Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 4408/2009

U S N E S E N Í

Ing. E. B.

Mgr. N. T.

příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 1. 2009, č. j. -65, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Děčíně rozsudkem ze dne 23. 1. 2008, č. j. -38, zamítl žalobu na zaplacení částky 71.509,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobce se domáhal náhrady škody na žalovaném advokátovi, který jej zastupoval v řízení vedeném u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , v němž se žalobce na pivovaru domáhal zaplacení částky 44.000,- Kč s příslušenstvím, a následkem porušení povinností advokáta mu vznikla škoda ve výši 71.509,- Kč. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že vzhledem k chybějící příčinné souvislosti mezi vznikem tvrzené škody a výkonem advokacie není žaloba důvodná. Vytýkaná pochybení, že se žalovaný advokát nevyjádřil k odvolání podanému protistranou proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž bylo návrhu žalobce vyhověno, že se nezúčastnil jednání u odvolacího soudu a neinformoval o něm žalobce, nebyla příčinou rozhodnutí odvolacího soudu v neprospěch žalobce. V odvolacím řízení v předchozím sporu soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, dokazování neprováděl, odvolání navíc neobsahovalo žádné nové skutečnosti. Pochybení advokáta nelze spatřovat v tom, že nepředložil soudu zákon o obalech jako důkaz, neboť právní předpisy a jejich znění nejsou v soudním řízení předmětem dokazování, a ani neúčast advokáta u odvolacího jednání za situace, kdy jeho účast nebyla soudem vyžadována, nelze hodnotit jako jeho pochybení. O odvolání protistrany a o nařízeném jednání sice měl advokát informovat žalobce, avšak skutečnost, že se tak nestalo, nebyla příčinou vzniklé škody. Omluva advokáta z odvolacího jednání nemohla nic změnit na rozhodnutí odvolacího soudu, jehož důvodem bylo odlišné právní posouzení skutkového stavu zjištěného okresním soudem. K námitce žalobce, že měl být upozorněn na hrozící exekuci, soud uvedl, že v řízení vedeném pod sp. zn. zastupoval žalobce jiný advokát, a proto s tímto řízením nelze spojovat žádné pochybení žalovaného.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 23. 1. 2009, č. j. -65, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a uzavřel, že odpovědnost žalovaného podle ,3 , o advokacii, není dána. Důvodem rozhodnutí odvolacího soudu v předchozím řízení, v němž se žalobce na dodavateli domáhal zaplacení částky 44.000,- Kč za vratné obaly, bylo zjištění, že žalobci zůstaly tyto obaly v držení, takže jeho požadavek na zaplacení jejich ceny nemá oporu v zákoně ani ve Všeobecných dodacích a skladovacích podmínkách ze dne 1. 1. 1992. Rozhodnou okolností byla otázka, zda obaly byly dodavateli vráceny či nikoliv, a jak vyplývá ze stanoviska žalobce ze dne 26. 7. 2007, ještě před rozhodnutím odvolacího soudu v předchozí věci neměl žalobce vratné obaly k dispozici, když je zlikvidoval při ukončení své velkoobchodní činnosti. K poučení podle až 3 nebyl důvod a zcela správným shledal závěr soudu prvního stupně, že s řízením, v němž žalobce zastupoval jiný advokát, nelze spojovat pochybení žalovaného.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ). Za otázky zásadního právního významu považuje, zda žalovaný advokát porušil svou povinnost tím, že nevyužil možnost ovlivnit výsledek odvolacího řízení navržením dalších důkazů, když tato možnost je dána ust. , zda odvolací soud může sám učinit skutkové zjištění k určité otázce, k níž nebyla v předchozím řízení učiněna žádná skutková zjištění, aniž by k této otázce provedl dokazování a zda může odvolací soud považovat za relevantní takovou otázku (týkající se zlikvidování obalů), kterou v předchozích řízeních soudy za relevantní nepovažovaly, a dále, zda zálohované obaly zůstaly ve vlastnictví osoby, která je uvedla trh před účinností zákona o obalech, pokud si s odběratelem nesjednala něco jiného. Namítá, že nebyl soudem poučen podle ust. až odst. 3 , přestože soud prvního stupně posuzoval příčinnou souvislost mezi pochybením advokáta a vzniklou škodou po právní stránce jinak než účastník. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu, jakož i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 23. 1. 2009, Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení, zastoupenými advokátem ve smyslu ust. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu se v dané věci řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel označil, a dovolání může shledat přípustným jen za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, tedy že v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

V žádné z právních otázek dovolatelem předložených k dovolacímu přezkumu neshledal dovolací soud zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.

Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie podle , o advokacii, je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi. Soud, rozhodující o nároku klienta na náhradu škody proti jeho advokátovi, musí vyřešit nejprve jako předběžnou otázku ( ), zda při řádném postupu žalovaného advokáta v soudním řízení, v němž svého klienta zastupoval, by žalobce (klient) ve sporu u soudu uspěl a nemusel by tak uspokojit proti němu uplatněnou pohledávku, nebo naopak od protistrany by obdržel plnění, jež na ní požadoval (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. , publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nevyššího soudu pod č. C 3227, sešit 32/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. ). Existenci příčinné souvislosti mezi pochybením žalovaného, a vznikem škody, tedy tím, že žalobci se nedostalo požadovaného plnění a na základě uvedeného rozsudku musel plnit řadu platebních povinností, soud vyloučil z důvodu, že i bez vytýkaného pochybení žalovaného by spor v konečném výsledku dopadl stejně, tedy neúspěchem žalobce. Důvodem rozhodnutí odvolacího soudu v předchozím sporu byl totiž závěr, že návrhu na zaplacení 44.000,- Kč nelze vyhovět, protože vratné obaly nebyly dodavateli vráceny a zůstaly v držení žalobce.

Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěru o nedostatku příčinné souvislosti mezi újmou žalobce spočívající ve ztrátě jeho pohledávky s příslušenstvím a tím, že se jeho zástupce nevyjádřil k odvolání protistrany, nezúčastnil se odvolacího jednání a neinformoval o něm žalobce. Závěr o existenci příčinné souvislosti na straně klienta a pochybením jeho advokáta lze učinit, je-li doloženo, že nebýt vytýkaného pochybení, byl by klient v soudním sporu úspěšný a pohledávku proti svému dlužníku by vymohl. Byť některé dílčí kroky advokáta nebyly zcela v souladu s požadavky vymezenými v ust. § 16 zákona o advokacii, nelze jeho postup označit za příčinu toho, že návrh žalobce byl zamítnut.

Zásadní právní význam nemá napadené rozhodnutí ani z hlediska otázky, zda odvolací soud může sám učinit zjištění o zlikvidování obalů z podání žalobce, aniž by tuto okolnost sám zjišťoval. Především ust. ukládá soudu hodnotit provedené důkazy a přitom pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Není tedy pochybením odvolacího soudu, jestliže při svém rozhodnutí přihlédl k obsahu podání žalobce z 28. 8. 2007, v němž žalobce uvedl, že obaly, které si pivovar odmítl odvézt, zlikvidoval, navíc otázka likvidace obalů sama o sobě nebyla rozhodující, podstatné bylo, že žalobce nemohl být v předchozím řízení úspěšný vzhledem k tomu, že měl obaly v držení a požadoval jejich zaplacení.

K možnosti navržení dalších důkazů, konkrétně zákona o odpadech, se jednoznačně vyjádřil již odvolací soud, námitka dovolatele o nedostatku poučení podle a 3 v předchozím sporu a i další námitky dovolatele jsou bez zásadního významu pro řešení otázky, zda pochybení advokáta vedla k neúspěchu ve sporu s pivovarem.

Z uvedeného vyplývá, že není podklad pro závěr o zásadním významu rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce.

Dovolání tak směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle věty první a

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu