Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3420/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Profidebt, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Jindřišská 24/941, identifikační číslo osoby 27 22 19 71, zastoupené JUDr. Jaroslavem Beránkem, advokátem, se sídlem v Pardubicích-Starém Městě,Pernštýnské nám. č. p. 80,proti žalovanému V. Š., zastoupenému opatrovnicí Mgr. Lucií Koupilovou, advokátkou, se sídlem v Moravské Ostravě, Purkyňova 787/6, o zaplacení částky 110.202,13 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. ledna 2011, č. j. -102, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. května 2010, č. j. -73, zamítl žalobu o zaplacení částky 110.202,13 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení (první výrok), v zamítavém výroku ve věci samé jej potvrdil (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, požadujíc, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení (dále jen „ “) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V projednávané věci jde o nárok ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 a násl. obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním bez ohledu na povahu účastníků, a z procesního hlediska jde o obchodní věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Potvrzujícím výrokem rozsudku odvolacího soudu ve věci samé pak bylo rozhodnuto o nároku na zaplacení jistiny úvěru ve výši 82.160,47 Kč spolu s dospělými smluvními úroky, úroky z prodlení a náklady spojenými s jejím uplatněním, jež jsou podle ustanovení příslušenstvím pohledávky, a o nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 21.341,48 Kč, tedy o dvou samostatných žalobních nárocích s odlišným skutkovým základem.

Bylo-li napadenou částí rozsudku odvolacího soudu rozhodnuto o více samostatných žalobních nárocích s odlišným skutkovým základem, posuzuje dovolací soud u každého z těchto nároků přípustnost dovolání podle ustanovení samostatně, bez ohledu na to, že tyto nároky byly uplatněny v jednom řízení a že o nich bylo rozhodnuto jedním výrokem (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2000, pod číslem 9).

Jelikož v případě obou požadovaných částek 82.160,47 Kč a 21.341,48 Kč bylo rozhodnuto o peněžitých plněních nepřevyšujících 100.000,- Kč, není dovolání s ohledem na ustanovení přípustné.

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle již citovaného lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání zákonem (v až 239 ) stanovena, pak jde vždy - bez zřetele na to, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo - o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti výroku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti výroku, kterým rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle žádného z ustanovení až (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , 224 odst. 1 a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Ostravě náhradu nákladů žalovaného v dovolacím řízení. Tyto náklady podle ustanovení sestávají ze sazby mimosmluvní odměny za zastupování opatrovnicí v částce 3.878,- Kč podle ustanovení bodu 5, , , a z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení téhož předpisu. Podle ustanovení je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalovaného státu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. října 2011

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu