Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1109/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce M. M., zastoupeného JUDr. Světlanou Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 18, PSČ 120 00, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Pertoltice v likvidaci, se sídlem ve Zruči nad Sázavou 331, PSČ 285 22, identifikační číslo osoby 00104515, zastoupenému Mgr. Denisou Kozumplíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Cihlářská 19, PSČ 602 00, o zaplacení 704.038,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -228, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 4. prosince 2008, č. j. -195, zavázal žalované družstvo zaplatit žalobci 146.284,20 Kč s 2 % ročním úrokem z prodlení z částky 704.038,20 Kč od 12. listopadu 2003 do 15. ledna 2008, z částky 454.038,20 Kč od 16. ledna 2008 do 8. dubna 2008, z částky 304.038,20 Kč od 9. dubna 2008 do 25. května 2008 a z částky 146.284,20 Kč od 26. května 2008 do zaplacení, z titulu majetkového podílu z transformace.

Již dříve přitom usnesením ze dne 19. srpna 2008, č. j. -153, které nabylo právní moci dne 3. října 2008, soud prvního stupně řízení co do částky 557.754,- Kč zastavil, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět s tím, že žalované družstvo mu po zahájení řízení na jeho majetkový podíl z transformace uvedenou částku vyplatilo.

K odvolání žalovaného družstva Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že co do částky 146.284,20 Kč s 2 % ročním úrokem z prodlení od 27. listopadu 2003 do zaplacení a co do 2 % ročního úroku z prodlení z částky 704.038,20 Kč od 12. listopadu 2003 do 26. listopadu 2003, žalobu zamítl; „v dalším“ rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Podle odvolacího soudu z , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále jen „ “), vyplývá povinnost vlastníků majetku písemně se přihlásit u družstva do tří měsíců od účinnosti tohoto zákona a současně prokázat, že jejich majetek družstvo převzalo, užívá nebo užívalo ke dni 15. května 1990 (tj. ke dni účinnosti , o zemědělském družstevnictví; dále jen „ “).

Vycházeje ze zjištění, podle něhož byla přihláška žalobce do transformace žalovaného družstva ze dne 23. dubna 1992 podána bez příloh, odvolací soud uzavřel, že žalobce „netvrdil ani neprokazoval, že současně s podáním přihlášky k transformaci družstva prokázal, že družstvo převzalo, užívá nebo užívalo ke dni 15. května 1990 pozemky o rozloze 22 ha, resp. 22,6858 ha, tedy pozemky o rozloze vyšší než 19,2 ha“. Vedle toho konstatoval, že žalobce ani po poučení odvolacím soudem podle ustanovení , (dále jen „ “), nenavrhl důkazy, které by prokázaly jeho tvrzení, že žalované družstvo převzalo a užívalo jeho pozemky o výměře vyšší než 19,2 ha.

Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že žalobce splnil pouze jednu ze zákonných podmínek ustanovení , neboť prokázal, že ve lhůtě stanovené tímto zákonem podal přihlášku u družstva, neprokázal však, že by žalované družstvo jeho majetek (v jím uváděném rozsahu) převzalo, užívá nebo užívalo ke dni účinnosti

Za situace, kdy žalované družstvo v průběhu řízení před soudem prvního stupně žalobci postupně zaplatilo na jeho majetkový podíl z transformace částku 557.754,- Kč, (odpovídající výpočtu majetkového podílu žalobce podle podílového listu číslo 354 ze dne 10. února 1993), neshledal odvolací soud požadavek žalobce na zaplacení další částky 146.282,20 Kč důvodným.

Proti měnícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení a co do důvodů na ustanovení a 3 a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolatel se domnívá, že rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje náležitosti stanovené , neboť z něj není zřejmé, proč odvolací soud dospěl k odlišnému skutkovému a právnímu závěru než soud prvního stupně. Poukazuje i na to, že odvolací soud z dosud provedených důkazů dospěl k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně, aniž by tyto důkazy zopakoval.

Vypočítávaje jednotlivé v řízení provedené listinné důkazy dovolatel zastává názor, že v průběhu řízení prokázal, že žalované družstvo ke dni účinnosti , převzalo a užívalo jeho pozemky v jím uváděné výměře (tj. 22,6858 ha).

Žalované družstvo s poukazem na to, že žalobce se v zákonné lhůtě toliko přihlásil do transformace, aniž by prokázal, jaký jeho majetek družstvo převzalo, užívá nebo užívalo, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Dovolání, které je přípustné podle , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na posouzení dvou právních otázek (na povinnosti vlastníka majetku současně s podáním přihlášky dle prokázat, že jeho majetek družstvo převzalo, užívá nebo užívalo ke dni účinnosti , a na splnění důkazní povinnosti žalobce v projednávané věci ohledně tvrzení, že pozemky v jím uváděné výměře vůbec převzalo a užívalo), z nichž každé samo o sobě - v případě jeho správnosti - obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby, přičemž dovolatel právní závěr odvolacího soudu, podle něhož „netvrdil ani neprokazoval“, že současně s podáním přihlášky do transformace žalovaného družstva prokázal, že družstvo převzalo, užívá, nebo užívalo ke dni účinnosti jeho pozemky ve výměře 22,6858 ha, dovoláním nenapadá, a dovolacímu přezkumu jej tak neotvírá.

Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů nemůže rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat (srov. ustanovení a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. ).

I kdyby byla důvodná námitka dovolatele, podle níž v řízení prokázal, že družstvo pozemky v jím uváděné výměře převzalo a užívalo (a opačný závěr odvolacího soudu v tomto směru by byl nesprávný), nemohl by Nejvyšší soud napadené rozhodnutí z tohoto důvodu zrušit, protože jako samostatný důvod pro částečné zamítnutí žaloby obstojí (v případě jeho správnosti) závěr, podle něhož měl podle žalobce tuto skutečnost prokázat (doložit) již současně s podáním přihlášky a že tak neučinil (přihlášku podal bez příloh). Jelikož odvolatel tento závěr nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá (a Nejvyšší soud jej tak nemůže přezkoumat), nemůže vést dovoláním zpochybněný závěr o tom, že dovolatel převzetí a užívání pozemků žalovaným družstvem neprokázal ani v průběhu řízení, ke zrušení napadeného rozhodnutí (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).

Ani dovolatelem namítanými vadami řízení v projednávané věci netrpí. Ač stručné, odůvodnění rozsudku odvolacího soudu není nesrozumitelné a obsahuje uvedení důvodů, pro které odvolací soud žalobu částečně zamítl.

Nelze přisvědčit ani výtce, podle níž byl odvolací soud povinen zopakovat provedené důkazy. Postup odvolacího soudu, který neopakoval dokazování listinnými důkazy, ačkoli z nich dospěl k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně, vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá, neboť obsah y se opětovným přečtením při odvolacím jednání nemění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2010, sp. zn. , jenž je veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách).

Důvod zabývat se dovoláním v této věci meritorně proto Nejvyšší soud neshledal.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „ “), a náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení ., , , vyhlášky činí sazba odměny 16.085,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 8.042,50 Kč, jelikož zástupkyně žalovaného učinila v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.668,50 Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal žalovanému k tíži žalobce celkem 10.011,- Kč.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněné domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 29. listopadu 2011

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu