Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 147/2011

11 Tcu 147/2011-9

U S N E S E N Í

t a k t o :

Z a m í t á s e

návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zaznamenání údajů do evidence Rejstříku trestů o jiném odsouzení občana České republiky

R. V.

, rozsudkem Obvodového soudu v Magdeburgu, Spolková republika Německo, ze dne 23. února 2009, sp. zn. 15 Ls 134 Js 16214/08.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Magdeburgu, Spolková republika Německo, ze dne 23. února 2009, sp. zn. 15 Ls 134 Js 16214/08, jenž nabyl téhož dne právní moci, byl odsouzený R. V. uznán vinným trestným činem krádeže, trestným činem porušování domovní svobody, trestným činem opilství v silničním provozu a trestný činem maření výkonu rozhodnutí podle § 123, § 242 odst. 1, § 248a, § 265a, § 22, § 23 a § 53 trestního zákona Spolkové republiky Německo a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a dvou měsíců, se zahrnutím trestu z trestního příkazu Obvodového soudu v Helmstedtu, Spolková republika Německo, ze dne 1. srpna 2008, sp. zn. zjištění cizozemského soudu se odsouzený R. V. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že:- se v období od 2. ledna do 22. února 2008, v celkemšesti případech, v M., Spolková republika Německo, v prodejnách různých firem (Kaufland, NETTO, ALDI GmBh & Co. KG a Rewe – Markt Sommer v. o. s.), z regálu nebo z výlohy zmocnil spotřebního zboží – různých značek alkoholu, celkem přibližně v hodnotě 63,21 EUR, a to tak, že je schoval pod své oblečení nebo do svého batohu a kolem pokladny prošel se zbožím bez zaplacení,- dne 20. března 2008 kolem 23.40 hod vstoupil do Rewe Marketu v Allee-Center, M., Spolková republika Německo, přestože mu byl v minulosti opakovaně (naposledy dne 12. prosince 2007) do prostor domu zakázán vstup,- dne 2. června 2008 kolem 21.00 hod jel po A., M., Spolková republika Německo, na jízdním kole, přičemž měl v krvi přibližně 2,95 ‰ alkoholu,- dne 19. dubna 2008 přibližně v 10.35 hod v M., Spolková republika Německo, použil ve směru od N. B. tramvajovou linku č. 1, aniž by u sebe měl platnou jízdenku, která by ho opravňovala k přepravě. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Především je třeba připomenout, že podle zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky ( zákona).Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem. Odsouzení se však týká skutků, které nevykazují znaky trestného činu podle příslušných právních předpisů České republiky, tedy znaky některé skutkové podstaty trestného činu v , a není tak splněna ani formální podmínka zápisu cizozemského odsouzení do evidence Rejstříku trestů spočívající ve smyslu zákona v oboustranné trestnosti činu, pro nějž byl český občan cizím soudem odsouzen. Za této situace už je bezpředmětné zabývat se závažností trestné činnosti odsouzeného (materiální podmínka zápisu). Na základě výše uvedeného popisu činu odsouzeného R. V. je totiž zřejmé, že z pohledu německého práva mělo jeho trestně právně relevantní jednání spočívat jednak v tom, že se v několika prodejnách v M. zmocnil spotřebního zboží – lahví alkoholu, jejichž celková hodnota dosáhla přibližně výše 63,- EUR, v tom, že vstoupil do prostor jedné z prodejen, kde mu byl v minulosti zakázán vstup, dále (bez dalšího) jel na jízdním kole s přibližně 2,95 ‰ alkoholu v krvi a konečně použil jednu z m. tramvajových linek, aniž by měl jízdní doklad opravňující ho k přepravě. Tato jednání obviněného by podle právního řádu České republiky nenaplnila znaky skutkové podstaty žádného trestného činu.Pokud jde o první výše popsaný skutek obviněného, právní kvalifikace tohoto jednání jako trestného činu krádeže podle tr. zákoníku by přicházela v úvahu pouze tehdy, pokud by alespoň celková škoda jednáním způsobená dosáhla hodnoty škody nikoli nepatrné – tj. alespoň 5 000,- Kč (srov. tr. zákoníku), což ovšem není posuzovaný případ odsouzeného. Pokud jde o vstup odsouzeného do prostor prodejny, kam mu byl dříve zakázán přístup, z popisu skutku nevyplývá jaké povahy tento zákaz vstupu byl, tedy zda se jednalo o zákaz daný odsouzenému soukromým subjektem – vlastníkem, popř. provozovatelem prodejny nebo šlo o zákaz uložený mu některým správním nebo justičním orgánem (vztahující se např. na celý M. nebo Spolkovou republiku Německo), což lze ovšem vzhledem k popisu ostatních skutků, jichž se odsouzený dopustil, prakticky vyloučit. Jednání odsouzeného tedy nelze podřadit pod nabízející se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle tr. zákoníku. Pokud jde o jízdu odsouzeného na jízdním kole pod vlivem alkoholu, který v jeho krvi dosahoval hodnoty 2,95 ‰, ani tady nejde o jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu ohrožení pod vlivem látky podle tr. zákoníku. Jízda na jízdním kole ve stavu podnapilosti není činností, při které by mohl být ohrožen život nebo zdraví lidí nebo způsobena značná škoda na majetku ve smyslu uvedeného ustanovení. Jízdní kolo totiž v důsledku své konstrukce, malé váhy a zejména nedostatků motorické síly nemá značnější kinetickou energii (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.). Způsobí-li nicméně cyklista v podnapilosti škodu nebo jiný trestně právně relevantní následek, jeho odpovědnost podle některého z poruchových trestných činů není vyloučena. To ovšem není případ odsouzeného, neboť z popisu skutku obsaženém v předloženém rozhodnutí žádné další okolnosti ani následky tohoto jeho jednání nevyplývají. Konečně pokud jde o jízdu odsouzeného jednou z m. tramvajových linek bez platné jízdenky, toto jeho jednání by mohlo být považováno za trestný čin podvodu podle tr. zákoníku pouze tehdy, pokud by škoda jednáním způsobená dosáhla výše škody nikoli nepatrné, tj. 5 000,- Kč. Tyto okolnosti ovšem z popisu skutku nevyplývají a vzhledem k povaze jednání odsouzeného (šlo o jednu jízdu prostředkem městské hromadné dopravy) je nelze ani předpokládat.Pro úplnost je třeba uvést, že podmínka oboustranné trestnosti činu nebyla shledána splněnou ani ohledně trestné činnosti, pro kterou byl R. V. odsouzen trestním příkazem Obvodového soudu v Helmstedtu, Spolková republika Německo, ze dne 1. srpna 2008, sp. zn. , z něhož uložený trest byl zahrnut do trestu odsouzeného v nyní předložené věci. Trestná činnost odsouzeného zde spočívala v podstatě v tom, že se jednak dne 14. června 2008 kolem 12.20 hod v H., Spolková republika Německo, v prodejně Penny na E., blíže nezjištěným způsobem zmocnil dvou balíčků tabáku celkem v hodnotě 6,80 EUR a jednak dne 18. června 2008 kolem 14.55 hod v H., Spolková republika Německo, přelepil čtyři nezálohované lahve etiketami zálohy a v REWE Marketu na M. je pak vhodil do automatu na láhve v úmyslu za ně neoprávněně získat zálohu, což se mu nepodařilo, neboť automat vhozené láhve neakceptoval. Ani tato trestná činnost odsouzeného by podle právního řádu České republiky nenaplnila znaky skutkové podstaty žádného trestného činu. Ač toto jednání odsouzeného většinou znaků naplňuje skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle tr. zákoníku (v prvním případě) a skutkovou podstatu trestného činu podvodu podle tr. zákoníku (ve druhém případě), k tomu aby jednání odsouzeného mohlo být takto posouzeno, chybí v obou případech naplnění znaku způsobené škody, a to alespoň ve výši škody nikoli nepatrné, tj. 5 000,- Kč. Z těchto důvodů Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky nevyhověl.P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. prosince 2011

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík