Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2157/2011

U S N E S E N Í

Celního úřadu Břeclav

,

se sídlem v Břeclavi, Břetislavova 2, proti povinnému

J. S.

, zastoupenému JUDr. Alfrédem Šrámkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Českobratrská 2, pro 1.508.023,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2010, č. j. - 171, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne 9. 10. 2009, č. j. - 153, zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí podle (nařízeného usnesením téhož soudu ze dne 26. 9. 2001, č. j. - 14), odůvodněný tvrzením, že „podkladové platební výměry oprávněné ze dne 3. 11. 1995 mu nebyly nikdy řádně doručeny do vlastních rukou a že byly vydány odlišné osobě, která pravděpodobně doručenku podepsala“; dále rozhodl o nákladech řízení. Okresní soud zjistil, že podkladová rozhodnutí byla povinnému zaslána doporučeně do vlastních rukou a že na doručence je podepsáno jejich převzetí dne 9. 11. 1995. Protože oprávněný doručoval platební výměry v souladu s ustanoveními , o správním řízení ( ), a správně je na nich vyznačeno, že dne 27. 11. 1995 nabyly právní moci a jsou vykonatelné, považoval soud prvního stupně tvrzení povinného, že na doručence není jeho podpis a že rozhodnutí nikdy nepřevzal, za nepodložené, a to i s ohledem na skutečnost, že dle sdělení oprávněného podal povinný dne 5. 1. 1996 odvolání proti výzvám k plnění dluhu vyměřeného exekučními tituly, v něm nenamítal, že by mu platební výměry nebyly doručeny. Vzhledem k nepodloženost tvrzení povinného a s ohledem na dobu trvání výkonu rozhodnutí soud nevyhověl návrhu povinného na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 4. 2010, č. j. - 171, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zamítnutí návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí ohledně částky 1.508.023,- Kč s příslušenstvím a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně nepřisvědčil námitce povinného, že mu podkladové platební výměry nebyly doručeny do vlastních rukou. Toto tvrzení povinného označil s ohledem na obsah spisu jako nevěrohodné, a to mj. s ohledem na skutečnost, že povinný směřoval odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí původně pouze proti výroku, jímž mu byla uložena povinnost uhradit poplatek z návrhu na výkon rozhodnutí ve výši 35.778,- Kč, a teprve opožděně po uplynutí odvolací lhůty podal odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí. Protože po vydání usnesení okresního soudu ze dne 9. 10. 2009, č. j. - 153, vydal tento soud dne 9. 10. 2009 pod č. j. -155, další rozhodnutí, jímž nařízený výkon podle , odst. 4 ohledně části vymáhané pohledávky ve výši 280.914,- Kč zastavil, potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jen ohledně částky 1.508.023,- Kč s příslušenstvím.

Proti všem výrokům usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodů uvedených v a b) , přičemž zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že „je obecně nepřípustné dovozovat jakékoliv procesní důsledky na základě neúčinného doručení, zejména dovozovat, že takové rozhodnutí nabývá právní moci a vykonatelnosti“. Dovolatel opětovně namítá, že podkladové platební výměry nejsou vykonatelné, neboť mu nebyly do vlastních rukou nikdy doručeny, že podpis na doručence není jeho podpisem a že mu nebylo známo, že mu předmětné platební výměry byly doručovány. Má za to, že soudy obou stupňů se ve svých rozhodnutích s uvedenými námitkami řádně nevypořádaly a že je na oprávněném, aby prokázal doručení exekučních titulů. Dovolací důvod podle spatřuje v tom, že k prokázání uvedených tvrzení nebyly provedeny jím navržené důkazy, zejména důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný v obsáhlém písemném vyjádření k dovolání zejména konstatoval, že doručení podkladových platebních výměrů bylo řádně prokázáno doručenkou, a navrhl, aby dovolání povinného bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (článek II, bod 12 části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s přípustné.

Závěr, že k výkonu navržené rozhodnutí je (formálně) vykonatelné, je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle , tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávním právním posouzení věci. Aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, že podkladové platební výměry ze dne 3. 11. 1995 byly povinnému řádně doručeny. Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučních titulů, učinil tak způsobem neregulérním; jinými slovy, závěr o nevykonatelnosti exekučního titulu vybudoval na vlastních skutkových tvrzeních, odlišných od zjištění, k nimž (v souladu s procesními pravidly) dospěl odvolací soud; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a však dovolací soud při posuzování přípustnosti dovolání podle [ , odst. 2 ] nepřihlíží (srov. , ve znění účinném od 1. 7. 2009).

Nejvyšší soud z uvedených důvodů dovolání povinného podle , věty první, a odmítl.

Dovolání proti výrokům o nákladech řízení není rovněž přípustné. Podle ustanovení , a není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení , neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věty první, odst. l a , neboť povinný nemá na jejich náhradu právo a oprávněnému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení

není

přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. září 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu