Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
6936E6ADF6D27593C1257A4E0068F1D2.html
HTML · 16.99 KB
No categories available
4 Nd 386/2011
4 Nd 386/2011 -451
U S N E S E N Í
JUDr. L. P.,
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.,
IČ 64948242, se sídlem Na Příkopě 858/20, 111 21 Praha 1, zast. JUDr. Hanou Heroldovou, advokátkou se sídlem Jungmannova 24, 110 00 Praha 1, o určení vlastníka cenných papírů, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 2 Cm 24/2009 a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 364/2011 , podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , t a k t o :
Soudci Vrchního soudu v Praze
JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 364/2011 .
O d ů v o d n ě n í :
Podáním ze dne 31. 8. 2011 (soudu doručeno dne 1. 9. 2011) podal žalobce námitku podjatosti vůči všem soudcům Vrchního soudu v Praze (zejména soudců senátů 5 Cmo, 6 Cmo, 8 Cmo, 9 Cmo a 12 Cmo ) z projednávání a rozhodnutí výše uvedené věci s odůvodněním, že vedoucí právního oddělení žalované a členka její dozorčí rady JUDr. Ivana Burešová je manželkou místopředsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslava Bureše, tj. osobou blízkou ve smyslu ustanovení § 116 obč. zákoníku. Tato skutečnost by dle názoru žalobce mola negativně ovlivnit rozhodovací volnost zvoleného senátu a následnou nezávislost a objektivitu jím vyneseného rozhodnutí.
Vrchní soud v Praze následně předložil věc Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o námitce podjatosti všech soudců senátu 5 Cmo, kterému byla daná věc dle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí a zastupujících senátů 6 Cmo a 9 Cmo – tj. JUDr. Zdeňka Kovaříka, Mgr. Mileny Filingerové, JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., JUDr. Hany Voclové, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Milady Uhlířové, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Daniely Menclové, JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Marie Grygarové. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření dotčených soudců, ve kterých se jmenovaní soudci shodují, že k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah (případně že mají k osobě JUDr. Jaroslava Bureše vztah kolegiální založený pouze na výkonu funkce soudce s tím, že jeho rodinné poměry jim nejsou známy), na výsledku řízení nemají žádný zájem a není jim známa žádná jiná okolnost, pro kterou by měly být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle odstavce 4 citovaného ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle § 15a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. mají účastníci právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni.
O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky.
Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti.
K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný významný vztah z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalobce. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobce založené na skutečnosti, že vedoucí právního oddělení žalované a členka její dozorčí rady JUDr. Ivana Burešová je manželkou místopředsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslava Bureše, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování.Z toho, že účastník je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a uvést, v čem spatřuje důvod jeho podjatosti (srov. § 15a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), totiž vyplývá, že nelze jen paušálně a neadresně namítat, že jsou vyloučeni „všichni (či téměř všichni) soudci” určitého soudu. Vzhledem k tomu, že účastník řízení je povinen v námitce podjatosti označit konkrétního soudce, jehož podjatost namítá, a rovněž v čem spatřuje důvod jeho podjatosti, je zřejmé, že paušální návrh na vyloučení všech soudců Vrchního soudu v Praze z uváděných důvodů nemůže být způsobilým důvodem k pochybnostem o nepodjatosti soudců, kteří jsou podle rozvrhu práce povoláni projednat a rozhodnout posuzovanou věc. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud České republiky proto rozhodl tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Zdeněk Kovařík, Mgr. Milena Filingerová, JUDr. Vladislava Riegrová, Ph.D., JUDr. Hana Voclová, JUDr. Stanislav Bernard, JUDr. Milada Uhlířová, JUDr. František Švantner, JUDr. Daniela Menclová, JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Marie Grygarová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 5 Cmo 364/2011 . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalobcem rozhodnuto bez nařízení jednání (§16 odst. 3 , věta druhá, o. s. ř. o. s. ř. ). P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nenípřípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. prosince 2011
Předseda senátu
JUDr. Jiří Pácal