Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 595/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce D. K., správce konkursní podstaty úpadkyně NEVA-NEKUT&MÜLLER, spol. s r. o. v likvidaci, se sídlem ve Štěpánovicích, Třeboňská 169, PSČ 373 73, zastoupeného JUDr. Eugenem Zálišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská 34, PSČ 370 01, proti žalovaným 1) Ing. V. H., CSc., zastoupenému JUDr. Karlem Šetkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Žižkova 1321/1, PSČ 370 01 a 2) Ing. V. M., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Slaninou, advokátem se sídlem v Jindřichově Hradci, Pravdova 1113/II., PSČ 377 01, o zaplacení 350.000,- Kč s příslušenstvím vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. října 2010, č. j. -109, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. prosince 2009, č. j. -81, kterým tento soud zamítl žalobu o zaplacení 350.000,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Žalobce se domáhal zaplacení částky 350.000,- Kč s příslušenstvím vůči prvnímu žalovanému coby likvidátorovi společnosti NEVA-NEKUT&MÜLLER, spol. s r. o. v likvidaci (dále jen „úpadkyně“) z titulu náhrady škody, kterou měl způsobit tím, že nad rámec svých oprávnění uzavřel s druhým žalovaným dohodu o provedení práce, na jejímž základě měla z majetku žalobce ujít žalovaná částka. Vůči druhému žalovanému se pak domáhal uvedené částky z titulu vydání bezdůvodného obohacení, když žádné práce podle dohody o provedení práce neprovedl a ani provést nemohl.

Odvolací soud vzal za prokázané, že žalovaná částka nebyla fakticky nikdy druhému žalovanému vyplacena. Z toho dovodil, že žalobce neprokázal vznik škody coby jednoho ze zákonných předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu. Samotné zúčtování částky 350.000,- Kč v účetním deníku, jehož výpis žalobce v průběhu řízení předložil, podle odvolacího soudu bez dalšího neprokazuje, že došlo ke zmenšení majetku úpadkyně, a tedy ke vzniku škody. Nebyla-li druhému žalovanému vyplacena žalovaná částka, pak ani jemu nemohl vůči žalobci vzniknout závazek z bezdůvodného obohacení podle .

Odvolací soud dále uvedl, že pokud by závazek z platné dohody o provedení práce převzala jiná osoba, jak tvrdil žalobce, pak by tím také nedošlo ke zmenšení majetku úpadkyně, když žalobce ani netvrdil, natož prokazoval, že by se tak stalo za „kompenzaci“ ve stejné výši, kterou by úpadkyně této osobě poskytla.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení a odst. 3 (dále jen „ “).

Dovolatel namítá, že není vůbec rozhodné, zda k faktickému vyplacení odměny druhému žalovanému došlo či nikoliv. Vyplacení odměny by mělo význam pouze pro posouzení nároku žalobce na bezdůvodné obohacení na straně druhého žalovaného. Dovolatel zdůrazňuje, že druhý žalovaný ve vyjádření k žalobě výslovně prohlásil, že mu odměna podle dohody o provedení práce vyplacena byla a opak začal tvrdit až v průběhu řízení. Při určení výše škody dovolatel vycházel z účetnictví úpadkyně, kde byla odměna z dohody o provedení práce ze dne 3. února 2006 zaúčtována jako vyplacená a z ní byla odvedena i srážková daň, přičemž ke vzniku škody došlo již samotným uzavřením dohody o provedení práce s druhým žalovaným, čímž první žalovaný porušil své zákonné povinnosti likvidátora.

Vzhledem k výše uvedenému je dovolatel přesvědčen, že ke škodě ve výši 350.000,- Kč došlo; pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že vznik škody musí být vázán pouze na výplatu odměny, pak je podle dovolatele nepochybné, že vznikla škoda v minimální výši 108.269,- Kč odvedením srážkové daně.

Proto dovolatel navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

První žalovaný ve vyjádření k dovolání považuje napadené rozhodnutí za správné, neboť žalobce neprokázal, že by došlo ke zmenšení majetku úpadkyně, když v tomto směru nepředložil žádný důkaz. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Dovolání není přípustné.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud založil své rozhodnutí na skutkových zjištěních, že odměna sjednaná v dohodě o provedení práce nebyla úpadkyní vyplacena a že srážkovou daň z příjmu odvedl na účet finančního úřadu subjekt odlišný od úpadce. Námitkami, jimiž dovolatel vytýká odvolacímu soudu nedostatky skutkových zjištění, vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jež, jak shora uvedeno, nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici.

Přípustnost dovolání nezakládá ani závěr soudu, že škoda úpadkyni nevznikla již uzavřením dohody o provedení práce, když vznik škody jako nezbytné podmínky vzniku povinnosti k její náhradě se připíná až k okamžiku úhrady závazku vzniklého v důsledku protiprávního jednání škůdce – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. února 2003, sp. zn. , , uveřejněný pod číslem 14/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proto Nejvyšší soud podané dovolání jako nepřípustné odmítl aniž se zabýval námitkou dovolatele, že úpadkyni vznikla škoda v minimální výši 108.269,- Kč odvedením srážkové daně, neboť tuto námitku dovolatel vznesl až v dovolacím řízení ( ).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl a prvnímu žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše činí podle ustanovení , bodu 5, , , a 10.000,- Kč, a náhrady hotových výdajů určené podle ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (za podané vyjádření k dovolání). Společně s náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 2.060,- Kč tak dovolací soud přiznal prvnímu žalovanému k tíži žalobce celkem 12.360,- Kč.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 8. prosince 2011

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu