Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1678/2011

-16

U S N E S E N Í

J. S.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. S.

o d m í t á

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 11. 2010, sp. zn. , byl obviněný J. S. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen k trestu odnětí svobody na dvanáct měsíců se zařazením do věznice s dozorem.

Skutek spočíval podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 7 v tom, že obviněný dne 22. 1. 2010 kolem 03,00 hodin v Praze 7 řídil automobil zn. VW Transporter registrační značky …, ačkoli mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, a to rozhodnutími soudů ve věci Okresního soudu Praha – západ sp. zn. , ve věci Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. a ve věci Okresního soudu Praha – západ sp. zn. .

Odvolání obviněného, podané proti výroku o trestu, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2011, sp. zn. , podle § 265 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvody dovolání uvedené v , k) tr. ř. Ohradil se proti tomu, že byl v napadeném usnesení označen za „speciálního recidivistu“, a namítl, že ani trestní řád tento pojem neznají. Další námitky obviněného se týkaly toho, že Městský soud v Praze zaznamenal vady v rozsudku a v postupu Obvodního soudu pro Prahu 7, ale nezrušil rozsudek a sám se navíc dopustil pochybení při citaci ustanovení o subsidiaritě trestní represe. Podle obviněného se Městský soud v Praze nevypořádal se všemi jeho námitkami uvedenými v odvolání. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby sám ve věci rozhodl nebo přikázal Městskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo zčásti podáno z jiného než zákonného dovolacího důvodu, a že pokud bylo podáno ze zákonného dovolacího důvodu, je zjevně neopodstatněné.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž jen z některého z důvodů, které jsou výslovně stanoveny v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí zákonný dovolací důvod jen formálně deklarovat, ale uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.

Pod žádný z těchto dovolacích důvodů nelze podřadit námitky týkající se reakce Městského soudu v Praze v souvislosti se zjištěnými vadami rozsudku a postupu Obvodního soudu pro Prahu 7. Vadou rozsudku totiž bylo jen to, že v něm nebylo uvedeno místo narození obviněného. Nešlo však o podstatnou vadu, neboť nevznikly žádné pochybnosti o totožnosti obviněného a nehrozilo, že by mohl být zaměněn s jinou osobou. Pokud Městský sodu v Praze vytkl Obvodnímu soudu pro Prahu 7 to, že si neopatřil rozsudky o předchozí trestné činnosti obviněného, pak tuto vadu sám napravil tím, že ve veřejném zasedání provedl těmito rozsudky důkaz, a učinil závěr, že meritorní správnost rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 se doplněním důkazů jen potvrdila. Městský soud v Praze vytkl Obvodnímu soudu pro Prahu 7 také nepřiléhavost části odůvodnění rozsudku úvahami o stupni společenské nebezpečnosti činu, neboť na posuzovaný případ byl aplikován účinný od 1. 1. 2010, který stanoví jiná hlediska pro ukládání trestu. V této spojitosti se Městský soud v Praze zmínil o zásadě subsidiarity trestní represe, přičemž odkázal na ustanovení tr. ř., ačkoli správně jde o ustanovení tr. zákoníku. Jde pouze o evidentní písařskou chybu, neboť z obsahu textu napadeného usnesení je jasné, že Městský soud v Praze měl na mysli ustanovení , a nikoli trestního řádu. S žádným z deklarovaných dovolacích důvodů nekoresponduje ani ta část dovolání, v níž obviněný uvedl, že Městský soud v Praze se dostatečně nevypořádal se všemi námitkami uvedenými v odvolání. Pokud tím obviněný mínil námitky týkající se přiměřenosti trestu, pak ani tím není naplněn dovolací důvod (k tomu viz č. rozh. tr.). S otázkou přiměřenosti trestu, která stojí mimo rámec uplatněných dovolacích důvodů, souvisí otázka tzv. speciální recidivy obviněného. I když tento pojem není součástí terminologie používané a trestním řádem, ustálilo se používání tohoto pojmu v soudní praxi pro označení situace, kdy obviněný spáchal trestný čin, ačkoli v minulosti již byl odsouzen pro trestný čin téže povahy. Jedná se o určitý způsob vyjádření přitěžující okolnosti uvedené v § 42 písm. p) tr. zákoníku, totiž že pachatel byl již pro trestný čin odsouzen. Použití uvedeného pojmu v odůvodnění rozhodnutí nelze dovoláním nikterak napadat.

S dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. obviněný výslovně nespojil žádnou konkrétní námitku. Z kontextu podaného dovolání lze usuzovat, že neúplnost napadeného usnesení obviněný spatřoval v tom, že Městský soud v Praze nerozhodl výrokem, jímž by zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7. Ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. ř. má při vymezení dovolacího důvodu na mysli situaci, kdy soud nevyčerpal v celém rozsahu to, co bylo předmětem rozhodnutí, a nikoli situaci, kdy soud rozhodl o předmětu rozhodnutí jiným výrokem, než jaký přicházel v úvahu místo výroku skutečně učiněného. V posuzované věci měl Městský soud v Praze rozhodnout o odvolání obviněného, to také učinil, a pokud odvolání zamítl, vyčerpal celý rozsah toho, co bylo předmětem rozhodnutí. V napadeném usnesení tedy evidentně žádný výrok nechybí ani není neúplný. To, že obviněný si představoval jiné rozhodnutí o odvolání než jeho zamítnutí, nic nemění na úplnosti výrokové části napadeného usnesení.

Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. ledna 2012

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec