Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2918/2009

29 Cdo 2918/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele R. Š., zastoupeného JUDr. Josefem Sedláčkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Starobranská 4, PSČ 787 01, za účasti Bytového družstva Palackého, Šumperk, se sídlem v Šumperku, Palackého 1669/4, PSČ 787 01, identifikační číslo 25 89 96 86, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Němečkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Blahoslavova 4, PSČ 787 01, o povinnosti uzavřít nájemní smlouvu, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 5. února 2009, č. j. -100, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 17. dubna 2008, č. j. -67, kterým Okresní soud v Šumperku uložil Bytovému družstvu Palackého, Šumperk (dále jen „družstvo“) povinnost uzavřít nájemní smlouvu ve znění uvedeném ve výroku rozhodnutí, tak, že „žalobu“ zamítl (výrok první), rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok druhý) a o nákladech odvolacího řízení (výrok třetí).

Soudy vyšly z toho, že:

1/ Dne 30. června 2002 byla mezi navrhovatelem (členem družstva) a družstvem uzavřena písemná dohoda (dále jen „dohoda“), kterou za družstvo podepsal J. Ch., předseda družstva.

2/ Z článku II. odst. 4 dohody vyplývá, že navrhovatel se podílel na úhradě kupní ceny domu a pozemků, které družstvo nabylo do vlastnictví, pročež mu náleží „družstevní podíl připadající na byt 3 + 1 Palackého 4 o výměře 56 m2, stávající uživatel p. M. H..“

3/ V článku III. dohody (označeném chybně jako článek II.) se družstvo zavázalo poskytnout součinnost k tomu, aby navrhovatel mohl byt (uvedený v článku II. odst. 4 dohody) řádně užívat, konkrétně „v případě splnění zákonných podmínek podat stávajícím uživatelům bytů – nečlenům družstva výpověď z nájmu bytu a umožnit tak členům družstva uspokojit své bytové potřeby, nebo poskytnout jinou potřebnou součinnost v souladu se stanovami družstva a právními předpisy, která by umožnila zajištění užívacích práv k bytům pro družstevníky.“ Dále bylo v dohodě ujednáno, že veškeré dodatky, změny a úpravy dohody musí mít písemnou formu.

4/ Podle článku 9 odst. 1 písm. d/ stanov družstva má člen družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na základě rozhodnutí o přidělení družstevního bytu vydaného příslušným orgánem družstva.

5/ Dle článku 22 odst. 1 písm. m/ stanov patří do výlučné působnosti členské schůze rozhodovat o „prodeji nebo jiných majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých jsou byty, nebo s byty“.

Soud prvního stupně uzavřel, že z dohody uzavřené dne 30. června 2002 vyplývá povinnost družstva uzavřít s navrhovatelem nájemní smlouvu. Uzavření nájemní smlouvy se členem družstva není majetkovou dispozicí s bytem dle § 22 odst. 1 písm. m/ stanov, o níž by musela rozhodovat členská schůze, ale běžným úkonem. Dohoda není ani neplatná z důvodu, že ji za družstvo podepsal pouze jeho předseda, neboť zákon pro tuto dohodu nevyžaduje písemnou formu.

Odmítá-li družstvo s navrhovatelem nájemní smlouvu uzavřít, jedná v rozporu s dobrými mravy ( , ; dále jen „obč. zák.“), když je zřejmé, že daný byt je ve vlastnictví družstva, navrhovatel splnil všechny podmínky pro to, aby s ním družstvo nájemní smlouvu uzavřelo, a byt je volný.

Odvolací soud naproti tomu dospěl k závěru, že dohoda je absolutně neplatná.

Uzavření nájemní smlouvy je majetkovou dispozicí s bytem, která podle článku 22 odst. 1 písm. m/ stanov spadá do výlučné působnosti členské schůze družstva, nikoliv předsedy družstva.

Dohoda byla navíc - v rozporu s ustanovením , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) - podepsána pouze předsedou družstva.

I kdyby však daná dohoda byla platná, nelze z jejího obsahu dle názoru odvolacího soudu dovodit povinnost družstva uzavřít s navrhovatelem nájemní smlouvu požadovaného znění - družstvo se v ní pouze zavázalo poskytnout součinnost k tomu, aby členové družstva mohli byty řádně užívat.

Ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. není podle odvolacího soudu v projednávané věci aplikovatelné způsobem, který použil soud prvního stupně, neboť s poukazem na něj nelze „konstituovat dosud neexistující povinnost vlastníka“.

Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení , (dále též jen „ “), uplatňuje přitom dovolací důvod dle a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Podle názoru dovolatele není přenechání družstevního bytu do užívání členovi družstva majetkovou dispozicí s bytem, ale „uživatelskou dispozicí“. Uzavírání nájemní smlouvy proto nespadá do působnosti členské schůze, nýbrž předsedy družstva, který jako jeho statutární orgán rozhoduje o všech záležitostech, jež nejsou zákonem či stanovami vyhrazeny do působnosti členské schůze.

Odvolací soud měl dle dovolatele přihlédnout rovněž k tomu, že projev vůle připouštějící různý výklad je třeba s ohledem na § 266 odst. 4 obch. zák. v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila. Nevzal v úvahu ani skutečnost, že jednal při uzavírání dohody v dobré víře v samostatné jednatelské oprávnění předsedy družstva (které bylo takto i zapsáno v obchodním rejstříku).

Dovolatel nesouhlasí ani se závěrem, podle něhož nelze z obsahu dohody dovodit povinnost družstva uzavřít nájemní smlouvy daného znění. Namítá, že smysl dohody (umožnit pěti členům družstva získat užívací právo k bytům obsazeným nečleny družstva) je jednoznačný a není o něm mezi účastníky sporu.

Za nesprávný považuje dále i závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze v dané věci aplikovat § 3 odst. 1 obč. zák.

Družstvo ve vyjádření k dovolání uvádí, že s rozhodnutím odvolacího soudu souhlasí, a navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř a je i důvodné.

S ohledem na přípustnost dovolání Nejvyšší soud posuzoval, zda řízení není postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly v dovolání uplatněny, a shledal, že řízení je postiženo vadou, protože ve věci rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, a odvolací soud tuto vadu neodstranil.

S přihlédnutím k době zahájení řízení je pro posouzení věcné příslušnosti rozhodné znění účinné k 2. říjnu 2006.

Z ustanovení vyplývá, že krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve „sporech“ mezi družstvem a jeho členem, jde-li o vztahy týkající se členského vztahu v družstvu.

Domáhá-li se navrhovatel toho, aby družstvu byla uložena povinnost uzavřít s ním nájemní smlouvu k družstevnímu bytu, kterýžto nárok vyvozuje z dohody uzavřené mezi ním jako členem družstva a družstvem, odvolávaje se přitom na příslušná ustanovení stanov družstva, jde o řízení mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu uvedené v ustanovení

Jde tedy o řízení, k jehož vedení je věcně příslušný v prvním stupni krajský soud, jímž je v projednávané věci s ohledem na bod 8 přílohy č. 2 , o soudech a soudcích, Krajský soud v Ostravě.

Podle ustanovení soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může ve věci jednat (podmínky řízení). Jednou z podmínek řízení je i věcná příslušnost soudu.

Podle ustanovení odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně, rozhodl-li věcně nepříslušný soud, a věc postoupí soudu věcně příslušnému podle ustanovení

Okresní soud v Šumperku, který ve věci jednal a rozhodl jako soud prvního stupně, není soudem příslušným k projednání a rozhodnutí ve věci, neboť jde o věc náležející do věcné příslušnosti krajského soudu. Odvolací soud měl proto postupovat podle ustanovení a Pokud tak neučinil a rozhodl o odvolání meritorně, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle ustanovení

Důsledkem tohoto závěru je rozhodnutí o zrušení rozsudku odvolacího soudu i soudu prvního stupně a postoupení věci Krajskému soudu v Ostravě jako soudu věcně příslušnému podle ustanovení

Zbývá dodat, že spor z právního vztahu z mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu ( ) je podle a 3 řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, v němž se rozhoduje usnesením. Rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího mají proto povahu usnesení, i když tak nejsou označena. Proto také dovolací soud rozhodl ve věci usnesením.

V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně  25. října 2010

doc. JUDr. Ivana   Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu