Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4100/2009

U S N E S E N Í

T. J.

M. J.

a otce

J. J.

, zastoupeného JUDr. Pavlou Kochtovou, advokátkou se sídlem ve Vimperku, 1. Máje 144, o výkon rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. , o dovolání otce nezletilého proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 29. 5. 2009, č. j. -228, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud změnil usnesení ze 16. 3. 2009, č. j. -210 (jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí uložením pokuty matce nezletilého ve výši 5.000,- Kč za nesplnění povinností vyplývajících jí z rozsudku o úpravě otcova styku s nezletilým), tak, že otcův návrh na výkon rozhodnutí ukládáním pokut matce zamítl. Odvolací soud po doplnění dokazování výslechem nezletilého uzavřel, že nařízení výkonu rozhodnutí o úpravě styku rodiče s dítětem předpokládá, že soud zjistí porušení povinnosti uložené exekučním titulem zaviněním toho z rodičů, jemuž vykonávané rozhodnutí ukládá povinnost dítě ke styku řádně připravit, v daném případě tedy zaviněním matky nezletilého. V souzené věci však podle krajského soudu závěr, že matka svou povinnost připravit dítě ke styku s otcem porušila svým zaviněním, učinit nelze. V závěru napadeného rozhodnutí pak odvolací soud „považoval za nutné poznamenat, že pokud by otcův postoj k přání nezletilého (ukončit styk dříve, aby mohl oslavit u tety svůj svátek) byl vstřícný, mohl se styk, zkrácený o dvě hodiny, uskutečnit.

V dovolání otec nezletilého ohlašuje všechny tři dovolací důvody, tedy podle a b/ i podle odst. 3 (aniž však specifikuje, v čem by naplnění každého z nich mělo spočívat) a předně namítá, že odvolací soud dostatečně nepřihlédl k obsahu celého spisu, z něhož plyne, že matka mu ve styku s nezletilým brání dlouhodobě, což je podle jeho názoru nepochybně na újmu jak nezletilého, tak jeho, který „tímto jednáním matky velmi citově strádá, protože se nemůže s nezletilým stýkat pravidelně, aby si byli bližší, měli společné zážitky, a aby se mohl více podílet na jeho výchově a pečovat o jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový i mravní vývoj“ (třetí odstavec druhé strany dovolání na č. 276 versa). Odvolací soud podle dovolatele nevzal při svém rozhodování v úvahu, že nezletilý bydlí s matkou ve společné domácnosti, a že tak zde je dostatečný prostor pro jeho negativní ovlivňování matkou proti otci, takže není vyloučeno, že nezletilý policejnímu orgánu a soudu ve snaze vyhovět matčinu přání raději vypověděl, že s otcem nepojede. Je naprosto přirozené, připouští dovolatel, že pokud nezletilý žije ve společné domácnosti s matkou, nebude činit nic proti její vůli, což platí tím spíše s ohledem na věk nezletilého, který je snadno ovlivnitelný druhými osobami (čtvrtý odstavec téže strany dovolání). Podle dovolatelova názoru je třeba, aby matka svým jednáním a chováním přispívala k řádnému průběhu předávání nezletilého otci a syna motivovala ke styku s ním. Je také nutno, aby nezletilému vysvětlila, že rozhodnutí o tom, kdy se bude stýkat s otcem, nelze ponechat pouze na jeho vůli a momentální náladě, a že je vhodné, aby pravidla styku s otcem respektoval (pátý odstavec téže strany dovolání). Protože se matka v předmětný den, t. j. 7. 3. 2009, požadovaným způsobem nezachovala, je namístě, aby jí byla uložena pokuta, dovolatel tedy navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání, přípustné podle , odst. 2 ve spojení s ustanovením , není důvodné.

Předně nutno zdůraznit, že dovolatel, ač ohlásil (kromě jiných) dovolací důvod podle , tedy nesprávné právní posouzení věci, ve skutečnosti – posuzováno dle argumentace uplatněné v dovolání – tento důvod neuplatnil. V dovolání totiž nebrojí proti nesprávnému výkladu (interpretaci) ani použití (aplikaci) práva, nýbrž proti

hodnocení důkazů

; hodnocení důkazů však dovoláním úspěšně napadnout nelze, a to ani tímto dovolacím důvodem ani (ohlášenými) dovolacími důvody jinými. Na nesprávnost hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů ( ) – jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, pak není ani možné polemizovat s jeho skutkovými závěry, například namítat, že soud měl uvěřit vyslýchanému svědkovi, nebo že měl (řečeno obecně) uvěřit svědkovi jinému, případně že z provedených důkazů vyplývá jiné skutkové zjištění, apod. To znamená, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů dovoláním úspěšně napadnout nelze (viz též např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II., -376. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, 1920 s., vysvětl. 5).

Pokud jde o dovolací důvody podle a odst. 3 , omezil se dovolatel pouze na jejich ohlášení, aniž specifikoval, v čem by mělo jejich naplnění spočívat. Dovolací důvod však musí být v dovolání vylíčen po

skutkové

stránce tak, aby nevznikaly pochybnosti o tom, jaký důvod byl uplatněn. Uplatněný dovolací důvod soud posuzuje nejen podle toho, jak byl označen, ale především podle jeho obsahu (srov. ); pouhá citace textu ustanovení , 3 řádným uplatněním dovolacího důvodu není (viz výše citovaný komentář, s. 1917).

Dovolatelovo sdělení, že se obrátil na Policii ČR a posléze s návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí na soud, není uplatněním žádného z (ustanovením , 3 ) taxativně vymezených dovolacích důvodů. Totéž platí o jeho přednesu obsaženém v (původním) dovolání sepsaném jím samotným (č. l. 248), že – poněvadž podle něj matka výchovu nezletilého nezvládá – je na soudu, aby vhledem k zájmu na zdravém vývoji nezletilého zvážil, zda by nemělo dojít ke změně výchovného prostředí.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se dovolateli správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako nedůvodné podle části věty před středníkem, odst. 6 zamítl.

Dovolatel zůstal procesně neúspěšný, matce nezletilého náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok shora uvedený.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. října 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu