Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2453/2010

U S N E S E N Í

MUDr. P.S.

, za účasti společnosti

Jihostroj a. s.

, se sídlem ve Velešíně, Budějovická 148, PSČ 382 32, identifikační číslo osoby 46678212, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2009, č. j. -453, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2009, č. j. -453 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. ledna 2009, č. j. -417, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 25. května 2005, č.j. -178, Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Jihostroj a. s. (dále jen „společnost“), konané dne 18. června 2004, o přeměně podoby cenného papíru společnosti ze zaknihované na listinnou a o dílčí změně stanov.

K odvolání navrhovatele potvrdil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. dubna 2006, č. j. -225, rozhodnutí soudu prvního stupně.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. února 2008, sp. zn. , obě výše uvedená rozhodnutí k dovolání navrhovatele zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Formuloval přitom závazný právní názor, podle něhož ze skutečnosti, že právní předpisy neukládají akciové společnosti s kótovanými zaknihovanými účastnickými cennými papíry, aby spolu se změnou jejich podoby na listinnou rozhodla i o jejich vyřazení z obchodování na oficiálním trhu, nelze dovozovat, že usnesení valné hromady o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou nemůže být rozhodnutím směřujícím k obcházení ustanovení , obchodního zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „obch. zák.“). Podle Nejvyššího soudu naopak takovým rozhodnutím být může.

Za rozhodnutí, kterým má dojít k obejití povinností stanovených v ustanovení § 186a obch. zák. pro případ zrušení kótace účastnických cenných papírů, je však lze považovat jen tehdy, bude-li bez velmi vážného důvodu pro takový postup rozhodnutím nastolen stav, kdy akcie společnosti nebudou obchodovatelné na žádném z oficiálních trhů (např. za situace, kdy z rozhodnutí valné hromady o změně podoby akcií vyplyne, že akcie společnosti po změně podoby nesplňují podmínky přijetí k obchodování na oficiálním trhu). Aby bylo možno učinit závěr o tom, zda došlo k obejití zákona, je nutno zkoumat, nastal-li v důsledku rozhodnutí valné hromady takový stav, že listinné akcie společnosti není možné kótovat na žádném z oficiálních trhů. Je-li možno listinné akcie společnosti k obchodování na oficiálním trhu přijmout, ale k obchodování na takovém trhu přijaty dosud nebyly, nezakládá takový stav neplatnost usnesení valné hromady o změně podoby akcií, ale povinnost společnosti, aby podnikla kroky potřebné k přijetí akcií k obchodování na oficiálním trhu

Soud prvního stupně posléze usnesením ze dne 26. ledna 2009, č. j. -417, opětovně zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti, konané dne 18. června 2004, o přeměně podoby cenného papíru společnosti ze zaknihované na listinnou a o dílčí změně stanov, uzavíraje, že i po změně podoby akcií na listinné bylo možné s těmito akciemi obchodovat na hlavním i vedlejším trhu Burzy cenných papírů Praha, a. s., stejně jako na trhu organizovaném společností RM systém, a. s. (dnes RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a. s.).

Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele ve výroku označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. Vyšel přitom zejména z toho, že

1) Dne 18. června 2004 se konala řádná valná hromada společnosti, na níž bylo pod bodem 10 pořadu jednání rozhodnuto o změně podoby akcií společnosti ze zaknihované na listinnou a pod bodem 12 pořadu jednání o dílčí změně stanov.

2) Až do konání napadené valné hromady byly akcie společnosti kótované na trhu organizovaném společností RM systém, a. s.

3) Valná hromada společnosti nerozhodla o vyřazení účastnických cenných papírů společnosti z obchodování na oficiálním trhu postupem podle ustanovení § 186a obch. zák.

4) Akcie společnosti byly po konání napadené valné hromady vyloučeny z obchodování na trhu organizovaném společností RM systém, a. s.

5) Podle článku 2 odst. 4 písm. j/ burzovních pravidel Burzy cenných papírů Praha, a. s. lze k obchodování na hlavním i vedlejším trhu přijmout i listinné cenné papíry.

6) Podle článku 27 odst. 2 tržního řádu společnosti RM systém, a. s. lze k obchodování přijmout i listinné cenné papíry, a to po splnění dalších podmínek.

7) K žádosti akcionářů vydala společnost hromadné akcie.

Na takto ustaveném základě odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, podle něhož i po změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou bylo možné akcie společnosti kótovat na oficiálních trzích, a tedy nebyl nastolen stav, kdy by akcie společnosti nebyly v důsledku změny podoby obchodovatelné na žádném oficiálním trhu.

Ačkoliv je nedostatek vůle společnosti učinit úkony směřující k opětovnému přijetí listinných cenných papírů (akcií) na oficiální trh z její nečinnosti zřejmý, jeho důsledkem může být toliko případná odpovědnost členů statutárního orgánu a nikoliv neplatnost napadených usnesení valné hromady. Ostatně byli to sami akcionáři, kteří tím, že požádali o vydání hromadných akcií, obchodování na oficiálním trhu znemožnili. Nelze proto klást za vinu společnosti „nekótování“ přeměněných akcií a tím spíše z něj nelze dovozovat neplatnost napadeného usnesení valné hromady.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení . písm. c/ a odst. 3 , (dále též jen „“). Namítá, že napadené rozhodnutí nesprávně interpretuje předchozí (kasační) usnesení Nejvyššího soudu a spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje tak dovolací důvod vymezený v ustanovení ) a navrhuje, aby je Nejvyšší soud zrušil.

Dovolatel považuje napadená usnesení valné hromady za neplatná pro obcházení ustanovení § 186a obch. zák., uzavíraje, že „na počátku změny podoby byly akcie nepochybně obchodovatelné a také fakticky obchodované, a na konci tohoto procesu tytéž akcie byly nepochybně neobchodovatelné a podmínky případné obchodovatelnosti nesplňující.“ V této souvislosti pak zdůrazňuje, že to byla právě napadená valná hromada společnosti, jež umožnila vydání hromadných akcií.

Společnost ve vyjádření k dovolání snáší argumenty na podporu napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popř. zamítl.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. února 2008, sp. zn. (jímž zrušil předchozí rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně), uzavřel, že rozhodnutí valné hromady společnosti o změně podoby akcií ze zaknihované na listinnou může být rozhodnutím obcházejícím splnění povinností stanovených v § 186a obch. zák. pro případ vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu (s účinností od 1. července 2008 „z obchodování na českém nebo zahraničním regulovaném trhu“).

Jak vyplývá ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů v návaznosti na obsah spisu, napadená valná hromada přijala usnesení o změně podoby akcií společnosti ze zaknihované na listinnou, přičemž v zápise o valné hromadě (srov. notářský zápis sepsaný JUDr. Editou Jantačovou, notářkou, založený na č. l. 50 a násl. spisu) je (pod bodem „Za třinácté“) výslovně uvedeno, že akcie společnosti budou po změně podoby „i nadále kmenové, znějící na majitele, charakteru nekótovaných, o jmenovité hodnotě jedné akcie 1.000,- Kč“. Společnost tudíž zjevně předpokládala, že v důsledku změny podoby akcií nebudou akcie nadále kótovány.

Nicméně, jak Nejvyšší soud vysvětlil ve výše citovaném usnesení, aby bylo možno učinit závěr o tom, zda došlo k obejití zákona, je nutno zkoumat, nastal-li v důsledku rozhodnutí valné hromady takový stav, že listinné akcie společnosti není možné kótovat na žádném z oficiálních (dnes regulovaných) trhů (např. proto, že akcie společnosti po změně podoby nesplňují podmínky přijetí k obchodování na takovém trhu).

Odvolací soud i soud prvního stupně tento závěr Nejvyšší soudu respektovaly a po provedeném dokazování dospěly k závěru, že s ohledem na pravidla, za nichž bylo možno přijmout akcie k obchodování na oficiálních trzích organizovaných Burzou cenných papírů Praha, a. s. a společností RM systém, a. s., takový stav nenastal. Na oba oficiální trhy bylo totiž podle uvedených pravidel možno přijmout k obchodování i listinné cenné papíry.

Odvolací soud však současně konstatoval, že v důsledku vydání hromadných akcií byla „kótace“ akcií společnosti „znemožněna“, přičemž tuto skutečnost přičítá akcionářům, kteří o vydání hromadných akcií požádali, uzavíraje, že na posouzení platnosti napadeného usnesení valné hromady o změně podoby akcií vydání hromadných akcií nemá vliv. Nejvyšší soud považuje právní posouzení učiněné odvolacím soudem v tomto ohledu za zčásti nesprávné a zčásti neúplné.

Předně lze odvolacímu soudu vytknout, že závěr, podle něhož vydání akcií jako hromadných listin bránilo přijetí akcií na oficiální trh, nikterak neodůvodnil.

Nehledě k uvedenému pochybení odvolací soud dále nevzal v úvahu, že oprávnění společnosti emitovat akcie jako hromadnéy nahrazující jednotlivé akcie musí být upraveno ve stanovách společnosti (srov. ustanovení , o cenných papírech, ve znění účinném ke dni konání napadené valné hromady, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. března 2011, sp. zn. , jež je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Proto není správný závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze skutečnost, že s akciemi nebylo (proto, že byly emitovány jako hromadnéy) možné obchodovat na oficiálním trhu, přičíst společnosti. Aby společnost mohla hromadné akcie vydat, musela tuto možnost upravit (usnesením své valné hromady) ve stanovách.

V projednávané věci přitom o změně stanov, jež společnosti umožňuje vydání akcií jako hromadných listin, rozhodla právě napadená valná hromada (srov. bod „Za patnácté“ zápisu z valné hromady). Následně pak byly hromadné akcie také (na žádost akcionářů) vydány.

Jestliže by skutečně nebylo možné přijmout akcie emitované jako hromadnéy k obchodování na oficiálním trhu, pak v důsledku usnesení napadené valné hromady o změně podoby akcií a o změně stanov umožňující společnosti vydat akcie jako hromadnéy byl nastolen takový stav, že listinné akcie společnosti nebylo možné kótovat na žádném z oficiálních trhů právě proto, že akcie společnosti po změně podoby nesplňují podmínky přijetí k obchodování na oficiálním trhu.

Spokojil-li se odvolací soud za této situace se zjištěním, že na oficiální trhy Burzy cenných papírů Praha, a. s. a RM systému, a. s. lze přijmout k obchodování i listinné cenné papíry, aniž posoudil (a odůvodnil), zda tomu tak je i tehdy, jsou-li akcie emitovány jako hromadnéy, je jeho právní posouzení neúplné a tudíž i nesprávné.

Jelikož řešení právní otázky, na níž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, není správné a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn právem, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil ( část věty za středníkem ). Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( část věty první za středníkem, ).

V dalším řízení soud nejprve posoudí, zda na oficiální trh bylo možno přijmout i akcie emitované jako hromadnéy (a závěr o tom přijatý řádně odůvodní), a poté znovu přezkoumá, zda napadenými usneseními valné hromady došlo k obejití ustanovení obch. zák. Dospěje-li k závěru, že akcie společnosti nebylo možno v důsledku změny jejich podoby přijmout k obchodování na oficiálním trhu, posoudí, zda společnost měla k takovému postupu velmi vážný důvod (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2008, sp. zn. ). Přitom vezme v úvahu, že tento důvod se musí vztahovat nejen k rozhodnutí o změně podoby akcií, ale také k tomu, proč společnost nepostupovala podle ustanovení obch. zák.

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009), se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2011

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu