Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 486/2011

U S N E S E N Í

a) Ing. J. R., b) J. R.,

c) E. S.,

obou zastoupených Ing. Jiřím Rathouským (žalobcem a), proti žalovanému

J. R.,

zastoupeného JUDr. Karlem Davidem, advokátem se sídlem v Lounech, o zaplacení částky ve výši 24.159,- Kč, vedené u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 9. 2010, č. j. -161, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :( )

Žalobci se původně žalobou podanou u soudu dne 21. 6. 2007 domáhaly společně s Ž. R., bytem v H. jako žalobkyní d), po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 19.008,- Kč s příslušenstvím, a to tak, že každému z žalobců měl žalovaný zaplatit částku ve výši 4.752,- Kč s příslušenstvím. Uvedli, že jsou spolu se žalovaným spoluvlastníky pozemků, na nichž se nachází budovy ve výlučném vlastnictví žalovaného, přičemž žalovaný za užívání pozemků nad rámec svého spoluvlastnického podílu neposkytuje ostatním spoluvlastníkům finanční kompenzaci.

Okresní soud v Lounech jako soud prvního stupně usnesením ze dne 22. 5. 2008 (č.l. 60) připustil změnu žaloby tak, že žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců částku ve výši 8.053,- Kč s příslušenstvím.

Soud prvního stupně následně usnesením ze dne 7. 7. 2008, č.j. -86, řízení ve vztahu k žalobkyni d) zastavil, neboť tato vzala svou žalobu zpět.

Soud prvního stupně rozhodl mezitímním rozsudkem ze dne 11. 12. 2008, č. j. -124, o základu věci tak, že nárok žalobců je dán po právu. Soud prvního stupně na základě dokazování zjistil, že žalobci společně s žalovaným, M. P., Ž. R. a Ing. P. R. jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc č. 447, parc. č. 448, parc. č. 449, parc. č. 451 a parc. č. 452, vše v kat. území K. (M.), a že v rozhodném období od července 2005 do srpna 2007 se na těchto parcelách nacházely rodinné domy ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok žalobců je důvodný.

K návrhu žalobců na změnu žaloby Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 9. 2010 (č.l. 158) změnu žaloby nepřipustil.

K odvolání žalovaného odvolací soud rozsudkem ze dne 30. 9. 2010, č.j. -161, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve znění, že nárok žalobců je zcela po právu. Přitom se ztotožnil s právním hodnocením provedeným soudem prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Jako dovolací důvod uvedl nesprávné právní posouzení věci podle Namítl, že odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2000, sp. zn. , a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. ) posoudil nárok žalobců podle obč. zák., a nikoliv podle příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení, což mělo vliv na posouzení promlčení části uplatněného nároku. Dále žalovaný namítl, že odvolací soud chybně vyřešil právní otázku týkající se rozsahu užívání, když v řízení nebylo dostatečně prokázáno, v jaké míře svým konáním znemožňuje užívání pozemků ostatním spoluvlastníkům.

Dovolání žalovaného však v souzené věci není přípustné.

Podle čl. II. bod 12. „[dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. ]“ Čl. II. bod 12. nabyl účinnosti dne 1. 7. 2009 (srov. čl. XXVII. ).

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 30. 9. 2010, tj. za účinnosti , platí, že podle (ve znění ) není dovolání podle přípustné „ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.“

Podle rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, pro závěr o nepřípustnosti dovolání podle ustanovení není významné, zda dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o celé projednávané věci nebo pouze o jejím základu. (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. , či rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2000, sp. zn. ). Přestože ve výroku odvolacího soudu chybí měřitelný podklad pro posouzení přípustnosti dovolání podle ustanovení , vychází dovolací soud z žalobního žádání (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. souzené věci odvolací soud rozhodoval o nároku žalobců po připuštěné změně žaloby dne 22. 5. 2008 (č.l. 60) a po zpětvzetí žaloby žalobkyní d) dne 7. 7. 2008 (č.l. 86), tedy o nároku v celkové výši 24.159,- Kč (každý ze tří žalobců uplatnil částku 8.053,- Kč s příslušenstvím). Dovolání tudíž směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné ve smyslu Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného v souladu s ustanovením , věty první, a jako nepřípustné odmítl, aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.Dovolací soud nerozhodoval o nákladech dovolacího řízení, neboť posuzoval přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno mezitímní a nikoliv konečné rozhodnutí soudu prvního stupně. O všech dosavadních i dalších nákladech řízení proto rozhodne příslušný soud v konečném rozhodnutí ve věci samé.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 26. října 2011

JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu