Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3644/2011

28 Cdo 3644/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně Mgr. H. E., bytem L., zastoupené JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D, advokátem se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 28, proti žalovaným 1) Ing. J. P., bytem T., a 2) Mgr. I. P., soudní exekutorce se sídlem P., oběma zastoupeným JUDr. Janem Peterem, advokátem se sídlem Benešov, Masarykovo nám 225, o zaplacení částky 63.716,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 22. 7. 2011, č. j. -259, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na nákladech dovolacího řízení částku 7.430,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moc tohoto usnesení k rukám JUDr. Jana Petera, advokáta se sídlem v Benešově, Masarykovo nám. 225.

O d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) :

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře potvrdil rozsudkem ze dne 22. 7. 2011, č. j. -259, rozsudek Okresního soudu v Táboře ze dne 18. 2. 2011, č. j. -211, jímž soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby prvnímu žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.849,- Kč s příslušenstvím a druhé žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 42.867,- Kč s příslušenstvím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení ; co do důvodů má za to, že rozsudek odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).Žalovaní ve svém vyjádření navrhli odmítnutí dovolání pro nepřípustnost z důvodu uvedeného v Podle dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Přípustnost dovolání z hlediska ustanovení proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nárocích více samostatných účastníků, je však třeba zkoumat ve vztahu k jednotlivým účastníkům a jejich nárokům samostatně bez ohledu na to, zda součet těchto nároků převyšuje částku 50.000,- Kč. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 9. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 55/2000, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod č. 111/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).V projednávané věci napadla žalobkyně rozsudek odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně a kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobcům částku celkem 63.716,- Kč. Z napadeného rozsudku však plyne, že žalobkyně požadovala, aby byl první žalovaný povinen zaplatit jí částku 20.849,- Kč a druhá žalovaná částku 42.867,- Kč. Protože požadované plnění u žádného ze žalovaných nepřesahuje částku 50.000,- Kč, není dovolání podle přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první a odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobkyni uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalovaným účelně vynaložené náklady, které jim vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 5 892,25 Kč ( , , , , věta první, ) a z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč ( , , 3 ), vše zvýšeno o 20 % DPH ve výši 1.328,45 Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle a Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 14. prosince 2011

JUDr. Iva B r o ž o v á

předsedkyně senátu