Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 802/2010

29

Cdo 802/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce M. D., zastoupeného JUDr. Josefem Tichým, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Šaldova 217/7, PSČ 400 01, proti žalované J. P., o zaplacení částky 88.800,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2009, č. j. -47, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 5. srpna 2008, č. j. -21, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 88.800,- Kč s 6% úrokem od 3. ledna 2005 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 296,- Kč.

Odvolací soud – odkazuje na čl. I. . (dále jen „ “) – přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle něhož žalobcem předložená není platná jako směnka cizí, neboť neobsahuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu.

Přitom zdůraznil, že nestanoví přesné znění uvedené doložky, musí se tak však stát způsobem, z něhož bude zřejmé, že výstavce směnky cizí směnečníkovi přikazuje, aby zaplatil (za směnku) určitou peněžitou sumu. Z tohoto pohledu proto především podle odvolacího soudu obstojí (směnečnou praxí také zpravidla používaná) formulace příkazu prostřednictvím rozkazovacího způsobu (imperativu) slovesa „zaplatit“ („zaplaťte“). Naopak – jakkoli nelze „vzdor směnečné přísnosti vyplývající z právní úpravy vyloučit i jiné obdobné způsoby vyjádření platebního příkazu v textu cizí směnky“ – nebude požadavek , aby cizí směnka obsahovala bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, naplněn, použije-li výstavce namísto rozkazovacího způsobu jen způsob oznamovací (indikativ), jímž směnečníkovi „není směřován bezpodmínečný příkaz“.

V intencích výše uvedeného odvolací soud uzavřel, že formuloval-li výstavce na ě, na jejímž základě se žalobce v posuzované věci domáhá zaplacení žalované částky, své prohlášení (adresované směnečníkovi) slovy „za tuto směnku zaplatíte …“, nemůže se jednat o platnou směnku cizí, když taková formulace již „přesahuje určité, relativně úzké rozmezí možností pro vyjádření platebního příkazu“.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „ “), namítaje (posuzováno podle obsahu), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (tedy, že je dán dovolací důvod uvedený v ).

Dovolatel nesouhlasí se závěrem soudů nižších stupňů, že směnka neobsahuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu a je proto z tohoto důvodu neplatná. Český jazyk podle dovolatele dovoluje vyjádřit týž záměr různými prostředky, přičemž použití oznamovacího způsobu na místo způsobu rozkazovacího bez dalšího závěr o tom, že jde o výstavcův platební příkaz nevylučuje. Z obsahu posuzované y je přitom zřejmé, že prohlášení výstavce „za tuto směnku zaplatíte dne 2. ledna 2005, komu: M. D. … 92.800,- Kč …“ „není ani oznámením, ani otázkou“, ale je právě vyjádřením příkazu zaplatit určitou peněžitou sumu.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu napadeného rozhodnutí, majíc jeho závěry za správné.

Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud shledává – a potud má dovolání podle ustanovení za přípustné – ve výkladu ustanovení čl. I. bodu 2 ve spojení s a v řešení otázky platnosti cizí směnky z hlediska vyjádření příkazu zaplatit určitou peněžitou sumu.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle ustanovení čl. I. bodu 2. cizí směnka obsahuje (…) bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu.

Ustanovení čl. I. dále určuje, že , ve které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích. Výjimky z této zásady, formulované v ustanovení čl. I. , 3 a 4 , se přitom platebního příkazu nedotýkají.

Z výše citovaných ustanovení je zřejmé (jak také správně dovodily soudy nižších stupňů), že bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu patří mezi podstatné náležitosti cizí směnky. Znění této doložky výslovně nepředepisuje, z textu y však vždy musí být – má-li jít vskutku o směnku cizí – zjevné, že výstavce dává směnečníkovi (tedy tomu, kdo má cizí směnku zaplatit) platební příkaz. Jakým způsobem se tak stane (zda v praxi nejčastěji používanou formulací „za tuto směnku zaplaťte“, či jiným jazykovým vyjádřením platebního příkazu) není pro posouzení platnosti směnky samo o sobě významné.

V poměrech projednávané věci je pak podle přesvědčení Nejvyššího soudu z použité formulace „za tuto směnku zaplatíte (…) 92.800,- Kč …“ zřejmé, že směnka platební příkaz obsahuje. Uvedené výstavcovo prohlášení (bez zřetele k tomu, zda je gramaticky správné) z obsahového hlediska odpovídá požadavkům ustanovení čl. I. bodu 2 a v daných souvislostech jej nelze chápat jinak, než jako vyjádření příkazu výstavce, aby označený směnečník zaplatil (za směnku) stanovenou částku (srov. v této souvislosti mutatis mutandis rovněž závěry vyslovené Nejvyšším soudem při výkladu otázky platnosti vlastní směnky z hlediska vyjádření bezpodmínečného slibu zaplatit určitou peněžitou sumu v rozsudku ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod dle byl uplatněn právem, zrušil Nejvyšší soud podle věty za středníkem a odst. 3 rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( věta první a ).

V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2011

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu