Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1048/2011

7 Tdo 1048/2011-17

U S N E S E N Í

J. V.,

Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se

z r u š u j e

rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. .

Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci

p ř i k a z u j e ,

aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 2. 2011, sp. zn. , byl obviněný uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák., přičemž podle § 37 tr. zák. bylo upuštěno od uložení souhrnného trestu k trestnímu příkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. .

Proti tomuto rozsudku podal okresní státní zástupce odvolání v neprospěch obviněného, toliko do výroku o trestu, resp. upuštění od uložení souhrnného trestu.

Z podnětu tohoto odvolání Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudkem ze dne 10. 5. 2011, sp. zn. , zrušil rozsudek soudu I. stupně v celém výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu podle § 37 tr. zák., a sám ve věci rozhodl tak, že obviněnému podle § 171 odst. 1, § 45 odst. 1, 2, § 45a odst. 1 a § 35 odst. 2 tr. zák. uložil souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin. Podle § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zák. uložil obviněnému také trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 5 roků. Současně byl postupem podle § 35 odst. 2 tr. zák. zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Okresního soudu v Šumperku ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. .

Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal Nejvyšší státní zástupce včas dovolání ve prospěch obviněného z důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť tímto rozsudkem byl obviněnému uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, jímž byl uznán vinným. Uvedl, že trest se při splnění podmínek § 2 odst. 1 tr. zákoníku může ukládat i podle dřívějšího zákona, ale za omezení novou právní úpravou. Z ustanovení § 3 tr. zákoníku vyplývá, že při aplikaci dřívějšího souhrnu trestněprávních norem za podmínek § 2 odst. 1 tr. zákoníku, nelze uložit trest přesahující konečnou horní hranici sazby, kterou připouští pro příslušný druh trestu zákon účinný v době, kdy se o trestu rozhoduje. Proto nelze za účinnosti nového tr. zákoníku uložit trest obecně prospěšných prací nad 300 hodin. Soud odvolací tak uložením tohoto trestu ve výměře 400 hodin, tj. v maximální výměře podle starého trestního zákona, pochybil. Obviněnému tak byl uložen trest mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným a tím byl naplněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

Nejvyšší státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Obviněný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 265i odst. 3 tr. ř. a zjistil, že dovolání je důvodné.

Jak vyplývá z výše citovaného rozsudku soudu I. stupně, tento posoudil trestnost činu obviněného podle zákona účinného v době jeho spáchání, tj. podle trestního zákona (zák. č. 140/1961 Sb.), a to v situaci, kdy rozhodoval již za účinnosti nového ( , účinného od 1. 1. 2010). Na rozdíl od soudu I. stupně, který podle tr. zák. upustil od uložení souhrnného trestu, odvolací soud k odvolání státního zástupce zrušil rozsudek soudu I. stupně ve výroku o upuštění od uložení souhrnného trestu a mj. uložil obviněnému podle , 2, a tr. zák. souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, když podle tr. zák. bylo možno podle tohoto starého, a v době rozhodování soudů již neúčinného trestního zákona, uložit tento druh trestu ve výměře od 50 do 400 hodin.

Nejvyšší soud již ve svém usnesení ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. , uvedl v obdobné věci, že za situace, kdy tu byl výrok o vině, v němž byl – jinak správně – aplikován dřívější trestní zákon, nepřicházelo v úvahu, aby trest byl uložen podle pozdějšího . To je důsledkem zásady, že ten či onen zákon je třeba použít jako celek a že trestnost skutku nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle pozdějšího zákona (viz č. 11/2004 Sb. rozh. tr.). Uvedená zásada je zakotvena v ustanoveních o časové působnosti trestních zákonů, tj. v § 16 odst. 1 tr. zák., § 2 odst. 1 tr. zákoníku. Není tedy možné ve výroku o vině kvalifikovat čin podle zákona účinného v době jeho spáchání a zároveň uložit za tento čin trest podle pozdějšího zákona. V posuzované věci nešlo o to, že by trest obecně prospěšných prací měl být uložen a posléze i vykonáván podle účinného od 1. 1. 2010, ale bylo třeba respektovat, že zmíněná zásada, tak jak ji vyjadřují ustanovení tr. zák., tr. zákoníku, je modifikována nezbytným zřetelem k zákonu účinnému v době rozhodování, a sice v tom směru, že lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon účinný v době, kdy se o trestném činu rozhoduje ( tr. zák., tr. zákoníku). Jestliže jako nejvyšší přípustnou výměru trestu obecně prospěšných prací zákon účinný v době rozhodování stanoví 300 hodin, zatímco zákon účinný v době spáchání činu stanoví 400 hodin, pak z toho vyplývá, že zákon účinný v době rozhodování vůbec nedovoluje uložení trestu obecně prospěšných prací nad 300 hodin. Takový trest je z hlediska zákona účinného v době rozhodování nepřípustný již jako druh trestu. Nad rámec, v němž uložení trestu obecně prospěšných prací dovoluje zákon účinný v době rozhodování, je vyloučeno uložit tento trest i tehdy, kdyby to jinak bylo možné podle dřívějšího zákona, podle kterého se posuzuje trestnost činu. Pokud zákon účinný v době rozhodování limituje druh trestu jeho nejvyšší přípustnou výměrou, která je nižší než nejvyšší přípustná výměra tohoto druhu trestu podle dřívějšího zákona, podle něhož se posuzuje trestnost činu, pak tím zákon účinný v době rozhodování zároveň vytyčuje meze přípustnosti tohoto druhu trestu ve vztahu k aplikaci dřívějšího zákona. Překročení těchto mezí činí uložený trest nepřípustným již co do druhu trestu, a nikoli jen co do výměry.

Z toho vyplývá, že od 1. 1. 2010, kdy nabyl účinnosti , je uložení trestu obecně prospěšných prací ve výměře nad 300 hodin v rozporu s ustanovením tr. zákoníku a s ustanovením tr. zák., i při aplikaci trestního zákona účinného do 31. 12. 2009. Trest obecně prospěšných prací nad 300 hodin je za tohoto stavu nepřípustným druhem trestu.

Ve věci je tak dán uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., a proto Nejvyšší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. října 2011

Předseda senátu:

JUDr. Michal Mikláš