Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 229/2010

U S N E S E N Í

KOMETY ZS a.s. Brno

P. A.

, bytem v B., zastoupenému JUDr. Františkem Urbancem, advokátem se sídlem v Brně, Křenová 26, o 160.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. června 2009, č. j. -175, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.710,- Kč k rukám JUDr. Františka Urbance, advokáta se sídlem v Brně, Křenová 26, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalobkyně dovoláním napadla potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně (odvolacího soudu) ze dne 29. 6. 2009, č. j. -175, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu).

Byť formálně dovolatelka namítla nesprávné právní posouzení věci a odkázala na , ve skutečnosti s ohledem na obsah dovolání ( ) uplatnila i nepřípustný dovolací důvod podle (námitkou, že „žalovaný prostory užíval nejméně do 31. 1. 2002, že jí nikdy o ukončení nájmu neinformoval, že k odpojení prostor od energií došlo shodným jednáním žalovaného a JUDr. M. K., jenž v důsledku neplatné kupní smlouvy nebyl vlastníkem zimního stadiónu, v němž se prostory nacházely“). Dovolatelka brojí proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud čerpal svá skutková zjištění; nesouhlasí se způsobem hodnocení důkazů odvolacím soudem a v konečném důsledku nabízí vlastní verzi hodnocení důkazů a v závislosti na tom také vlastní verzi toho, co měl podle jejího názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit, tj. vlastní verzi skutkového stavu rozhodného pro posouzení, zda byl žalovaný v době od 1. 6. 2001 do 31. 1. 2002 nájemcem předmětných nebytových prostor (v „Z. za L.“) a zda je v této době užíval.

Dovolatelka však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak (podle a b/ nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) přípustné ( ). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle zpochybnila dovolatelka správnost závěru odvolacího soudu, že při skončení nájmu není významné, zda došlo k předání předmětu nájmu, že dohodu o ukončení nájmu mohl uzavřít JUDr. M. K., který se s ohledem na neplatnou kupní smlouvu nikdy vlastníkem zimního stadiónu nestal a že nájemní smlouva zanikla pro nemožnost plnění.

Závěr odvolací soudu, že předání (odevzdání) nebytových prostor po skončení nájmu je „z povahy věci“ vyloučeno a neplyne ani ze , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), není sice správný (i pro nebytové prostory platí, že k vrácení předmětu nájmu nestačí pouhé vyklizení /opuštění/ pronajatých prostor, nájemce musí také prostory odevzdat), právní posouzení věci však na něm nespočívá.

V řízení bylo prokázáno (zjištěný skutkový stav nelze v daném případě úspěšně zpochybnit - viz předchozí výklad), že během trvání nájemní smlouvy se odpojením dodávky energií a vody (které již nebyly obnoveny) staly pronajaté nebytové prostory nezpůsobilými ke smluvenému účelu užívání a že v době od 1. 6. 2001 do 31. 1. 2002 žalovaný již vyklizené prostory neužíval.

Závěr odvolacího soudu, že nájemní smlouva i povinnost žalovaného platit nájemné zanikla pro nemožnost plnění, jež nastala během nájemního vztahu, a to k okamžiku, kdy se předmět nájmu stal nezpůsobilým (podzim roku 1999), je v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), i soudní praxí (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2006, sp. zn. ). I nájem sjednaný na dobu určitou může před uplynutím sjednané doby skončit jinými (obecnými) způsoby než výpovědí podle , nelze vyloučit ani důvody zániku nájemního vztahu upravené v obecných ustanoveních o nájemní smlouvě nebo obecné důvody zániku závazku - tedy ani o nemožnosti plnění (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. , uveřejněný pod č. 35/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Žalobkyni tak nájemné za dobu (1. 6. 2001 do 31. 1. 2002), kdy již nájemní vztah mezi účastníky platně neexistoval, nenáleží, stejně jako bezdůvodné obohacení, neboť žalovaný v této době již prostory vyklidil a neužíval je.

Došlo-li k zániku nájemní smlouvy podle § 575 odst. 1 obč. zák. pro nemožnost plnění, není pro právní posouzení věci významné, zda po ukončení nájmu došlo k předání prostor, a zda dohodu o ukončení nájmu mohl uzavřít JUDr. M. K., který se s ohledem na neplatnou kupní smlouvu nikdy vlastníkem zimního stadiónu nestal.

Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení , dovolání žalobkyně tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalobkyni, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalovanému vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 8.625,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a náhrady ve výši 1.785,- Kč za 20% daň z přidané hodnoty, kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad ( , 3 )

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. ledna 2012

JUDr. Miroslav Ferákpředseda senátu