Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
AC53278EC7585795C1257A4E006A68BB.html
HTML · 11.52 KB
No categories available
21 Cdo 3549/2010
U S N E S E N Í
V. Ch.
, proti žalovanému
ROKOSPOL, a. s.
se sídlem v Praze – Novém Městě, Krakovská č. 1346/15, IČO 25521446, zastoupenému JUDr. Aloisem Coufalíkem, advokátem se sídlem v Luhačovicích, Masarykova č. 175, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a o 73.817,- Kč, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 38 C 191/2009 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 20. května 2010, č. j. 60 Co 121/2010 -212, takto:
I. Dovolání žalovaného
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 20. 5. 2010, č. j. 60 Co 121/2010 -212, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. 11. 2009, č. j. 38 C 191/2009 -169, ve věci samé [ve výroku o určení, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením učiněné dopisem žalovaného ze dne 10. 3. 2009 adresovaným žalobci je neplatné a o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 73.817,- Kč) není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř.
Dovolatelem označené právní otázky totiž posoudil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou (k výkladu určení doby čerpání dovolené srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 1. 1968, sp.zn. 8 Co 26/68 , uveřejněný pod číslem 11 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1969, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2740/2000 , a k výkladu lhůty uvedené v ustanovení § 58 odst. 1 zák. práce srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 1993, sp. zn. 6 Cdo 28/92 , uveřejněný v časopise Právní rozhledy č. 9, ročník 1996, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. 21 Cdo 41/2004 , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2008, sp. zn. 21 Cdo 743/2007 , uveřejněný pod č. 83 v časopise Soudní judikatura, ročník 2008, vztahující se k obsahově shodné dřívější právní úpravě). Dovolatelem zmiňovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2002, sp. zn. 21 Cdo 910/2001 , se v projednávané věci neuplatní, neboť žalobci bylo v okamžitém zrušení pracovního poměru vytýkáno nezasílání výkazů práce „od 47. týdne roku 2008 do konce roku 2008“, nikoli za dobu „od 47. týdne roku 2008 až do února 2009“, z čehož vychází dovolatel.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 15. prosince 2011
JUDr. Mojmír Putna, v. r.
předseda senátu