Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3945/2010

U S N E S E N Í

J. K.

, bytem Z.,

zastoupené JUDr. Stanislavem Zenáhlíkem, advokátem v Otrokovicích, nám. 3. května 17, proti žalované

České republice – Ministerstvu spravedlnosti České republiky,

se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody ve výši 258.450,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2006, č. j. -99, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.III. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. Stanislavu Zenáhlíkovi se přiznává odměna za zastupování v dovolacím řízení ve výši Kč 20.300,-.

O d ů v o d n ě n í :

Výše označeným rozsudkem Městského soudu v Praze byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 5. 2006, č. j. -79, kterým byla žaloba zamítnuta a žádnému z účastníků nebyla uložena náhrada nákladů řízení. Ustanovenému zástupci žalobkyně JUDr. J. O. přiznal odvolací soud odměnu za zastupování ve výši 14.220,- Kč.

Předmětem řízení byla žaloba na náhradu škody podle s tím, že požadovaná částka měla představovat škodu, která měla být žalobkyni způsobena nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Jeseníku při výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí (dům na pozemku v kat. úz. M. s přilehlými pozemky) ve věci sp. zn. . Žalobkyně tvrdila, že k nesprávnému postupu v řízení došlo tak, že nebyla informována o nabytí právní moci usnesení o příklepu v dražbě ve prospěch vydražitele D. D. Když se později dozvěděla, že došlo k vydražení nemovitosti, požádala o vydání movitých věcí nacházejících se v nemovitosti, avšak nebylo jí vydražitelem vyhověno s odůvodněním, že se věci ztratily; poté se výše uvedenou žalobou domáhala náhrady škody na movitých věcech v částce představující hodnotu věcí.

Dovolání žalobkyně bylo opřeno o tvrzený zásadní právní význam napadeného rozsudku a rozhodné právní otázky dovolatelka spatřovala 1) v řešení problematiky výkladu ustanovení ve spojení s a 2) ve svém údajném zavinění vzniku škody na movitých věcech. Movité věci, které se nacházely ve vydražené budově, ačkoliv se nejednalo o příslušenství věci, byly podle ústní informace soudkyně Okresního soudu v Jeseníku JUDr. O. vydražitelem dílem zničeny a dílem použity pro vlastní potřebu. Dovolatelka podala na vydražitele trestní oznámení, které však bylo odloženo. Vydražitel postupoval, jak tvrdí dovolatelka a jak měl tento uvést při policejním šetření, na základě pokynů Okresního soudu v Jeseníku, který řídil výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí. Dovolatelka spatřovala v jednání soudu., jenž prováděl výkon rozhodnutí, nesprávný úřední postup ve smyslu a žádala, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolací instance a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Vyjádření protistrany k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobkyně, zastoupená advokátem, podala dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Žalobkyně dovozovala přípustnost dovolání z ustanovení , odst. 3 a dovolací důvod, který by dovolací soud přezkoumal v případě přípustnosti dovolání, byl – podle obsahu dovolání - uplatněn v intencích ustanovení (nesprávné právní posouzení věci).

Dovolání však není přípustné.

Právní otázky položené dovolatelkou nevystihují, ve srovnání s jinak řádně odůvodněným dovoláním sepsaným advokátem, podstatu věci. Podstatné je, že byla žádána náhrada škody titulovaná podle , přičemž veřejná moc (soud prvního stupně) měla pochybit nesprávným úředním postupem.

Z dostupných podkladů v nalézacím spise (provedena rekonstrukce) i v exekučním spise zn. Okresního soudu v Jeseníku však nelze dovodit, že by se soud provádějící výkon rozhodnutí jakkoli odchýlil od ustanovení až 337h a souvisejících, jimiž se výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí řídí.

Rozhodné příslušenství (osobní věci a nábytek) nebylo v relevantních usneseních uvedeno. Role soudu při provádění výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí přitom nespočívá v tom, že by snad měl ochraňovat či zajišťovat věci, jež jsou ve vlastnictví osoby povinné (eventuálně třetích osob); v tomto ohledu lze dovodit požadavek na nezbytnou péči vynaloženou ze strany vlastníků věcí, kterou soud nemůže nahrazovat. Dovolatelka byla přitom průběžně informována o výkonu rozhodnutí a jak podrobně rekapituloval odvolací soud (str. 2, 3 odůvodnění rozsudku), všechna usnesení vydaná v rámci výkonu rozhodnutí jí byla doručena a nabyla právní moc.

Z obsahu výše zmíněných spisů, jímž je dovolací soud vázán po skutkové stránce, nelze též dovodit oprávněnost tvrzení dovolatelky o „schválení volné dispozice“ vydražiteli s movitostmi ze strany soudkyně soudu prvního stupně při výkonu rozhodnutí.

Dovolatelka by mohla dovozovat spíše odpovědnost vydražitele (možnost předejití škodě) za tvrzenou škodu. Lze však jen konstatovat, že její důkazní možnosti byly již v období následujícím po vzniku tvrzené škody značně oslabeny.

V posuzované věci tedy nelze dovodit pochybení nižších instancí a především

– podle – judikatorní přesah věci, jenž je pro přípustnost dovolání tohoto druhu nezbytný.

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalobkyně odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto především podle a , a to tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v tomto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Bylo však nutné přiznat vůči státu náhradu nákladů řízení řádně ustanovenému advokátu. Za účelně vynaložené náklady podle považoval dovolací soud náklady za převzetí věci a sepis dovolání. Tedy – podle punkta 258.450,- Kč – odměna za úkon 42.469,- Kč, s redukcí na polovinu a zákonným limitem pak výsledných 20.000,- Kč ( , , ), což je paušální sazba za zastoupení v tomto řízení. S přičtením režijního paušálu 300,- Kč představuje přiznaná výše odměny ustanoveného zástupce částku 20.300,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 14. prosince 2011

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc. předseda senátu