Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 72/2011

U S N E S E N Í

J. P.

O. P.

, zastoupenému JUDr. Evženií Pichertovou, advokátkou se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Příkopy 530, odebráním věci, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 6. 2010, č. j. -197, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Povinný

je povinen

zaplatit oprávněnému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na nákladech dovolacího řízení 1.560,- Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou usnesením ze dne 13. 4. 2010, č. j. E 2848/2000-171, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce (výrok I), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů této části řízení (výrok II) a rozhodl, že je prodloužena lhůta určená v usnesení tohoto soudu ze dne 9. 7. 2009, č. j. E 2848/2000-130, a to do konce roku 2010.

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení okresního soudu ve výroku I ve znění, že se zamítá návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnuti (výrok I), a potvrdil je i ve zbývajících výrocích (výrok II); současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III). Krajský soud neshledal důvody k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí pro nečinnost oprávněného ani pro některý z důvodů v , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “. Uvedl, že se při výkonu rozhodnutí nepodařilo povinnému odebrat věci, které měl podle uzavřeného smíru vydat, povinný již tyto věci nemá a není rozhodné, z jakého důvodu se tak stalo. Proto nastupuje další fáze výkonu rozhodnutí

ve smyslu ,

kdy soud oprávněného vyzve, aby si věci téhož druhu opatřil na náklad a nebezpečí povinného, přičemž mu může uložit, aby potřebný náklad zaplatil oprávněnému předem. Lhůta k opatření věcí je lhůtou soudcovskou, a soud ji může prodloužit. Krajský soud dále uvedl, že pro vykonatelnost rozhodnutí je rozhodující především počet kusů zvířat, jejich hmotnost je druhotným hlediskem. Poté, co si je oprávněný opatří, bude známá i jejich cena a případný přeplatek bude vrácen povinnému. Ohledně povinnosti vydat 54 q obilí odvolací soud dodal, že je věcí oprávněného, jaké obilí si opatří. Námitku o zvyšování cen komodit, které si má oprávněný opatřit, shledal nedůvodnou, neboť bylo věcí povinného, aby splnil povinnost stanovenou mu exekučním titulem. Jestliže tak neučinil, důsledky musí přičíst k tíži sám sobě.

Povinný v dovolání uvedl, že se nebránil splnit svou povinnost, ale že oprávněný navzdory výzvám povinného nechtěl zvířata odebrat, protože neměl, kde je ustájit. Naopak povinnému vznikala škoda, protože musel dobytek dále krmit, a žádal též o soudní úschovu. Nesouhlasí ani s názorem soudu, že ve výkonu rozhodnutí je (nereálná) hmotnost dobytka (6 kusů býků o celkové hmotnosti 14 520 kg) až druhotným hlediskem, když i soud si v tomto odporuje, protože výši peněžitého plnění vypočítává právě z této váhy, tj. 561 909,48 Kč (viz usnesení na č. l. 126 a 167). Nelze tvrdit, že povinný nevydal býky tak, jak měl, neboť neměl komu, a je nespravedlivé, aby nyní byl postižen peněžitou náhradou, která navíc vychází z hmotnosti býků, jíž nikdy nemohou dosáhnout. Povinný má s ohledem na vyjádření znalce MVDr. Karla Štrose ze dne 20. 8. 2010 (dle něhož pro nejvýznamnější masná plemena skotu chovaná ve světě, jako jsou např. plemeno charolais, belgické modré, jsou uváděny živé hmotnosti plemenných býků od 1 300 do 1 500 kg, resp. od 1 100 do 1 300 kg /tedy 11 – 15 q/, porážkové živé hmotnosti býků uvedených plemen ve věku 15 - 16 měsíců jsou 600 – 800 kg, resp. průměrně 680 kg) plnění spočívající v odebrání 6 býků o celkové váze 14 520 kg za nereálné a nemožné (§ 37 obč. zák.), a proto z něho nelze vypočíst ani peněžitou náhradu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil.

Povinný podáním z 1. 9. 2011 sdělil soudu, že dne 24. 8. 2011 obdržel usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z 5. 8. 2011, č. j. -17, o nařízení exekuce podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové z 30. 6. 2010, č. j. -192 (měnícího usnesení na č. l. 167 tak, že se povinnému ukládá zaplatit oprávněnému náklady na pořízení věcí 604.924,88 Kč a náklady řízení před soudem prvního stupně 4.900,- Kč).

Dalším podáním ze dne 29. 9. 2011 povinný uvedl, že v exekučním titulu se stala přepisová chyba, kdy k váze býků byla připsána nula, a tím vznikl neoprávněný majetkový prospěch oprávněného, vedoucí k likvidaci povinného jako soukromě hospodařícího zemědělce.

Oprávněný k dovolání uvedl, že ač byl výkon rozhodnutí nařízen již v roce 2000, povinný nyní vytýká nemožnost a neurčitost plnění určeného titulem (soudním smírem), jenž je výrazem projevené vůle stran, a z nějž soudy vychází. Podání povinného považuje za účelová a vedoucí k průtahům v řízení. Povinný se nikdy nesnažil nic z věcí vydat, neměl snahu o vypořádání; naopak oprávněný byl od samého počátku připraven věci přijmout. Vyjádření znalce z oboru je nadbytečné, smírem byla dohodnuta maximální celková hmotnost býků a ta je jen druhým hlediskem; po opatření věcí bude případný přeplatek vrácen. Má za to, že dovolání není přípustné. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl případně zamítl.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně zamítl návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ); k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Povinný v dovolání nevymezil, v čem spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a ani posouzením námitek v něm obsažených k takovému závěru dospět nelze.

Jedním z předpokladů pro nařízení výkonu rozhodnutí je existence exekučního titulu. Ten je pak z hlediska materiálního vykonatelný tehdy, obsahuje-li přesnou individualizaci oprávněného a povinného, přesné vymezení práv a povinností k plnění, přesný rozsah a obsah plnění a přesně stanovenou lhůtu k plnění.

V souzené věci je exekučním titulem usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 18. 1. 1996, č. j. -71, kterým soud schválil smír účastníků, dle něhož se povinný zavázal mimo jiné vydat oprávněnému šest býků o celkové váze 14 520 kg. Je-li stanoven počet kusů býků, nemůže činit údaj o jejich celkové hmotnosti exekuční titul nevykonatelným, neboť povinný by mohl vydat jen stanovený počet býků o takové hmotnosti, kterou mohou reálně dosáhnout. Obsah i rozsah plnění je tak dostatečně stanoven. Dovolateli lze dát za pravdu, že pokud odvolací soud při rozhodování o výši potřebného nákladu na pořízení šesti kusů býků ve smyslu považoval za rozhodující stanovený počet býků, měl současně vycházet z reálné hmotnosti, kterou může býk maximálně dosáhnout (tou nemůže být hmotnost ve výši 2 420 kg).

Namítá-li povinný, že oprávněný nikdy neposkytl součinnost k odebrání býků a ostatních věcí, uplatňuje tuto námitku až v dovolacím řízení. V odvolacím řízení pouze poukázal na průběh výkonu rozhodnutí, který byl nařízen již v roce 1997, a v něm pak uváděl, kdy oprávněného k odebrání věcí vyzýval (č. l. 186). Podle ustanovení však v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že současná soudní praxe i odborná literatura zastává názor, že brání-li (popř. bránila-li v souzené věci dříve) nedostatek součinnosti oprávněného řádnému provedení výkonu rozhodnutí, může být nařízený výkon rozhodnutí zastaven postupem podle (viz Drápal. L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání, Praha : C. H. Beck, 2009, s. 2696, Kurka, V., Drápal, L., Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a. s., 2004, str. 704, 707).

Protože dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je bez jednání ( , věta první, ) odmítl ( , věta první, ).

Oprávněný byl v dovolacím řízení úspěšný, proto mu vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , , ). Ty činí odměna advokátky ve výši 1000 Kč – vyjádření k dovolání ( , , , vyhlášky č. 484/200 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a náhrada hotových výloh 300 Kč ( ), a daň z přidané hodnoty ve výši 20 %.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2011

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu