Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Nd 301/2011

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY4 Nd 301/2011

U S N E S E N Í

Bytového družstva Balabenka,

se sídlem Praha 9, Sokolovská 230/1252, IČ 44849362, zast. JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem Medkova 913/48, 140 00 Praha 4, proti žalovanému

JUDr. T. M.

,

Ph.D.

, zast. JUDr. et Mgr. Monikou Kocourkovou, advokátkou se sídlem Senovážné nám. 978/23, Praha 1, o 30.575,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , podle ustanovení , t a k t o :

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Marta Tůmová, JUDr. Ivan Kobliha, JUDr. Ivana Petrová, JUDr. Jiří Hess, JUDr. Radomír Křivánek, JUDr. Jiří Stareček a JUDr. Michal Krenk, Ph.D. nejsouvyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nco 103/2011.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaný podáním ze dne 21. 2. 2011 a doplňujícím podáním ze dne 24. 3. 2011 uplatnil ve výše uvedené věci námitku podjatosti vůči všem soudcům Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze s odůvodněním, že podal trestní oznámení mimo jiné i na soudce zmíněných soudů, proto je dle jeho názoru zřejmé, že soudci těchto soudů budou mít tendenci se mstít. Dále žalovaný uvedl, že námitku podjatosti vznáší i s ohledem na dosavadní průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , kde rovněž vystupuje na straně žalovaného a kde soudce údajně jednal zcela nestandardním způsobem a po dohodě se žalobcem. Vrchní soud v Praze následně předložil námitku podjatosti vnesenou vůči všem jeho soudcům Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí spolu se sdělením, že podle rozvrhu práce byla věc (rozhodnutí o námitce podjatosti soudců Městského soudu v Praze) přidělena senátu 4 Cmo Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Marta Tůmová, JUDr. Ivan Kobliha a JUDr. Ivana Petrová a že zastupujícím senátem je senát 1 Cmo Vrchního soudu v Praze ve složení JUDr. Jiří Hess, JUDr. Radomír Křivánek, JUDr. Jiří Stareček a JUDr. Michal Krenk, Ph.D. Současně Vrchní soud v Praze připojil vyjádření těchto soudců k námitce podjatosti. Všichni uvedení soudci se ve svých vyjádřeních shodují, že účastníky řízení a jejich zástupce znají pouze z úředního styku, k nim ani k věci nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Podle jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud České republiky. Podle ustanovení , věty první, účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. Podle odst. 3 tohoto ustanovení v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.Nejvyšší soud České republiky k věci uvádí, že předpokladem skutečného uplatnění zásady rovnosti účastníků v řízení a zajištění záruk správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není v žádném směru zainteresován na výsledku řízení. V souladu s tím zákon konstruuje jako důvody vyloučení soudce soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Vyloučení soudce zákon zakládá na existenci určitého důvodu, vymezeného takovými konkrétně označenými a zjištěnými skutečnostmi, v jejichž světle se jeví soudcova nepodjatost pochybnou. Vylučuje se tím subjektivní pohled na vyloučení soudce. K tomu, aby soudce byl vyloučen, nemohou postačovat pocity soudce nebo nadřízeného soudu o tom, zda lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nýbrž musí být zjištěn důvod, z něhož vyplývá, že lze pochybovat o soudcově nepodjatosti. K vyloučení soudce tedy není sice třeba, aby byla prokázána jeho podjatost, na druhé straně to však neznamená, že k vyloučení postačí jakékoli subjektivní pochybnosti o nepodjatosti soudce. K takovým pochybnostem musí být dán objektivní důvod. A takový důvod je dán pouze tehdy, zjistí-li se dostatečně intenzivní poměr soudce k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, jehož povaha reálně (z objektivního pohledu) zpochybňuje schopnost soudce nestranně a nezávisle ve věci rozhodnout.Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V úvahu by zde také přicházel vztah ekonomické závislosti, např. v souvislosti s vědeckou či jinou publikační činností soudce, apod. O žádný z uvedených případů se však v předmětné věci nejedná.V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti shora jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze. Uvedení soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný významný vztah z hlediska ustanovení , který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávaní a rozhodnutí věci a takový vztah nelze dovodit ani z údajů žalovaného. Důvodem k pochybnostem o jejich nepodjatosti nemohou být ani úvahy žalobce založené na skutečnosti, že proti soudcům Vrchního soudu v Praze podal trestní oznámení, neboť tato skutečnost sama o sobě nic nevypovídá o vztahu těchto soudců k účastníkům a k projednávané věci a nelze z ní dovodit, že by byla způsobilá ovlivnit jejich nestranné rozhodování.Pro úplnost Nejvyšší soud České republiky poznamenává, že případný nesouhlas účastníka řízení s postupem soudců v řízení o projednávané věci, popř. s odůvodněním rozhodnutí, není okolností, která by zakládala důvod k jejich vyloučení ( ). Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky pokud žalovaný neuvádí žádné skutečnosti (srov. ), které by svědčily o tom, že by byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců, není důvod nevěřit jejich tvrzení, že takové vazby neexistují.V daném případě tedy nebyly shledány žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože v předmětné věci nebyly shledány důvody k vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení , rozhodl Nejvyšší soud České republiky podle tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Marta Tůmová, JUDr. Ivan Kobliha, JUDr. Ivana Petrová, JUDr. Jiří Hess, JUDr. Radomír Křivánek, JUDr. Jiří Stareček a JUDr. Michal Krenk, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci.P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. října 2011

JUDr. Jiří Pácal

předseda senátu