovolání vyplývá, že žalobce neuplatnil dovolací důvod podle (nesprávné právní posouzení věci).

V rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost nemůže být založena jinak, než ustanovením , nelze uplatňovat výhrady proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , tj. námitkami, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování, a které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně námitkami, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Uvedené platí i v případě, kdy právní závěr odvolacího soudu je prostřednictvím důvodu podle zpochybněn způsobem procesně neregulérním, tedy tak, že jiné právní závěry dovolatel buduje na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž v souladu s procesními pravidly dospěl odvolací soud. Stručně řečeno, výhrady proti skutkovým zjištěním – uplatněným regulérně či nikoliv – nemohou být relevantním hlediskem pro hodnocení, zda je rozhodnutí zásadního právního významu.

V rámci skutkového zjištění, které – jak vyplývá z výkladu podaného výše – je vyloučeno z přezkumu, soudy obou stupňů uzavřely, že smlouvou ze dne 16. 10. 2006 postoupila žalobkyni (postupníku) společnost ZETOR KOVÁRNA s.r.o. pohledávku 7.500.000,- Kč s příslušenstvím, kterou postupitelka nabyla od společnosti DIESELPORT spol. s r.o. smlouvou ze dne 14. 8. 2006. Z listin (postupních smluv, daňového-výdajového pokladního dokladu, oznámení postupitelů o postoupení pohledávky, dodatku k postupní smlouvě z 21. 11. 2007 a upomínky žalobkyně) soudy obou stupňů zjistily, že předmětem postupu byla pohledávka (jistina s příslušenstvím) ze smlouvy o půjčce, kterou s žalovaným uzavřela 25. 10. 2002 společnost DIESELPORT spol. s r.o. (věřitelka) a na základě které mu předala uvedenou částku 7.500.000,- Kč.

Výhrady dovolatele, že podpis na smlouvě o půjčce z 25. 10. 2002, kterou žalobkyně předložila jen ve fotokopii, není jeho podpisem, a že postupní smlouva z 16. 10. 2006 se týkala pohledávky z půjčky mezi společností ZETOR KOVÁRNA s.r.o. a žalovaným, jež nikdy nevznikla, nejsou s to přípustnost dovolání založit, protože napadají skutkové závěry. Žalovaný jimi formuluje vlastní skutková zjištění, jejichž prostřednictvím teprve uplatňuje námitku nesprávného právního posouzení věci (že smlouva o postoupení pohledávky z 16. 10. 2006 je platným právním úkonem). Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a ; žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , bodu 5., , , a , věty první, , ve znění pozdějších předpisů, tj. částkou 10.000,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 , ve znění pozdějších předpisů) a náhrada za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 2.060,- Kč ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 30. ledna 2012

JUDr. Pavel K r b e k, v. r.

předseda senátu