Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 4313/2010

-87

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky Mgr. E. P., za účasti společnosti JHT International Business Company s. r. o., se sídlem v Praze 3, Na Vápence 5/1390, identifikační číslo osoby 49 70 61 61, o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. F 95758/2009, F 105763/2009, C 22715, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. dubna 2010, č. j. -37, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil dovolací soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2009, č. j. F 95758/2009, F 105763/2009, C 22715 – 23, kterým tento soud odmítl návrh na zápis výmazu sídla společnosti (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále jen ), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Otázky, jež dovolatelka předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní, neboť je již vyřešil v usnesení uveřejněném pod číslem 52/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V tomto usnesení Nejvyšší soud uzavřel, že: „Lhůta k podání návrhu jinou osobou, nežli osobou uvedenou v § 31 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), je lhůtou složenou. Skládá se ze lhůty upravené v ustanovení § 32 odst. 3 obch. zák., tzn. lhůty „bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti“ a na ni navazující lhůty 15 denní. Lhůta k podání návrhu osobou uvedenou v § 31 odst. 1 obch. zák. počíná běžet od vzniku „rozhodné skutečnosti“. Rozhodnou skutečností je vždy právní skutečnost, v jejímž důsledku dochází ke změně údajů zapisovaných do obchodního rejstříku“.

Dále pak Nejvyšší soud uzavřel, že pro případ změny sídla společnosti s ručením omezeným je (mění-li se sídlo společnosti uvedené ve společenské smlouvě, popř. v zakladatelské ě) touto rozhodnou skutečností rozhodnutí valné hromady (popř. jediného společníka) o změně společenské smlouvy (zakladatelské y) v části uvádějící sídlo. A konečně dovodil, že jakmile společnost rozhodla o změně sídla uvedeného ve společenské smlouvě, počíná společnosti běžet lhůta k podání návrhu na zápis změny sídla do obchodního rejstříku.

Od závěru, že společnosti vzniká povinnost podat návrh na zápis změny sídla do obchodního rejstříku až poté, co rozhodne o změně společenské smlouvy v části týkající se sídla, nemá Nejvyšší soud důvodu se odchýlit ani po novele obchodního zákoníku provedené , která změnila s účinností od 20. července 2009 ustanovení tak, že z něj vypustila požadavek, aby sídlo právnické osoby bylo určeno adresou, kde právnická osoba sídlí skutečně, tedy místem, kde je umístěna její správa a kde se s ní veřejnost může stýkat.

Přitom z úpravy obch. zák. ve vazbě na ustanovení lze dovodit, že pozbude-li právnická osoba právní důvod užívání prostor, ve kterých má umístěno registrované sídlo, je povinna si opatřit k registrovanému sídlu nový právní důvod užívání, anebo registrované sídlo přemístit do prostor, ke kterým právní důvod užívání má. Tento závěr jednoznačně plyne z toho, že zákon – pod sankcí odmítnutí návrhu na zápis sídla do obchodního rejstříku – stanoví, že sídlo lze umístit právě jen do prostor, ke kterým lze doložit právní důvod užívání. Nemá-li osoba zapsaná v obchodním rejstříku právní důvod k užívání prostor, do kterých umístila zapsané sídlo, odporuje obsah zápisu v obchodním rejstříku donucujícímu ustanovení zákona ve smyslu obch. zák.

Je proto povinností rejstříkového soudu, zjistí-li, že zanikl (či nikdy neexistoval) právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, vyzvat ji ke zjednání nápravy, tj. k doložení y osvědčující právní důvod užívání zapsaného sídla a stanovit jí lhůtu pro splnění uvedené povinnosti. Nevyhoví-li zapsaná osoba ve stanovené lhůtě výzvě rejstříkového soudu, může k podnětu rejstříkového soudu, nalézací soud i bez návrhu rozhodnout o jejím zrušení s likvidací, neboť takový postup je zásadně v zájmu ochrany třetí osoby – vlastníka prostor, ve kterém je zapsáno sídlo právnické osoby (srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. května 2010, sp. zn. ).

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení věty první, a , neboť navrhovatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a společnosti podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. listopadu 2011doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu