Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
4E1FED308686BEA1C1257A4E00654414.html
HTML · 15.63 KB
No categories available
28 Cdo 1108/2011
U S N E S E N Í
doc. PhDr. V. Ch., CSc.
1) „Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad
“, Praha 7, Argentinská 286,
2) obec Ořech
, se sídlem Ořech, Baarovo náměstí 20, „za účasti“
F. D.
, bytem v P., „o vydání pozemku vlastníku, o finanční vyrovnání za pozemky a o náhradu za užívání pozemků“, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 0 Nc 1013/2010 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2010, č.j. 28 Co 582/2010 -95, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Shora označeným usnesením Krajský soud v Praze (dále též jako „odvolací soud“) potvrdil usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne 12. října 2010, č. j.
0 Nc 1013/2010 -46, jímž byl pro vady podání podle § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) odmítnut návrh žalobkyně ze dne 20. září 2010.
Z obsahu žalobkyní učiněných písemných podání odvolací soud zjistil, že věc se týká „blíže neurčeného nároku na vydání /neoznačených/ pozemků v kat. území O.“
a že žalobkyně současně usiluje o „finanční vyrovnání za pozemky a o náhradu za užívání pozemků“. Návrh žalobkyně shledal neurčitým a nesrozumitelným, jelikož z něj není zřejmý skutek, o kterém se má řízení vést, a není zřejmé, čeho se jím žalobkyně domáhá, zda usiluje o restituci pozemků (o které – jak z jejího podání současně vyplývá – již mělo být rozhodnuto), či o nápravu rozhodnutí vydaných v restitučním řízení, nebo žádá-li poskytnutí ochrany vlastnickému právu (bylo-li snad konstituováno). Neurčitým a neodůvodněným shledal i požadavek na poskytnutí peněžitého plnění, jelikož v této části návrh postrádá vylíčení vůbec základních skutkových okolností o vlastnictví pozemků, o jejich uživatelích
i o tom, vůči komu z žalovaných a v jaké výši žalobkyně nárok uplatňuje. Takové vady
– uzavřel odvolací soud – brání pokračování v řízení a žalobkyni se je nezdařilo odstranit ani po té, co k tomu byla soudem vyzvána (usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 22. září 2010, č.j. 0 Nc 1013/2010 -19).
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na „ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. “, co do dovolacích důvodů
pak na „ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) , písm. b) a odst. 3 o. s. ř. “ Dovoláním zpochybňovala závěr odvolacího soudu, že jí podaný návrh je vadný a že postrádá určité a srozumitelné vymezení skutku, jež má být předmětem řízení. Současně namítala, že patnáctidenní lhůta, kterou ji soud k odstranění vad podání poskytl, je nepřiměřeně krátká. Navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) postupoval v dovolacím řízení podle zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem (§ 241 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), ve lhůtě stanovené § 240 odst. 1
o. s. ř. o. s. ř. , a že jde o rozhodnutí, proti němuž je dovolání přípustné podle § 239 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , přezkoumal odvoláním napadené usnesení bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věty první
o. s. ř. o. s. ř. ) a shledal, že dovolání je zjevně bezdůvodné.
Každé podání učiněné u soudu musí obsahovat náležitosti uvedené v § 42 odst. 4
o. s. ř. o. s. ř. , tedy musí z něj být patrno, kterému soudu je určeno, kde je činní, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Stanovené náležitosti je třeba v podání uvést takovým způsobem, aby z obsahu podání jednoznačně vyplývaly, popřípadě aby je bylo možné bez jakýchkoliv pochybností dovodit. V návrhu na zahájení řízení (§ 79 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) musí být vylíčeny alespoň takové rozhodující skutečnosti, jimiž je vymezen předmět řízení po stránce skutkové. Údaj o tom, čeho se navrhovatel domáhá (žalobní petit) musí být natolik přesný, určitý a srozumitelný, aby z něj bylo zřejmé, o jaké práva a povinnosti navrhovateli jde, aby soud věděl, o čem má jednat a rozhodnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. září 1998, sp. zn. I. ÚS 233/97 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, č. 93, svazek 12, ročník 1998).
Určité a srozumitelné vylíčení rozhodujících skutečností (skutek) a uvedení toho, čeho se žalobkyně domáhá (žalobní petit), posuzovaný návrh postrádá. O vadný návrh jde již proto, že z něj nelze s určitostí dovodit, jakých konkrétních nemovitostí se věc týká,
zda se podáním návrhu žalobkyně domáhá ochrany vlastnického práva (je-li zde takové právo) nebo žádá-li o obnovení vlastnictví (restituci), popřípadě o revizi rozhodnutí v restitučním řízení vydaných (a jakých). Uplatňuje-li i právo na poskytnutí peněžitého plnění,
pak její návrh – krom potřebného skutkového vylíčení věci – postrádá i přesné označení povinného subjektu a uvedení výše peněžité částky, jíž zaplacení se domáhá. Takové vady činí návrh neprojednatelným a vady proto brání pokračování v řízení (§ 43 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
V dané věci – jak se z obsahu spisu podává – byl soudem dodržen i postup vyplývající z ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 22. září 2010, č. j. 0 Nc 1013/2010 -19, byla žalobkyně vyzvána k odstranění konkrétních (soudem vytknutých) vad návrhu a současně byla poučena o tom, jak má opravu a doplnění provést. Lhůtu soudem ji k tomu určenou (v délce patnácti dnů) shledává i dovolací soud přiměřenou jak okolnostem případu, tak i poměrům žalobkyně. Ostatně, o prodloužení lhůty žalobkyně soud nežádala, neučinila návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů podle
§ 30 o. s. ř. o. s. ř. a vytýkané vady (tvrdí-li nyní, že šlo o lhůtu nepřiměřenou krátkou) neodstranila ani v průběhu dalšího řízení.
Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně je zjevně bezdůvodné; proto je Nejvyšší soud odmítl (§ 243b odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá a jiným účastníkům v tomto řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. listopadu 2011
Mgr. Petr Kraus předseda senátu