Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4759/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobkyně obce Sedlečkou Soběslavě, identifikační číslo 00667145, zastoupené JUDr. Jaroslavem Benešem, advokátem se sídlem v Soběslavi, Na Pískách 477/II, proti žalovaným: 1) F. P. a 2)I. P., zastoupeným JUDr. Vladimírou Šaškovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Sázavská 3/766, o návrhu na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 2. července 2009, č. j. -168, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře jako soud odvolací k odvolání žalovaných usnesením ze dne 2. července 2009, č. j. -168, potvrdil usnesení Okresního soudu v Táboře (dále „soud prvního stupně“) ze dne 16. ledna 2009, č. j. -133, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu žalovaných, „aby byla povolena obnova řízení vedeného u Okresního soudu v Táboře pod čj. “, a žalovaným uložil nahradit žalobci náklady řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jehož přípustnost opřeli o (dále jen „ “), a jako důvod uvedli, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobkyně zaujala ve svém vyjádření k dovolání nesouhlasné stanovisko.

Podle v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud České republiky („Nejvyšší soud“) dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

S ohledem na dobu, kdy rozhodl odvolací soud, dovolací soud při projednání dovolání postupoval podle , ve znění účinném po jeho novelizaci provedené Dovolání není přípustné.

V dané věci připadala v úvahu přípustnost dovolání podle , ovšem s tím, že podle platí ustanovení obdobně. Podle je přípustné dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže není, jako v dané věci, přípustné podle a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má podle po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5042.

Dovolatelé v daném případě povinnost formulovat právní otázku nesplnili a dovolací soud neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, ani žádnou okolnost, která by z rozhodnutí odvolacího soudu činila rozhodnutí po právní stránce zásadního právního významu. V dané věci jde pouze o posouzení včasnosti podání návrhu na obnovu řízení, konkrétně o stanovení počátku běhu lhůty uvedené v Právní posouzení je v tomto případě zcela závislé na skutkovém zjištění, kdy se žalovaní o důvodu obnovy dozvěděli, nebo kdy mohli důvod pro povolení obnovy řízení uplatnit. Jestliže tedy žalovaní polemizují se závěrem odvolacího soudu o tom, zda podali žalobu na obnovu řízení včas, zpochybňují skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující a uplatňují dovolací důvod podle Tímto důvodem však přípustnost dovolání podle založit nelze; skutková zjištění v případě dovolání přípustného podle uvedeného zákonného ustanovení přezkumu dovolacím soudem nepodléhají.

K námitce žalovaných, že je rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu s hmotným právem dovolací soud poznamenává, že rozpor s hmotným právem po novele provedené sám o sobě přípustnost dovolání nezakládá, nehledě na to, že jde o problematiku procesního práva.

Tvrzený nedostatek zmocnění zástupce JUDr. Augustina k uzavření smíru v soudem schváleném rozsahu není skutečností, která by se týkala včasnosti podání návrhu na obnovu řízení. Jde již o otázku, kterou by se mohl zabývat soud v řízení o obnově řízení, kdyby byl návrh podán včas.

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalovaných podle věty první a odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalovaných 1) a 2) bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalobkyni představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , a 3, , a , částku 1.750,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 1 x 300,- Kč podle (advokátní tarif), a činí celkem 2050,-Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.Nesplní-li žalovaní 1) a 2) dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na výkon rozhodnutí. V Brně dne 22. listopadu 2011JUDr. František Balák, v. r.předseda senátu