Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 69/2010

U S N E S E N Í

Finančního úřadu Brno 2

se sídlem v Brně – střed, Cejl 113, proti povinné

TOMAS BRNO, spol. s r. o,

se sídlem v Brně, Sokolova 32, identifikační číslo osoby 65278453, pro 4.907.047,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 30. 9. 2008, č. j. -92, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 9. 7. 2008, č. j. -84, jimž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí. Odvolací soud uzavřel, že ve vykonávacím řízení není soud oprávněn zabývat se námitkami týkajícími se věcné správnosti exekučního titulu; ostatní odvolací námitky povinné, zejména, že nařízený prodej nemovitostí bude mít pro ni „nepříznivé až likvidační důsledky,“ kvalifikoval jako pro nařízení výkonu nevýznamné.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení , odst. 3 a jímž namítá, že řízení je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení spatřuje ve skutečnosti, že okresní soud nařídil výkon rozhodnutí usnesením z 9. 7. 2008, č. j. -84, ačkoli v téže věci bylo o nařízení výkonu rozhodnuto již v minulosti, a to usnesením z 18. 11. 2002, č. j. -21. Z dokladů, které byly povinné v průběhu řízení doručeny, přitom neplyne, že by v pořadí prvé usnesení bylo zrušeno, mělo tedy podle jejího názoru být vydáno usnesení o pokračování v provádění výkonu. Uvedený dovolací důvod podle povinné nespadá pod žádný z důvodů uvedených v ustanovení , pro nějž by ve věci mohla být podána žaloba pro zmatečnost, jde tedy podle ní o způsobilý dovolací důvod.

Oprávněný, posuzováno podle obsahu jeho vyjádření, navrhl zamítnutí, případně odmítnutí dovolání.

Nejvyšší soud, jenž věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka napadla – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).

Dovolatelka napadenému rozhodnutí sice přisuzuje zásadní právní význam, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Především její námitka, že v pořadí první usnesení nebylo zrušeno, nemá oporu ve spise; z jeho obsahu totiž plyne, že ono usnesení z 18. 11. 2002 bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích z 24. 1. 2008, č. j. -52, doručeným povinné 3. 3. 2008 (viz doručenka u č. l. 55 versa), zrušeno a že věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení, z čehož plyne, že usnesením odvolacího soudu, proti němuž směřuje dovolání, bylo rozhodnuto o v pořadí prvém usnesení okresního soudu, že tedy řízení namítnutou ani jinou vadou stiženo nebylo a že po celou dobu byly splněny i podmínky řízení.

Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, není dovolání přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn skutečností, že oprávněnému, jenž by jinak měl na tuto náhradu právo podle ustanovení , a , náklady tohoto řízení prokazatelně (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. listopadu 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu