Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4568/2010

U S N E S E N Í

P. Š.

GRA.CLO nemovitosti alfa s.r.o.

, se sídlem v Praze 5, Vodní 9, IČ: 49689321, zastoupené Mgr. Soňou Červinkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Haštalská 27, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -74, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.300,- Kč k rukám Mgr. Jana Rotta, advokáta se sídlem v Praze 2, Americká 35, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 18. prosince 2008, č. j. -54, vyhověl žalobě a určil, že je neplatná výpověď žalované, doručená dne 2. března 2007, z nájmu žalobce k

„bytu č. 4, II. kategorie, nacházejícímu se ve II. podlaží domu čp. 528 v ulici Vodní, č. or. 9, P. a sestávajícímu se ze 4 pokojů, kuchyně, předsíně, koupelny, WC, komory, spíže a sklepa“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. listopadu 2009, č. j. -74, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastníkům řízení znám a nelze jej v daném případě zpochybnit prostřednictvím dovolacího důvodu podle ) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že není naplněn uplatněný výpovědní důvod podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „obč. zák.“), a to přesto, že žalobce má vedle předmětného bytu ještě

„dům č. p. 2 v k. ú. Tis u B. nacházející se na stavební parcele 5/1, jejíž výměra činí 1.341 m2“

(dále jen „dům v T.“). Podle názoru soudů obou stupňů je tomu tak proto, že na žalobci nelze – vzhledem ke zjištěným okolnostem – spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt (§ 711 odst. 2 písm. c/ obč. zák.). Z provedených důkazů bylo totiž mimo jiné zjištěno, že v předmětném bytě žije žalobce se dvěma zletilými dcerami, navíc má ve střídavé péči nezletilého syna F., který navštěvuje základní školu, Dům v T., který i po částečné rekonstrukci užívá k rekreaci, je vzdálen od P. cca 100 km a vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu žalobce nepřipadá v úvahu jeho dojíždění za prací do Prahy.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “), neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci. Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle , který dovolatelka rovněž uplatnila.

Při posuzování otázky naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu podle obč. zák. lze vycházet z judikatury, na níž se soudní praxe ustálila při výkladu ustanovení , ve znění před novelou provedenou – dále jen „obč. zák. před novelou“ (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 20. května 2008, sp. zn. , a z 10. listopadu 2009, sp. zn. ).

Z ustanovení § 711 odst. 1 písm. g/ obč. zák. před novelou (nyní § 711 odst. 2 písm. c/ obč. zák.) vyplývá, že výpovědní důvod podle citovaného ustanovení není naplněn, nelze-li na nájemci „spravedlivě požadovat“, aby užíval pouze jeden ze dvou či více bytů, které má. Soudní praxe – a to i s přihlédnutím ke znění § 711 odst. 1 písm. g/ obč. zák. – se ustálila v názoru, že musí jít o stav, kdy nájemce „užívá“ dva či více bytů k účelu, k němuž je byt určen, tj. k bydlení, a přitom na něm – z objektivního hlediska – nelze spravedlivě požadovat, aby svou potřebu bydlení uspokojoval užíváním pouze jednoho bytu. O takovou situaci v projednávané věci evidentně nejde, neboť žalobce užívá k bydlení pouze předmětný byt.

Ustálená soudní praxe (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 18. května 2004, sp. zn. , uveřejněné pod C 2685 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, z 24. června 2004, sp. zn. , z 1. února 2005, sp. zn. , a 12. července 2007, sp. zn. ) však rovněž dovodila, že ustanovení § 711 odst. 1 písm. g/ obč. zák. je třeba vyložit a aplikovat tak, aby bylo dosaženo spravedlivého uspořádání vztahů pronajímatele a nájemce, a mimo jiné též eliminován stav, kdy nájemce na úkor pronajímatele sám využívá výhod regulovaného nájemného a svou vlastní nemovitost, v níž by bez obtíží mohl uspokojovat svou bytovou potřebu, pronajímá za tržní nájemné, resp. svůj další nájemní byt za těchto pro něj výhodných podmínek např. podnajímá. O obdobnou situaci (a tudíž o výpovědní důvod ve smyslu § 711 odst. 2 písm. c/ obč. zák./) jde i v případě, kdy nájemce na úkor pronajímatele sám využívá výhod nájemního bydlení a přitom by mohl – objektivně vzato – užívat byt v nemovitosti, kterou vlastní relativně dlouhou dobu a kterou nijak nevyužívá přes to, že tato nemovitost by byla způsobilá jeho bytovou potřebu uspokojit. Ani o tyto situace v posuzovaném případě nejde, neboť dům v T. užívá žalobce k rekreaci.

V rozsudku ze dne 11. října 2000, sp. zn. , uveřejněném pod č. 4 v sešitě č. 1 z roku 2002 časopisu Soudní judikatura, Nejvyšší soud České republiky mimo jiné dovodil, že na nájemcích (jimž byla dána výpověď z nájmu bytu z důvodu podle § 711 odst. 1 písm. g/ obč. zák.) lze spravedlivě požadovat, aby užívali byt v nemovitosti vlastnicky náležející žalované, neboť měli objektivně možnost zajistit si v této nemovitosti pro sebe vyhovující bytové podmínky, a pokud tak neučinili, nelze tuto skutečnost zohlednit k tíži žalobce – vlastníka nemovitosti, v níž se nachází byt, z něhož dostali žalovaní výpověď. V uvedeném rozhodnutí byl dále vyjádřen názor (na nějž v dovolání odkázala dovolatelka), že při hodnocení, zda lze na nájemci spravedlivě požadovat, aby k bydlení užíval pouze jeden byt, není bez významu okolnost, po jakou dobu stav užívání dvou (více) bytů trvá a zda (příp. jaké) činí nájemce kroky k vyřešení své bytové situace. V ustálené soudní praxi však není pochyb ani o tom, že neužívá-li nájemce svou vlastní nemovitost k uspokojení svých bytových potřeb pro nevyhovující bytové podmínky a bylo-li příčinou tohoto stavu, že nájemce (který nemovitost v takovém stavu již nabyl) si ji rozhodl ponechat jen pro účely rekreace, pak nelze mít za to, že jde o případ, kdy na nájemci lze spravedlivě požadovat, aby užíval jen jeden ze dvou bytů (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky z 24. června 2008, sp. zn. , uveřejněný pod č. 46 v sešitě č. 4 z roku 2009 časopisu Soudní judikatura, a z 5. srpna 2010, sp. zn. ). O obdobnou situaci jde i v případě, kdy nájemce si takovou nemovitost pořizoval nikoli pro účely trvalého bydlení (neměl v úmyslu opustit místo, kde se nachází nájemní byt, a přestěhovat se do takto nabyté nemovitosti), nýbrž pouze pro účely rekreace, a pro tyto účely ji (byť zrekonstruovanou) dlouhodobě užívá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. května 2011, sp. zn. ).

Při posouzení otázky naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu podle § 711 odst. 2 písm. c/ obč. zák. postupoval odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou, jestliže při úvaze, zda na žalobci lze spravedlivě požadovat, aby užíval k bydlení pouze dům v T., zohlednil shora popsané okolnosti na jeho straně. Bez ohledu na uvedené však nelze ztratit ze zřetele především to, že dům v T. užívá žalobce dlouhodobě, a to i po částečné rekonstrukci, pouze k rekreaci. Odvolací soud se proto od shora citované judikatury neodchýlil, pokud na základě zjištěných okolností dovodil, že na žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby užíval (k bydlení) pouze dům v T. (který používá k rekreaci).

Zbývá dodat, že dovolatelčin odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. je nepřípadný pro naprosto odlišný skutkový stav; zatímco v uvedené věci žalovaný dům v L. ke svému bydlení nepotřeboval, vůbec ho neužíval a hodlal ho prodat, bylo v projednávané věci prokázáno, že žalobce od počátku užívá dům v T., a to i po rekonstrukci, pro (rodinnou) rekreaci. Lze uzavřít, že dovolací důvod podle nebyl užit opodstatněně.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.000,- Kč ( , ve spojení s a ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny ( , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 16. listopadu 2011

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu