Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3765/2010

U S N E S E N Í

Mgr. V. V.

, proti žalované

České republice – Městskému státnímu zastupitelství v Praze,

se sídlem v Praze 5, nám. 14. října č. 2188/9, IČO 00026000

,

o určení trvání pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. prosince 2007, č. j. -74, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 12. 2007, č. j. -74, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 2. 2007, č. j. -55, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, aby bylo určeno, že mezi žalobcem a žalovaným trvá pracovní poměr založený ústně v říjnu 1997 přímo mezi žalobcem a městským státním zástupcem v Praze JUDr. Janem Křivánkem, který byl později zachycen v pracovní smlouvě ze dne 17. 11. 1997, a to i po datu 31. května 2001, a že žalobce je zaměstnancem žalovaného jako právní čekatel na funkci státního zástupce pro obvod Městského státního zastupitelství v Praze, a to i po datu 31. května 2001) není přípustné podle ustanovení , [ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), neboť dovoláním je napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno před 1. 7. 2009 (srov. Čl. II bod 12 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony)], a to už proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovozuje z ustanovení , právní závěry odvolacího soudu nezpochybňuje. Namítá sice, že „je chybou, že jeho pracovní poměr k žalovanému, nebyl posouzen jako pracovní poměr na dobu určitou“, ale oba soudy právě k závěru, že šlo o pracovní poměr na dobu určitou („do 31. 5. 2001“), dospěly. Ani tvrzení, že pracovní poměr „v délce 3,5 roku odporuje pojmově nynějším základním zásadám pracovního práva českého, evropského a judikatuře práva československého“, nemůže správnost rozhodnutí odvolacího soudu zvrátit, neboť platnost právních úkonů (včetně právních úkonů učiněných podle pracovněprávních předpisů) je třeba posuzovat k okamžiku a se zřetelem na okolnosti, kdy byl právní úkon učiněn (srov. např. v době, kdy žalobce pracovní poměr uzavíral, platné a účinné ustanovení a 3 , ).

Námitka, že „soud neprovedl důkaz tj. vyjádření MSZ v Praze . . .“ je uplatněním dovolacího důvodu podle ustanovení , případně dovolacího důvodu podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu, a podle ustanovení však nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. právní názory vyjádřené např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , uveřejněném pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006).

Přípustnost dovolání nemůže založit ani žalobcův návrh, aby „věc byla předložena Ústavnímu soudu ČR, aby přezkoumal, zda-li není důvodné zrušit příslušné ustanovení právního řádu, které nutí čekatele, aby vstupovali do pracovního poměru na dobu určitou“, neboť takový dovolací důvod nezakládá.

Protože dovolání žalobce není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud České republiky je – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. ledna 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu