Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 539/2010

U S N E S E N Í

JUDr. R. O.,

PORADCE s.r.o.,

se sídlem v Českém Těšíně, Hlavní třída 2020/28, IČO 25836200, zastoupené Mgr. Richardem Karkó, advokátem se sídlem ve Slovenské republice, Žilina, D. Dlabača č. 35,

o odstranění následků zásahu do autorského práva a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 250.000,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. července 2009, č.j. -98,

takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá.

II.Žalovaná

je povinna

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit na náhradu nákladů dovolacího řízení žalobci částku 15.360,- Kč k rukám JUDr. Aleše Ondruše, advokáta se sídlem v Brně, Těsnohlídkova 9.

Stručné odůvodnění( ):

Žalobce se žalobou domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu podle zákona číslo , o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „ “)

ve znění účinném do 22. 3. 2006. V žalobě uvedl, že uzavřel dne 20. 3. 2005 s nakladatelstvím Linde Praha a.s. výhradní licenční nakladatelskou smlouvu na vydání jeho autorského díla – knihy „ – nový s důvodovou zprávou s poznámkami“. Tím udělil nakladatelství výhradní oprávnění k výkonu práva dílo užít. Žalovaná však vydala v prosinci 2005 publikaci „Poradce č. 12/2005“, obsahující nový s komentářem, označený jako dílo autora JUDr. M. P. Na základě odborného porovnání obou textů vyplynulo, že autor „plagiátu“ v části -15 z díla žalobce vycházel a toto dílo vlastními slovy převyprávěl a ve zbývající části díla jej prakticky s minimálními gramatickými odlišnostmi opsal. Žalobce vyzval žalovanou k odstranění následků zásahu do jeho autorského práva, avšak bezvýsledně.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem pro uznání podle (dále jen „ “) ze dne 30. května 2008, č.j. -44, výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobci přiměřené zadostiučinění ve výši 250.000,- Kč, výrokem II. zastavil řízení, pokud se žalobce domáhal zaplacení příslušenství z žalované částky, písemné omluvy doručené žalobci ve znění uvedeném ve výroku, sdělení jmenného seznamu s adresami abonentů, kterým byl v rámci předplatného rozeslán výtisk Poradce č. 12/2005, a kterým byl tento výtisk rozeslán k prodeji dalším osobám, přesné uvedení přímých nákladů na výrobu díla Poradce č. 12/2005, a to podle jednotlivých položek, doložených příslušnými doklady, přesně kolik výtisků Poradce č. 12/2005 bylo vyrobeno a kolik jich bylo prodáno, zaplacení částky 44.783,- Kč a dalších nákladů, a výrokem III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů řízení a vrácení soudního poplatku.

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 29. července 2009, č.j. -98, podle ustanovení rozsudek pro uznání soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud konstatoval, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 a § 114b odst. 5 o.s.ř, neboť soud prvního stupně usnesením ze dne 12. února 2008, č.j. -17, žalované uložil, aby se ve lhůtě třiceti dnů ode dne jeho doručení ve věci samé písemně vyjádřila, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu, popřípadě, aby před uplynutím této lhůty sdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání. Žalovaná byla současně poučena, že pokud se bez vážného důvodu ve věci samé nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, takže ve věci bude rozhodnuto rozsudkem pro uznání ( ). Usnesení bylo doručeno žalované do vlastních rukou dne 20. února 2008. Žalovaná se vyjádřila ve věci samé přípisem podaným na poště dne 28. března 2008, tedy po uplynutí zákonné třicetidenní lhůty. Odvolací soud po doplnění dokazování, zejména přečtením protokolu o výpovědi jednatele žalované P. Š. ze dne 1. dubna 2009 učiněné ve věci Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. , neshledal důvodnou námitku žalované, že usnesení jí nebylo řádně doručeno do vlastních rukou z důvodu, že jeho pracovnice Z. G. nebyla k tomuto úkonu žalovanou zmocněna. Odkázal na ustanovení o poštovních službách ve znění poštovních podmínek, podle jehož ustanovení písm. a) „za osobu, která je oprávněna za adresáta, který je právnickou osobou poštovní zásilku převzít, se pro účely tohoto dílu považuje fyzická osoba, která vykonává činnost v prostorách označených názvem adresáta na pracovišti za podatelnu a která má k dispozici razítko adresáta“. K námitce žalované, že věc by bylo třeba předložit pro rozpor ustanovení s u ČR, odvolací soud zároveň odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 11 2006 sp. zn. , ve kterém bylo připomenuto, že byla-li za řízení stanovena účastníku lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním určité zřetelně formulované právní následky, nemůže být v rozporu s právem na spravedlivý proces ( d ani s článkem VI. bod 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) postup soudu, který s těmito následky spojuje procesní opatření, jež zákon předjímá. K námitce žalované, že rozsudek pro uznání nebyl vyhlášen veřejně, odkázal odvolací soud na protokol o jednání, ze kterého vyplynulo, že krajský soud vyhlásil dne 30. května 2008 rozsudek pro uznání veřejně v souladu s ustanovením Stejně tak námitku žalované, že ustanovení i postup soudu je v rozporu s článkem VI. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, shledal nedůvodnou.

Proti oběma výrokům rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podala žalovaná dne 2. listopadu 2009 dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a dovolací důvod uvádí s odkazem na ustanovení Jako otázky zásadního významu předkládá především procesní otázky týkající se okolností doručení usnesení ze dne 12. 2. 2008, naplnění předpokladů vyplývajících z ustanovení ; nastoluje též otázku, zda soudy obou stupňů porušily právo žalované na spravedlivý soudní proces a postupovaly v rozporu s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhla, aby dovolací soud rozsudky obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřil žalobce, který se s napadeným rozhodnutím ztotožnil, přičemž nemá za to, že by dovolatelka zmínila otázky, které by po právní stránce měly zásadní význam. Navrhl proto jeho odmítnutí event. zamítnutí. Současně požádal o přisouzení náhrady nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

Podle ustanovení vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2), a ve věcech uvedených v (odst. 1). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu (odst. 2). Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle nebo po prvním jednání ve věci (odst. 3). Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba (odst. 4). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku ( ) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby (odst. 5).

Podle ustanovení rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal ( a ). Podle čtvrtého odstavce téhož ustanovení jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.

Podle ustanovení u odvolání proti rozsudku pro uznání nebo proti rozsudku pro zmeškání jsou odvolacím důvodem jen vady uvedené v a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro jejich vydání ( , 153b).

Z napadeného rozsudku vyplývá, že odvolací soud z uvedených zákonných zásad vyšel. Uplatňuje-li dovolatelka v této souvislosti fakticky dovolací důvod podle ( ), nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu, přičemž jí výslovně zmíněný dovolací důvod ve smyslu ustanovení není naplněn. Pokud byl případně fakticky uplatněn i dovolací důvod podle , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání proto bylo odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení žalobci vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 12.500,- Kč (srov. , , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 12.800,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 15.360,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. prosince 2011

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu