Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3777/2009

U S N E S E N Í

JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců JUDr. Františka Baláka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. A. L., bytem v P., zastoupeného JUDr. Josefem Lanzendörferem, advokátem se sídlem v Ondřejově, Pod Hřištěm 149, proti žalované L. H., bytem v P., zastoupené JUDr. Josefem Mackem, advokátem se sídlem v Praze 10, V Olšinách 36, o ochranu vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. května 2009, č. j. -109, takto:

O d ů v o d n ě n í :

„V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“ ( ).

Obvodní soud pro Prahu 10 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne

5. listopadu 2008, č. j. -82, výrokem pod bodem I. uložil žalované povinnost na své náklady odstranit převis střechy domu na pozemku v k. ú. Z. v obci P. tak, aby nezasahoval na pozemek v k. ú. Z. v obci P., do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Výrokem pod bodem II. soud zamítl žalobu, kterou se žalobce na žalované domáhal zdržení se neoprávněného zásahu do výkonu vlastnického práva žalobce k pozemku v k. ú. Z. v obci P. spočívajícího ve zřízení okna ve štítové zdi domu postavené na hranici pozemků tím, že okno zazdí (odstraní). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 27. května 2009, č. j. -109, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („“) a uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b) Otázku zásadního právního významu spatřuje v tom, že soudy vůbec nereagovaly na jeho požadavek aplikovat na zjištěný skutkový stav obč. zák.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů i obsah dovolání jsou účastníkům známy,

a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno. Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném před jeho novelizací provedenou

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, lze výjimečně zvažovat i z hlediska námitky, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [dovolací důvod podle ], jestliže posouzení, zda řízení je postiženo procesní vadou, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2005, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 3339). Takovou vadu však dovolatel netvrdí.

V průběhu řízení žalobce opíral nárok na odstranění okna o § 127 odst. 1 obč. zák.; žalobě nebylo možno vyhovět proto, že podle zmíněného ustanovení se lze úspěšně domáhat, aby soud uložil vlastníkovi povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení, nikoliv však již povinnost něco pozitivního konat (viz R 3/1988 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolatel tvrdí, že soudy měly jeho nárok posoudit podle § 417 odst. 2 obč. zák. R 3/1988 k tomu uvádí: „Jestliže ohrožený vlastník uvede v návrhu na zahájení řízení skutkový stav tak, že to bude odůvodňovat jak žádost o zdržení se konkrétního zásahu, tak žádost o vhodné opatření k odvrácení škody, bude možné oba návrhy kumulovat (§ 130a odst. 1 – dnes § 127 odst. 1 - a § 417 odst. 2 obč. zák.). Dovolatel však v řízení netvrdil skutečnosti, ze kterých by se podávalo, že mu v důsledku existence okna hrozí vážná škoda. Pouze v závěrečném návrhu v řízení před soudem prvního stupně uvedl, že návrh opírá i o § 417 odst. 2 obč. zák., aniž by však doplnil toto konstatování tvrzením potřebných skutečností, a jejich existence ani v řízení nevyšla najevo.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je

podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. října 2011

JUDr. Jiří Spáčil

předseda senátu