Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1383/2011

U S N E S E N Í

Libertas a.s.

1) AURÉ, v.o.s.

se sídlem v Praze 6, Václavkova č. 323/12, IČO 25098152, jako zvláštnímu správci konkursní podstaty úpadce Státního statku Křivoklát v likvidaci se sídlem v Křivoklátě, IČO 00132551, a

2) REAL SATIS, s.r.o.

se sídlem v Kladně, Ke Stadionu č. 1938, IČO 62957601, zastoupené JUDr. Pavlem Florianem, advokátem se sídlem v Praze 6, Václavkova č. 323/12, o neplatnost veřejné dobrovolné dražby, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. června 2010 č.j. -89, takto:

I. Dovolání žalobkyně

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Pavla Floriana, advokáta se sídlem v Praze 6, Václavkova č. 12/323.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1)

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 6 dne 14.9.2007 domáhala, aby bylo určeno, že "veřejná dražba dobrovolná nemovitostí, a to pozemků parc.st. 453 o výměře 667 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 454 o výměře 190 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 455 o výměře 140 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 456 o výměře 520 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 457 o výměře 62 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 459 o výměře 65 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 460 o výměře 772 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 626 o výměře 53 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.st. 712 o výměře 929 m

2

, zastavěná plocha a nádvoří, pozemek pod stavbou jiného vlastníka (stavba zapsaná na LV 590), parc.č. 183/1 o výměře 245.092 m

2

, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc.č. 183/6 o výměře 26.651 m

2

, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc.č. 183/14 o výměře 948 m

2

, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc.č. 276 o výměře 1.328 m

2

, ostatní plocha, neplodná půda, parc.č. 372/1 o výměře 53.129 m

2

, ostatní plocha, sportoviště a rekreační plocha, parc.č. 1396/1 o výměře 20 m

2

, ostatní plocha, ostatní komunikace, parc.č. 1411/3 o výměře 498 m

2

, vodní plocha, vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, parc.č. 1418 o výměře 1.025 m

2

, ostatní plocha, ostatní komunikace, parc.č. 1447 o výměře 10.135 m

2

, ostatní plocha, ostatní komunikace, parc.č. 1486/86 o výměře 225 m

2

, ostatní plocha, ostatní komunikace, parc.č. 1490/14 o výměře 22 m

2

, ostatní plocha, ostatní komunikace, vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. 389 pro katastrální území Velká Dobrá, obec Velká Dobrá u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, provedená žalovanou 2) dne 19.6.2007 pod číslem dražební vyhlášky DD-06-19-2007, podle které měla žalobkyně nabýt vlastnické právo ke shora uvedenému předmětu dražby, je neplatná" a aby bylo žalované 2) uloženo zaplatit jí částku 2.500.000,- Kč. Žalobu odůvodnila mimo jiné tím, že byla účastníkem předmětné veřejné dobrovolné dražby, konané na návrh žalované 1) jako navrhovatele dražby žalovanou 2) jako dražebníkem. Uvedené nemovitosti, jež byly předmětem dražby, vydražila, když učinila nejvyšší podání ve výši 52.500.000,- (správně ve výši 52.000.000,-) Kč. Žalobkyně cenu dosaženou vydražením však zcela (kromě složené dražební jistoty) neuhradila, a to z důvodu neplatnosti dražby, kterou spatřuje v neuvedení v dražební vyhlášce té skutečnosti, že ohledně předmětu dražby je vedeno řízení u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. o zřízení věcného břemene k pozemkům parc.č. 183/1 a 183/6, ačkoliv "tato žaloba může vést ke vzniku práva, resp. závazku spojeného s podstatnou částí předmětu dražby" a může podstatně ovlivnit jejich hodnotu, že v dražební vyhlášce nebyla uvedena smlouva o nájmu polního travnatého vojenského letiště "Kladno", jež se nachází na pozemcích, které byly předmětem dražby, což bylo navrhovateli dražby známo, a že ve vztahu k předmětu dražby je u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. vedeno další řízení o zřízení věcného břemene a zdržení se zásahu do práva z věcného břemene.

Obvodní soud pro Prahu 6 - poté, co usnesením ze dne 2.5.2008 č.j. -18 z důvodu částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2) "ohledně stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 2.500.000,- Kč s přísl." - rozsudkem ze dne 25.11.2009 č.j. -64 žalobu o určení neplatnosti předmětné veřejné dobrovolné dražby zamítl a rozhodl, že žalobkyně a žalovaná 1) "navzájem nemají právo na náhradu nákladů řízení" a že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení 11.781,- Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Floriana. Dospěl s odkazem na ustálenou judikaturu soudů k závěru, že žalobkyně "jako vydražitel není aktivně legitimována k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů)". Vydražitel totiž nemá (nemůže mít) - objektivně vzato - opravdový zájem na vyslovení neplatnosti dražby, podle jejíhož výsledku nabývá (v souladu se svým očekáváním, pro které se dražby vůbec zúčastnil) vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, i kdyby dražba byla nedostatky vypočtenými v ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) skutečně postižena; opravdový zájem na určení neplatnosti dražby samozřejmě nemůže spočívat v tom, že si vydražitel svůj záměr nabýt vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby dodatečně (po udělení příklepu) rozmyslel nebo že nemá finanční prostředky potřebné k úhradě ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě. Vyslovení neplatnosti dražby nemůže být právním prostředkem k nepřípustnému (v rozporu se zákonem) odvrácení následků plynoucích pro obmeškalého vydražitele z ustanovení a 4 (ve znění pozdějších předpisů). Současně, došlo-li ke zmaření dražby a nenabývá-li proto vydražitel podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nejsou splněny podmínky k vyslovení neplatnosti dražby podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů), a to zejména pro zjevnou nadbytečnost takového určení. Domáhat se určení neplatnosti veřejné dražby může vždy jen osoba, do jejíchž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo. Soud prvního stupně dále dovodil, že "skutečnost, z jakého důvodu vydražitel nezaplatil cenu vydraženého předmětu dražby, nemůže mít vliv na posouzení jeho aktivní legitimace ve sporu o určení neplatnosti dražby".

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16.6.2010 č.j. -89 potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů odvolacího řízení 11.520,- Kč k rukám advokáta JUDr. Pavla Floriana. Dospěl se soudem prvního stupně ke shodnému závěru, že "vydražitel není osobou oprávněnou žalovat na vyslovení neplatnosti dobrovolné dražby" a že, "došlo-li ke zmaření dražby a vydražitel nenabývá vlastnictví k předmětu dražby, nejsou splněny podmínky pro vyslovení neplatnosti dražby pro zjevnou nadbytečnost takového určení", když by šlo o "deklarování toho, že určité účinky (dražby) nenastaly v situaci, kdy pominuly ze zákona". Uvedené závěry platí i po změně provedené , neboť "upřesnění některých náležitostí dražební vyhlášky uvedené v , resp. subjektů oprávněných podat žalobu na neplatnost dražby uvedených v novelizujícího zákona, nemá na tuto konstrukci žádný vliv". Odvolací soud současně akcentoval, že smyslem uvedené úpravy je ochrana zájmů ostatních účastníků dražby, popř. dalších dotčených osob uvedených v zákoně. Vydražitel je v dané věci chráněn prostřednictvím institutu "odpovědnosti navrhovatele za vady předmětu dražby, které mu měly být při podání návrhu známy a neupozornil na ně včas dražebníka (nevplývá-li z dražební vyhlášky něco jiného)". Podle odvolacího soudu "bylo výlučně věcí úvahy žalobkyně, zda po provedení dražby zaplatí cenu dosaženou vydražením (a uplatní případné nároky z tvrzených vad předmětu dražby), nebo způsobí zmaření dražby s předem známými, v zákoně popsanými účinky".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Nesouhlasí se závěrem o nedostatku své aktivní legitimace domáhat se neplatnosti veřejné dobrovolné dražby v situaci, kdy cenu dosaženou vydražením neuhradila jen z důvodu tvrzených vad předmětu dražby. Dovozuje, že musí, aby "se jednalo o zmaření veřejné dražby dobrovolné, být splněno to, že vydražitel za zmaření odpovídá". Musí se tedy jednat o "obstrukci ze strany vydražitele (tj. snahu vyvléci se z důsledků vydražení předmětu dražby) nebo o jednání, jehož příčinou jsou subjektivní důvody na straně vydražitele anebo náhoda na straně vydražitele". Zmaření dražby soudy nesprávně vyložily jako neuhrazení ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě "bez zřetele na objektivní důvody způsobené navrhovatelem dražby". Žalobkyně "svá práva musí hájit zavčasu" a nelze po ní spravedlivě požadovat, aby "uhradila cenu dosaženou vydražením a teprve následně uplatnila právo z odpovědnosti za vady vůči navrhovateli dražby podle ustanovení (ve znění pozdějších předpisů)". Žalobkyně nezaplacením ceny dosažené vydražením "dostála povinnosti uložené jí ustanovením " a plnění této zákonné povinnosti "nemůže být sankcionováno, a to ani ve formě zamítnutí žaloby na určení neplatnosti dražby". Žalobkyni hrozil při zaplacení ceny dosažené vydražením vznik škody "ve výši rozdílu ceny předmětu dražby bez vad a ceny předmětu dražby s vadami a bylo by ztíženo její právo předmět dražby užívat, tedy vykonávat jednu ze složek vlastnického práva". K tomu, aby bylo postaveno najisto, že žalobkyně "dražbu nezmařila z důvodů, které jsou na její straně, je třeba ve věci rozhodnout, zda dražba byla neplatná"; v případě neplatnosti dražby ji "nebude stíhat povinnost platit náklady zmařené dražby". Dosavadní judikaturu žalobkyně považuje za nepoužitelnou v projednávané věci, protože ve věci jí řešené nebylo zjištěno, že "v dražební vyhlášce byly zatajeny údaje, které byly známé navrhovateli dražby", a protože se týká právní úpravy zákona o veřejných dražbách ve znění účinném do 31.8.2006. Žalobkyně dovozuje přípustnost dovolání z ustanovení a navrhuje, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobkyně své dovolání doplnila podáním ze dne 8.8.2011, které bylo soudu doručeno dne 10.8.2011. K obsahu tohoto podání však dovolací soud nepřihlížel, neboť bylo učiněno po uplynutí dovolací lhůty a dovolací důvody a rozsah dovolání lze měnit toliko po dobu trvání lhůty k odvolání (srov. větu první ).

Žalovaná 2) navrhla odmítnutí dovolání žalobkyně pro nepřípustnost, když nejde o otázku zásadního právního významu, neboť napadený rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soud. Vydražitel není osobou věcně legitimovanou k podání žaloby o určení neplatnosti veřejné dobrovolné dražby a z povahy věci vyplývá, že nejsou splněny podmínky k vyslovení neplatnosti dobrovolné dražby, došlo-li k jejímu zmaření; skutečnost, z jakého důvodu vydražitel nezaplatil cenu dosaženou vydražením, zde není významná.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , přezkoumal napadený rozsudek bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolaní směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu jsou obsaženy v ustanovení

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ] nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Žalobkyně dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Podle ustanovení dovolání není přípustné, a to již proto, že soudem prvního stupně nebyl vydán rozsudek, který by byl odvolacím soudem zrušen. Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ].

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam skutečně má.

Z hlediska skutkového stavu bylo v projednávané věci zjištěno, že na návrh žalované 1) provedla žalovaná 2) jako dražebník dne 19.6.2007 veřejnou dobrovolnou dražbu souboru nemovitých věcí (pozemků), vyhlášenou dražební vyhláškou ze dne 19.4.2007. Žalobkyně vydražila předmět dražby za cenu 52.000.000,- Kč, v zákonné lhůtě [srov. (ve znění pozdějších předpisů)] však tuto cenu nezaplatila (uhradila pouze dražební jistinu 2.500.000,- Kč) a dne 14.9.2007 podala žalobu o neplatnost této dražby.

Veřejnou dražbou prováděnou podle , o veřejných dražbách, ve znění zákonů č. , č. a č. , nálezu Ústavního soudu č. 181/2005 Sb. a zákonů č. , č. , č. a č. , tedy podle ve znění účinném do 31.12.2007 (dále jen " "), podle něhož je třeba věc - vzhledem k datu konání veřejné dražby dne 19.6.2007 - posuzovat i v současné době, se rozumí - jak vyplývá z ustanovení tohoto zákona - veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Příklepem se rozumí úkon licitátora spočívající v klepnutí kladívkem, jímž dochází za stanovených podmínek k přechodu vlastnického či jiného práva k předmětu dražby [ ]. Vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby přechází na vydražitele k okamžiku udělení příklepu, a to za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením ( ). V případě, že cena nebyla vydražitelem ve stanovené lhůtě uhrazena, dochází ke zmaření dražby [ ] a vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby ( ). Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dobrovolné dražby, jde-li o neplatnou dražbu.

Veřejná dobrovolná dražba je - jak dále dovodila ustálená judikatura soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2006 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 52 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.1.2006 sp. zn. , který byl uveřejněn pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006) - neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud; neplatnost této dražby přitom soud nemůže posuzovat v jiném řízení než v řízení podle ustanovení , a to ani jako otázku předběžnou.

Podle ustanovení každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v a 2, , a 6, , 20, až 10, a v a 2 cit. zákona nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

V rozhodovací činnosti soudů byl přijat závěr, že vydražitel není osobou oprávněnou (věcně legitimovanou) k žalobě o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení . Na tomto závěru nemá dovolací soud nyní důvodu cokoliv měnit, a to ani v projednávané věci. Nadále totiž platí, že vydražitel nemá (nemůže mít) - objektivně vzato - opravdový zájem na vyslovení neplatnosti dražby, podle jejíhož výsledku nabývá (v souladu se svým očekáváním, pro které se dražby vůbec zúčastnil) vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, i kdyby dražba byla nedostatky vypočtenými v ustanovení skutečně postižena.

O žalobkyní tvrzených okolnostech, jež mají "znehodnocovat" předmět dražby (její investici do jeho pořízení), lze uvažovat toliko v kategorii vad předmětu dražby. S případem vad předmětu dražby právní úprava spojuje odlišné právní účinky (a vydražiteli zakládá odlišné nároky), než-li neplatnost dražby (právo vydražitele domáhat se vyslovení neplatnosti dražby). Případné vady předmětu dražby - to, že vydražená věc nemá vlastnosti odpovídající stavu, v němž se předmět dražby nacházel podle jeho popisu, obsaženého v dražební vyhlášce [srov. ] - nezpůsobují neplatnost dražby. Neupozornil-li navrhovatel ve smlouvě o provedení veřejné dobrovolné dražby dražebníka na vady, které mu byly či měly být známy při podání návrhu na provedení takové dražby, odpovídá za ně - jak správně uvedl odvolací soud - vydražiteli podle ustanovení . Kdyby navrhovatel na vady předmětu dražby dražebníka řádně upozornil, avšak dražebník by oznámené vady náležitě nepromítl do popisu stavu předmětu dražby v dražební vyhlášce nebo v jejích dodatcích, byl by odůvodněn závěr, že dražebník porušil ustanovení , a že proto odpovídá za škodu tím způsobenou podle ustanovení .

Protože - jak vyplývá ze shora uvedeného - vada předmětu dražby nezpůsobuje neplatnost dražby, nemůže být z důvodu tvrzené vady předmětu dražby - jak soudy správně uvedly - vydražitel aktivně legitimován k žalobě o určení (vyslovení) neplatnosti veřejné dobrovolné dražby podle ustanovení .

Současně platí, že zmařením dražby je neuhrazení ceny dosažené vydražením vydražitelem ve stanovené lhůtě [ ], kdy vydražitel nenabývá vlastnické nebo jiné právo k předmětu dražby ( ). Zmaření dražby je zde nutno definovat jako objektivní stav, jenž nastane v důsledku (samého) neuhrazení ceny dosažené vydražením vydražitelem ve stanovené lhůtě bez ohledu na příčiny, pro něž se tak nestalo. Nastoupení následků zmařené dražby pro obmeškalého vydražitele vyplývajících z ustanovení a 4 tedy není vázáno na "subjektivní stránku" - zavinění vydražitele na tomto stavu nebo na to, zda k němu došlo v důsledku náhody, jež se vydražiteli přihodila; není vázáno na jeho "odpovědnost" za tento stav, jak mylně dovozuje v dovolání žalobkyně. Žalobkyní tvrzené důvody, pro něž neuhradila cenu dosaženou vydražením, zakládají - jak již uvedeno výše - odlišné právní účinky (vydražiteli zakládají odlišné nároky), než-li neplatnost dražby (právo vydražitele domáhat se vyslovení neplatnosti dražby). Proto také, není-li určena neplatnost dražby jiného důvodu, je vydražitel povinen cenu dosaženou vydražením uhradit ve stanovené lhůtě, a neučiní-li tak, dochází ke zmaření dražby. Pak ale v takové situaci platí, jak již bylo judikaturou soudů rovněž dovozeno, že podmínky k vyslovení neplatnosti dobrovolné dražby podle ustanovení nejsou splněny.

Uvedené závěry se prosadí i při aplikaci ve znění účinném po jeho novele provedené (účinné od 1.9.2006), neboť i z novelizované právní úpravy tyto závěry vyplývají; novelizace neměla obsahový dopad na výklad ustanovení co do závěru o nedostatku aktivní legitimace vydražitele domáhat se žalobou neplatnosti veřejné dobrovolné dražby a na ustanovení a zákona o zmaření dražby.

Nelze ani uvažovat, že by žalobkyně plnila - jak uvádí v dovolání - svou zákonnou povinnost zakročit proti jí hrozící škodě způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení ve smyslu ustanovení . Žalobkyni v důsledku vydražení předmětu dražby (za situace, kdy jí tvrzené vady předmětu dražby nepůsobí její neplatnost) stíhala povinnost cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě uhradit. Kdyby to učinila, nabyla by vlastnické právo k předmětu dražby k okamžiku příklepu (srov. ). Pro případ, že by takto nabyla předmět dražby ve stavu odlišném mezi stavem deklarovaným v dražební vyhlášce a stavem skutečným, kdy tato odlišnost (vada) předmětu dražby by snižovala jeho "hodnotu pro žalobkyni" (jíž odpovídala jí uhrazená cena dosažená vydražením), mohla by být dána buď - při splnění podmínek uvedených v ustanovení - odpovědnost navrhovatele dražby [žalované 1)] za vadu, a to v případě, že jí taková vada, na niž ve smlouvě o provedení dražby dražebníka neupozornila, byla či měla být při podání návrhu na provedení dražby známa, nebo - při splnění podmínek uvedených v ustanovení - odpovědnost dražebníka [žalované 2)] za skutečnou škodu (spočívající ve snížení hodnoty pozemku s uvedenou vadu oproti stavu bez vady), a to v případě, že by se jednalo o porušení povinnosti dražebníka uvedené v ustanovení a zároveň by nebyl dán liberační důvod uvedený v ustanovení . Ve vydražení předmětu dražby a v ně navazující povinnosti vydražitele zaplatit cenu dosaženou vydražením však nelze, byť má předmět dražby vady, spatřovat okolnost "ohrožení" vydražitele ve smyslu ustanovení .

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů a že tedy nemá z pohledu uplatněných dovolacích důvodů po právní stránce zásadní význam; dovolání žalobkyně tedy není přípustné ani podle ustanovení Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované 2) v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 2.250,- Kč (srov. , , , , ve znění pozdějších předpisů) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění pozdějších předpisů), celkem ve výši 2.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované 2) advokát JUDr. Pavel Florian osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalované 2) za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad ve výši 510,- Kč (srov. ). Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalované 2) nahradila. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 3.060,- Kč je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou 2) v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci rozhodnutí ( ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 1) bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalované 1), které by žalobkyně s ohledem na výsledek řízení byla povinna nahradit účelně vynaložené náklady, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2011

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu