Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3379/2008

U S N E S E N Í

E. V.

AGROSA a. s.

, se sídlem v Chrášťanech 43, identifikační číslo 00664278, zastoupené JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 1662/35, o vyklizení pozemků, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 18. března 2008, č. j. -104, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalobce dovoláním napadl potvrzující rozsudek Krajského soudu v Praze (odvolacího soudu) ze dne 18. 3. 2008, č. j. -104, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím zásadně důvod podle (že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), ani podle (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu).

Dovolatel výslovně uplatnil nepřípustný dovolací důvod podle Namítl, že odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí „kriticky nehodnotil skutková zjištění soudu prvního stupně, jen je zopakoval“, že „jej nepoučil podle k doplnění důkazů“, a že rozhodnutí bylo překvapivé. K těmto vadám však dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); přípustnost dovolání podle zásadně nezakládají (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních). Jen pro úplnost lze dodat, že odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně i soudu odvolacího má všechny náležitosti stanovené v , 2 , je v nich uvedeno, k jakému zjištění o jednotlivých skutečnostech soud dospěl, na základě jakých důkazů a jak tyto důkazy hodnotil (podle ustálené soudní praxe postačuje, odkáže-li odvolací soud na správné odůvodnění soudu prvního stupně); nešlo ani o překvapivé rozhodnutí, neboť se nejednalo o rozhodnutí, které by nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu (soudu prvního stupně) a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat; nebyl ani důvod pro poskytnutí poučení podle žalobci, žaloba byla zamítnuta nikoli proto, že by neunesl důkazní břemeno, ale na základě zjištěného skutkového stavu.

Dovolatel sice namítl i nesprávné právní posouzení věci a odkázal na , ve skutečnosti však - s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil nepřípustný dovolací důvod podle (námitkou, že provedenými důkazy nebylo prokázáno, že na předmětných pozemcích byla skládka už před rokem 1993, že žalovaný odevzdal po skončení nájemní smlouvy pozemky ve stejném stavu, v jakém byly při jejím uzavření, a že věci na pozemek neumístil žalovaný).

Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak založena na kritice správnosti skutkových zjištění. Dovolatel ve skutečnosti brojí proti skutkovým zjištěním učiněným oběma soudy, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž soudy obou stupňů svá skutková zjištění čerpaly, a pro účely posouzení věci v těchto ohledech nabízí „svůj vlastní“ (jiný) skutkový stav věci, vycházející z jiného hodnocení provedených důkazů (zejména při posouzení, zda a od kdy se na pozemcích nachází skládka a v jakém stavu byly pozemky na začátku nájmu a v jakém po jeho skončení). Dovolatel však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout (námitkou, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b) (nebo při obdobném užití těchto ustanovení ve smyslu a ) – přípustné ( ). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

V řízení bylo prokázáno (zjištěný skutkový stav nelze v daném případě úspěšně zpochybnit - viz předchozí výklad), že hranice pozemků nebyly vytýčeny (jednalo se o pozemky ve zjednodušené evidenci), že v době uzavření nájemní smlouvy již byla (v souladu se správním rozhodnutím) na pozemcích založena skládka, a že pozemky byly určeny k rekultivaci, v níž bylo po dobu trvání nájmu pokračováno. Žalovaná nikdy nevyužívala pozemky k zemědělské výrobě, o pozemky, na nichž by se tato výroba dala provozovat, se nejednalo ani v době uzavření nájemní smlouvy mezi účastníky, a proto žalovaná nebyla povinna při skončení nájmu odevzdat žalobci pozemky ve stavu způsobilém k zemědělské výrobě ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen obč. zák.). Odevzdala-li pozemky i s navážkou (odpovídající pokračující rekultivaci pozemků), tak jak to odpovídalo pravomocnému správnímu rozhodnutí, nejednalo se o neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce, který by byla povinna odstranit ( obč. zák.). Okolnost, zda navážku provedla žalovaná či jiná osoba, není pro právní posouzení věci významná.

Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení , dovolání žalobce tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a a o skutečnost, že žalované podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. listopadu 2011

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu