Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 796/2010

U S N E S E N Í

FORM s. r. o.,

ČEZ Distribuce, a. s.,

se sídlem v Děčíně, Děčín IV-Podmokly, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 247 29 035, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. května 2009, č. j. -130, takto:

I.Dovolání se odmítá.II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

„V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“ ( ).

Okresní soud ve Vsetíně („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 29. dubna 2008, č. j. -94, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 31. října 2008, č. j. -113, zamítl ve výroku I. žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalované ČEZ

Distribuce, a. s.,

se sídlem v Děčíně 4, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 272 32 425

,

určení, „že trafostanice, postavená na pozemku č. 868/6 v obci a k. ú. S., kdy pozemek je zapsán v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj – katastrální pracoviště Vsetín na LV č. 357 pro obec k. ú. S., je ve vlastnictví žalobce FORM s. r. o., se sídlem Horní Lideč, Střelná“, a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 7. května 2009, č. j. -130, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v

V průběhu dovolacího řízení bylo zjištěno, že původně žalovaná obchodní společnost ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 272 32 425, zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni 1. října 2010. Zanikla bez likvidace v důsledku fúze splynutím se společností ČEZ Distribuční zařízení, a. s., se sídlem Praha 4, Michle, Duhová 2/1444, identifikační číslo osoby 289 22 727, se vznikem nástupnické společnosti ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně IV-Podmokly, Teplická 874/8, identifikační číslo osoby 247 29 035, na niž přešlo jmění obou zaniklých společností. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 23. listopadu 2011, č. j. -184, které nabylo právní moci dne 19. prosince 2011, rozhodl podle , že v dovolacím řízení bude dále pokračováno na místě žalované s touto nástupnickou společností

.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou (dále opět „o s. ř.). Dovolání není přípustné. V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž má být přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacího důvodu uvedeného v ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení. Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, lze výjimečně zvažovat i z hlediska námitky, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle ], jestliže posouzení, zda řízení je postiženo procesní vadou, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2005, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck – dále jen „Soubor“ - č. C 3339).Dovolatel polemizuje s názorem soudů, že předmětná trafostanice nebyla předmětem privatizace. Není sporné, že v privatizačním projektu ani v převodní smlouvě nebyla privatizace výslovně uvedena; námitky, které v souvislosti s výkladem převodní smlouvy dovolatel uplatňuje, mají skutkovou povahu a nelze je v tzv. nenárokovém dovolání uplatnit, neboť nemohou založit zásadní význam rozhodnutí po právní stránce. „Námitkou, že soud v řízení pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, konkrétně námitkou, že soud nepřihlédl k řádně předložené kupní smlouvě, dokládající existenci věřitelovy pohledávky za dlužníkem, uplatňuje dovolatel z obsahového hlediska dovolací důvod dle ustanovení , jehož prostřednictvím však přípustnost dovolání podle založit nelze“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2005, sp. zn. , publikované v informačním systému ASPI). K námitce, že soud znalce nevyslechl „z úřední povinnosti“ (ač to účastníci nenavrhli) se uvádí: I když podle „soud znalce vyslechne“, může mu i uložit, aby posudek vypracoval písemně; již starší judikatura uváděla případy, ve kterých znalce není třeba slyšet (R 1/1975 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 4-5). Tím spíše to platí podle současné úpravy, která klade podstatně větší důraz na procesní aktivitu účastníků a jejich odpovědnost za výsledek řízení. Navíc, i kdyby šlo o pochybení soudu, nečinilo by z napadeného rozsudku takové rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam ve smyslu uvedeném shora.K otázce vydržení trafostanice:„Dovolací soud přezkoumá otázku existence dobré víry držitele, že mu sporný pozemek patří, jen v případě, kdyby úvahy soudu v nalézacím řízení byly zjevně nepřiměřené“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2002, sp. zn. , Soubor č. C 1068). Podle odvolacího soudu je trafostanice nemovitostí. Lze tak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. října 2009, sp. zn. , Soubor č. C 7760, ve kterém se uvádí: „Jestliže ve smlouvě o převodu nemovitostí, která vyžaduje písemnou formu, není mezi převáděnými nemovitostmi uvedena nemovitost, ohledně níž si strany přály, aby byla převedena, nemůže být nabyvatel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že takovou nemovitost nabyl.“ Presumpce dobré víry držitele se uplatní jen v případě objektivních pochybností o jeho „objektivní“ dobré víře; takovou pochybnost v dané věci soudy neměly. Nemohl-li být nabyvatel v tomto případě ohledně vlastnictví stavby pro neoznačení trafostanice v dobré víře, že je jejím vlastníkem, pak tím spíše nemohla nemovitost přejít na základě této smlouvy. V dané věci úvaha odvolacího soudu o nedostatku objektivní dobré víry zjevně nepřiměřená není.K nabytí vlastnictví přepracováním stavby trafostanice: „Vlastnictví ke stavbě se nemůže měnit jejím přepracováním. Pokud již v době, kdy byly zahájeny stavební práce směřující k dokončení (nebo „přepracování“) stavby, byla tato věcí, která může být samostatným předmětem právních vztahů, nemůže v důsledku přepracování dojít ke vzniku nové věci. Jestliže stávající stavba nezanikne, je vše, co bylo přidáno, jen přírůstkem k dosavadní stavbě, bez ohledu na poměr toho, co již bylo zhotoveno, k nově přidanému“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. listopadu 2002, sp. zn. , Soubor č. C 7486, viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2009, sp. zn. , Soubor č. C 1524). Proto bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda nabytí věci zpracováním bylo možné i před účinností Lze též poznamenat, že pokud by rekonstrukci („zpracování“) prováděl národní či později státní podnik, mohlo jít opět jen o vlastnictví státu. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat, nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. ledna 2012

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu