Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3998/2010

U S N E S E N Í

Ing. M. M.

, zastoupenému JUDr. Jiřím Bönishem, advokátem se sídlem v Brně, Ječná 29a, o zaplacení 58.000,-Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. května 2010, č. j. -85, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek ze dne 30. ledna 2008, č. j. -28, kterým Městský soud v Brně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 58.000,- Kč s 10% úrokem z prodlení od 28. 7. 2000 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Žalovaný předložil k dovolacímu přezkumu otázku počátku běhu promlčecí doby v případě nároku na vrácení příspěvku na individuální bytovou výstavbu poskytnutého na základě , ve znění pozdějších předpisů, která byla významná pro posouzení, zda došlo k promlčení práva žalobkyně na vrácení tohoto příspěvku. K výkladu této otázky se Nejvyšší soud ve svých rozsudcích opakovaně vyjádřil (srovnej např. rozsudky ze dne 29. 1. 2009, sp. zn. , a ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. ). Přijal a odůvodnil závěr, že u příspěvku na individuální bytovou výstavbu se jedná o podmíněně nenávratné finanční prostředky poskytované státem za účelem podpory snah občanů zajistit si vlastní bydlení. Podmíněnost vrácení státem poskytnutých finančních prostředků závisí na odkládací podmínce sjednané ve smlouvě o poskytnutí příspěvku (mimo jiné na podmínce dosáhnout právní moci kolaudačního rozhodnutí nejpozději do 10 let od uzavření této smlouvy). Závazek stavebníka vrátit poskytnutý příspěvek se tak nemůže stát splatným v průběhu této desetileté lhůty, ale až jejím marným uplynutím (srovnej rozsudek Nejvyššího soud ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. ). V případě odkládací podmínky pak začne promlčecí doba běžet teprve dnem následujícím po dni, kdy se příslušná podmínka naplnila.

V posuzovaném případě odvolací soud rozhodl v intencích shora uvedeného výkladu, dospěl-li k závěru, že právo žalobkyně na vrácení příspěvku není promlčeno. Ze smlouvy o poskytnutí příspěvku uzavřené dne 28. 6. 1990 mezi žalovaným a Obvodním národním výborem Brno II vyplývá, že žalovaný byl povinen předložit pravomocné kolaudační rozhodnutí do 28. 6. 2000; jinak byl povinen poskytnutý příspěvek po uplynutí desetileté lhůty vrátit. Žalobkyně tudíž mohla vrácení příspěvku požadovat teprve po 28. 6. 2000. Promlčecí doba začala podle běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tedy ode dne, kdy žalobkyně mohla své právo odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu (actio nata). Actio nata nastává totiž splatností závazku, tj. dnem, kdy měl dlužník povinnost poprvé splnit dluh (v dané věci povinnost vrátit poskytnutý příspěvek). Tento den je počátkem běhu promlčecí doby (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2005, sp. zn. ). Důvody, které žalovanému bránily splnit sjednanou podmínku, jsou z hlediska posouzení běhu promlčecí doby nevýznamné.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobkyni, která by podle věty prvé, , a měla právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. listopadu 2011

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu