Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1962/2009

26

Cdo 1962/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně Agentury Helter – Skelter, s.r.o., se sídlem v Karlových Varech, Jaltská 7, identifikační číslo 46886184, zastoupené Mgr. Petrem Šindelářem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 66, proti žalovanému městu Karlovy Vary, se sídlem v Karlových Varech, Moskevská 21, identifikační číslo 00254657, o vyklizení nebytových prostor a umožnění jejich užívání, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. prosince 2008, č. j. -138, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Karlových Varech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 26. 5. 2008, č. j. -100, ve znění usnesení ze dne 1. 7. 2008, č. j. -109, uložil žalovanému do patnácti dnů od právní moci rozsudku vyklidit nebytové prostory „Kina Čas nacházející se v domě bez č.p./č.e., stojícím na pozemku parcelní číslo 2061 a v domě č.p. 541 stojícím na pozemku parcelní číslo 2060, vše v okrese, obci a katastrálním území Karlovy Vary, které jsou tvořeny místnostmi – vstupní halou s pokladnou o výměře 94,76 m2, halou a šatnou o výměře 54,60 m2 a kinosálem včetně zázemí o výměře 324 m2“(dále jen „Kino Čas“) a umožnit jejich nerušené užívání; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

Po provedeném dokazování zjistil, že žalobkyně měla v nájmu Kino Čas a nebytové jednotky č. 989/2 a 989/8 v Jaltské ulici v Karlových Varech - Klub Rotes Berlin (dále jen „Klub Rotes Berlin“), jejichž vlastníkem byl žalovaný, že se účastníci dohodli o předčasném ukončení nájmu Kina Čas s tím, že žalovaný převede do vlastnictví žalobkyně Klub Rotes Berlin za dohodnutou kupní cenu, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2007 tři smlouvy, a to dohodu o narovnání a ukončení nájemní smlouvy o pronájmu Kina Čas (dále jen „Dohoda“) a smlouvy o převodu Klubu Rotes Berlin do vlastnictví žalobkyně (kupní cena za nebytovou jednotku č. 989/2 byla dohodnuta ve výši 2.902.752,- Kč s tím, že částka 2.742.752,- Kč bude uhrazena před podpisem kupní smlouvy a částka 160.000,- Kč do deseti dnů od provedení vkladu do katastru nemovitostí), že se účastníci dohodli, že žalobkyně provede (po zakoupení Klubu Rotes Berlin) jednostranné započtení své pohledávky ve výši 160.000,- Kč z titulu vypořádání technického zhodnocení Klubu Rotes Berlin (jenž mělo být původně promítnuto do kupní ceny, chybou žalovaného však k tomu nedošlo) na doplatek kupní ceny, a že právní zástupce žalovaného přislíbil, že tento zápočet nebude zpochybněn. Dále zjistil, že žalovaný jednostranný zápočet žalobkyně neuznal a žalobkyně se proto dovolala relativní neplatnosti Dohody, a to v části týkající ukončení nájmu Kina Čas. Uzavřel, že žalobkyně jednala v omylu, neboť přistoupila k uzavření Dohody v přesvědčení, že dojde ke snížení kupní ceny za nebytovou jednotku č. 989/2 o 160.000,- Kč na základě jejího zápočtu (technické zhodnocení nebytové jednotky), že tento omyl vyvolal žalovaný, jenž žalobkyni tvrdil, že zápočet nebude zpochybňovat, a že tato skutečnost byla pro právní úkon podstatná; Dohoda je proto částečně neplatná (, , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“), žalobkyni tak i nadále svědčí právní důvod pro užívání Kina Čas a jeho žaloba je tedy důvodná.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Plzni (soud odvolací) rozsudkem ze dne 17. 12. 2008, č. j. -138, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.

Odvolací soud – na rozdíl od soudu prvního stupně – dospěl k závěru, že Dohoda je platná. Žalobkyni se nedostalo od prodávajícího nepravdivých či neúplných informací o podstatných náležitostech smlouvy, žalobkyně nejednala v omylu o obsahu uzavíraných smluv, ani v omylu o jejich právních účincích, byly jí známé všechny okolnosti, za nichž mají být smlouvy uzavřeny. Ujištění právního zástupce žalovaného o možnosti započtení pohledávky žalobkyně (za zhodnocení nebytových prostor) proti pohledávce z doplatku kupní ceny Klubu Rotes Berlin nebyla součástí uzavřených a zastupitelstvem města Karlových Varů schválených kupních smluv a Dohody; souhlas se započtením pohledávky nebyl ani součástí odkládacích podmínek stanovených v Dohodě (bod 2.2 a 7) pro ukončení smlouvy o nájmu kina Čas. O zájmu žalobkyně nabýt do vlastnictví nemovitost č. 989/2 i za nesníženou kupní cenu, pak svědčí i to, že doplatek kupní ceny ve výši 160.000,- Kč zaplatila a platnost této kupní smlouvy nijak nezpochybnila. Rozsudek soudu prvního stupně proto změnil a žalobu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , , (dále též jen „”) a odůvodnila jej , odst. 3 Vytýkala odvolacímu soudu, že nesprávně posoudil otázku vzájemné provázanosti Dohody a kupní smlouvy o prodeji nebytové jednotky č. 989/2. Namítala, že měla sice zájem nabýt do svého vlastnictví nebytovou jednotku č. 989/2 i za nesníženou cenu, pokud by však kupní cena nebyla snížena o 160.000,- Kč, nepřistoupila by na předčasné ukončení nájmu Kina Čas, a proto se také dovolává neplatnosti jen ve vztahu k Dohodě. Zdůraznila, že pochybením žalovaného nedošlo ke snížení kupní ceny za nebytovou jednotku č. 989/2 o 160.000,- Kč přímo v kupní smlouvě, a že se proto dohodli o rozdělení kupní ceny na dvě části a zápočtu pohledávky žalobkyně na část kupní ceny ve výši 160.000,- Kč. Zástupce žalovaného jí svým ujišťováním, že kupní cena uvedená ve smlouvě o převodu nebytové jednotky č. 989/2 bude (provedením zápočtu) snížena o 160.000,- Kč, uvedl v omyl, který považuje za podstatný. Má za to, že odvolací soud při aplikaci obč. zák. nedostatečně zohlednil vůli projevenou účastníky, ačkoliv tato tvrzení účastníků byla nesporná. Domnívá se, že jestliže žalovaný v rozporu s příslibem, který jí dal, následně zápočet pohledávek neuznal, jednal lstivě. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 17. 12. 2008, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „”).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Podle obsahu dovolání existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.

Dovolatelka v dovolání uplatnila kromě dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle i dovolací důvod podle , prostřednictvím kterého namítla, že odvolací soud nesprávně zhodnotil provedené důkazy. Dovolací důvod podle však míří jen na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci (skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování); samotné hodnocení důkazů dovolacím důvodem podle napadnout nelze. Jen pro úplnost lze dodat, že z obsahu spisu je zřejmé, že odvolací soud neopomenul žádné rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo a jeho skutkové závěry a z nich vyplývající skutkový stav rozhodný pro posouzení platnosti Dohody jsou výsledkem logického postupu při hodnocení důkazů podle zásad uvedených v ustanovení (ve spojení s ).

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle zpochybnila dovolatelka správnost právního závěru odvolacího soudu, že jí žalovaný při uzavření Dohody uvedl v omyl – tím, že nedodržel svůj příslib nezpochybnit započtení pohledávky žalobkyně na doplatek kupní ceny - a Dohoda je proto neplatná ( obč. zák.).

Právní úkon je neplatný pro omyl (§ 49a obč. zák.), má-li jednající nesprávnou nebo nedostatečnou představu o právních účincích právního úkonu a jedná se o rozhodující (podstatný) omyl. Nedodržení příslibu žalovaného „nezpochybnit“ započtení pohledávky žalobkyně však takovým omylem není. K započtení nemělo dojít dohodou (nic takového netvrdí ani žalobkyně) a započtení jako jednostranný právní úkon, souhlas druhého účastníka nevyžaduje; je-li předmětem kompenzačního projevu způsobilá vzájemná pohledávka a jedná se o stejný druh plnění, k započtení dojde i proti jeho vůli.

Účastníci se ve smlouvě o převodu vlastnictví nebytové jednotky č. 989/2 dohodli na kupní ceně ve výši 2.902.752,- Kč a předpokládali, že po uzavření této smlouvy dojde k jejímu snížení o 160.000,- Kč, a to započtením pohledávky žalobkyně vzniklé z důvodu technického zhodnocení nebytového prostoru proti pohledávce žalovaného na zaplacení (části) kupní ceny. Základním předpokladem započtení (§ 580 obč. zák.) je, že se jedná o splatnou, tedy existující pohledávku. Měla-li tedy žalobkyně proti žalovanému pohledávku ve výši 160.000,- Kč za technické zhodnocení nebytového prostoru, pak po té, co učinila vůči žalovanému projev směřující k započtení této pohledávky proti jeho pohledávce z titulu části nezaplacené kupní ceny ve výši 160.000,- Kč, pak pohledávky zanikly k okamžiku, kdy se střetly, a to bez ohledu na stanovisko žalovaného. Jeho případný nesouhlas se započtením nebyl významný ani pro posouzení existence pohledávky žalobkyně (okolnost, zda žalobkyně zhodnotila nebytový prostor č. 989/2 a má z tohoto důvodu pohledávku vůči žalovanému a v jaké výši, se neodvíjí od jeho souhlasu s touto pohledávkou), ani nemohl mít vliv na platnost Dohody, případně na platnost smluv o převodu vlastnictví ke Klubu Rotes Berlin.

Jiné důvody, pro které by měla být Dohoda v části týkající se skončení nájmu Kina Čas neplatná, nebyly tvrzeny a nevyplývají ani z obsahu spisu. Odkládací podmínky sjednané v Dohodě byly splněny (žalobkyně se stala vlastnicí nebytové jednotky č. 989/2 za kupní cenu 2.902.752,- Kč, vlastnicí nebytové jednotky č. 989/8 za kupní cenu 145.709,- Kč, její vlastnické právo k nebytovým jednotkám bylo zapsáno do katastru nemovitostí), došlo tak (na základě dohody účastníků) k ukončení smlouvy o nájmu Kina Čas a žalobkyni již nesvědčí žádný právní titul, na jehož základě by mohla Kino Čas užívat.

Rozsudek odvolacího soudu je tedy z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle a jeho obsahové konkretizace správný. Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání ( ) – proto dovolání jako nedůvodné zamítl ( věta před středníkem a odst. 6 ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl soud podle , a , s přihlédnutím k tomu, že žalovanému nevznikly v dovolacím řízení podle obsahu spisu náklady, na které by měl vůči žalobkyni právo.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. října 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu