Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2969/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce J. Ž., zastoupeného JUDr. Lubomírem Švábem, advokátem se sídlem v Děčíně 1, Masarykovo náměstí 2/2, proti žalovaným 1) R. H., 2) K. H., a 3) Mgr. J. Ž., zastoupeným JUDr. Antonínem Holubem, advokátem se sídlem v Rumburku, Královská 17, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 8. října 2009, č. j. -160, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, kterým krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 14. května 2008, č. j. -140, jímž Okresní soud v Děčíně zamítl žalobu o určení, že ve výroku blíže specifikované nemovitosti v k. ú. V., zapsané na LV č. 3384 u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Rumburk, jsou ve společném jmění žalobce a třetí žalované (bývalých manželů), není přípustné podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“); přestože jeho předchozí rozsudek ze dne 10. května 2005, č. j. -80, byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 6. listopadu 2006, č. j. -95, zrušen, rozhodl soud prvního stupně rozsudkem ze 14. května 2008, č. j. -140, shodně jako v původním rozsudku (tj. žalobu zamítl).

Zbývá tedy zvážit přípustnost dovolání v intencích

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Správnost právního posouzení věci zpochybňuje dovolatel námitkou, že soudy obou stupňů pochybily, jestliže nekvalifikovaly v řízení zjištěné chování prvé žalované a zejména druhé žalované vůči němu jako hrubé porušení dobrých mravů.

Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace § 630 obč. zák. podal Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně. Namátkou lze zmínit např. jeho rozsudky ve věcech sp. zn. , ze dne 28. listopadu 2000, a sp. zn. ze dne 25. října 2004, které se vyjadřují obecně k aplikovatelnosti § 630 obč. zák. tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že výklad pojmu hrubého porušení dobrých mravů je v každé posuzované věci zcela jedinečný a závislý na individuálních okolnostech daného případu, a tak závěr o hrubém porušení dobrých mravů v konkrétní věci nelze zobecnit. Řešení dovolatelem předestřené právní otázky tak postrádá hlavní atribut zásadního významu po právní stránce ve smyslu , a to jeho judikatorní přesah (má význam právě a jen pro projednávanou věc).

Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Za této situace Nejvyššímu soudu nezbylo než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalovaným, které by podle , , a měly právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání, jež bylo sepsáno advokátem, nelze za účelné ve smyslu považovat, jelikož toto vyjádření neobsahuje žádnou právní polemiku s přípustností dovolání a pro rozhodnutí dovolacího soudu bylo tudíž bez významu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 20. října 2011

JUDr. Václav D u d a, v. r. předseda senátu