Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1813/2011

U S N E S E N Í

Ing. D. Š.

České republice – 1)

Ministerstvu pro místní rozvoj

, se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 6, zastoupenému JUDr. Aloisem Deutschem, advokátem se sídlem v Brně, Smetanova 17,

– 2) Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16,

– 3) Ministerstvu dopravy,

se sídlem v Praze 1, nábř. L. Svobody 12,

– 4) Ministerstvu financí,

se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupenému JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 5, 14. října 3, o náhradu škody způsobenou nesprávnými úředními rozhodnutími a postupy, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , o dovolání žalobce a první organizační složky žalované proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2010, č. j. - 196, takto:

I. Dovolání žalobce a první organizační složky žalované

se odmítají.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Blansku v záhlaví specifikovaným usnesením odmítl žalobu doručenou soudu I. stupně dne 19. 5. 2006 a doplněnou k výzvě soudu dne 31. 7. 2007, prostřednictvím které se žalobce domáhal zaplacení částky 1.000,000.000,- Kč jako náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené žalobci nesprávnými úředními rozhodnutími a postupy. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce ani přes výzvy soudu ze dne 11. 7. 2007 a 14. 5. 2010 vady podání neodstranil a z jeho podání tedy není zřejmé, čeho se domáhá.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 10. 2010, č. j. – 196, potvrdil odmítnutí žaloby ohledně nároku vůči první a druhé organizační složce žalované na zaplacení částky 8 milionů Kč škody a 8 milionů nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu Obecního úřadu Lysice a dalších ve výroku I. pod písm. a) specifikovaných úřadů, spočívajícího v nečinnosti při rozhodování o odstranění tzv. černých staveb J. J. a v nečinnosti Okresního soudu v Blansku v řízení o výkon rozhodnutí sp. zn. ; potvrdil odmítnutí žaloby proti první organizační složce žalované na zaplacení částky 0,3 milionů Kč jako hmotné škody způsobené nečinností při vydání kolaudačního rozhodnutí ohledně stavby skladu žalobce na parcele č. 3142 v k. ú. D.; potvrdil odmítnutí žaloby proti první a třetí organizační složce žalované na zaplacení částky 1 milion Kč škody a 1 milion Kč nemajetkové újmy za znehodnocení pozemku parcely č. 5241 v k. ú. D., dále ve vztahu k oplocení pozemku parcelní č. 3132/25, údajně pevné překážce na přilehlé komunikaci, stavbě souseda S. na parcele č. 3132/3 a stavbě ZEAS; potvrdil odmítnutí žaloby proti první organizační složce žalované založené na vydání územního rozhodnutí ke změně druhu pozemku; a potvrdil odmítnutí žaloby proti čtvrté organizační složce žalované na náhradu škody ve výši 8.595,- Kč a nemajetkové újmy ve výši 0,1 milionů Kč. Ve výroku I. pod písmenem b) změnil co do části žaloby ohledně nároku vůči první organizační složce žalované o zaplacení částky 0,3 milionů Kč nehmotné škody způsobené nečinností při vydání kolaudačního rozhodnutí ohledně stavby skladu na parcele č. 3142 v k. ú. D. rozhodnutí soudu I. stupně tak, že žaloba se v této části neodmítá; a ve výroku II. potvrdil výrok soudu I. stupně ohledně náhrady nákladů řízení.

Odvolací soud na základě doplnění žaloby v rámci podaného odvolání dospěl k závěru, že lze specifikovat ve výrocích uvedené nároky žalobce, žaloba však neobsahuje vylíčení rozhodných skutečností, neboť žalobce u jednotlivých nároků jasně a určitě nevylíčil skutek (skutkový děj), na jehož základě jednotlivé nároky uplatňuje, a to v takovém rozsahu, aby jej bylo možno jednoznačně identifikovat bez možnosti záměny s jiným skutkem. Pouhý výčet spisů a rozhodnutí správních orgánů a soudů a odkaz na jejich obsah nemůže nahradit povinnost účastníka řízení tvrdit právně významné skutečnosti. K nároku bod bodem 1/ odvolací soud uvedl, že žalobce namítá nečinnost správních orgánů, aniž by konkrétně uvedl, kterého řízení se jeho námitky týkají, a není povinností soudu, aby na základě důkazních návrhů označujících velké množství správních spisů v podstatě detektivním způsobem pátral a zjišťoval, kterého řízení a jaké činnosti se má žaloba týkat. Návrh žalobce zůstal neurčitý i co do doby vzniku škody, její výše, a dalších skutečností. U nároku 2/ není zřejmé, jak žalobci požadovaná škoda v částce 0,3 mil. Kč vznikla, a proto ji nebylo možno v této části projednat. Nárok 3/ zůstal zcela nesrozumitelný a v důsledku toho neprojednatelný, nárok 4/ není nijak finančně vyjádřen a není tedy zřejmé, o čem by měl soud jednat a rozhodnout, a u nároku 5/ chybí dostatečné vylíčení rozhodujících skutečností. Z žaloby tedy není dostatečně zřejmé, v čem nesprávný úřední postup spočívá, kterých řízení se týká, co je podstatou škody, kdy tato škoda vznikla, a proto nelze v řízení pokračovat. Jediným nárokem, o kterém lze rozhodnout, je požadavek na zaplacení nemajetkové újmy ve výši 0,3 mil. Kč vůči první organizační složce žalované z důvodu nečinnosti stavebního úřadu Obecního úřadu Lysice ve věci vydání kolaudačního rozhodnutí.

Proti usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku I. písm. a) podal žalobce dovolání, jež bylo ve lhůtě doplněno dovoláním totožného obsahu podepsaného jeho právním zástupcem. Dovolání považuje za přípustné podle ustanovení a jako dovolací důvody uvádí nesprávné právní posouzení věci ( ) a zmatečnostní vadu, jež má spočívat v tom, že soud nevydal příslušné usnesení o procesním nástupnictví na straně žalobce, přestože došlo k postoupení pohledávky na jiný subjekt. Žalobce se domnívá, že soud se záležitostí nezabýval dostatečně pečlivě a žalobní návrh si řádně nepřečetl. Navrhl napadené usnesení odvolacího soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Usnesení odvolacího soudu v rozsahu výroku I. písm. b) a výroků II. a III. napadla dovoláním první organizační složka žalované, která spatřuje dovolací důvod v nesprávném právním posouzení věci ( ). Dovolatelka má za to, že i ohledně nečinnosti při kolaudačním rozhodnutí ohledně stavby skladu na parcele č. 3142 v k. ú. D. je žalobní návrh natolik neurčitý, že v řízení nelze na základě takové žaloby pokračovat. Postup odvolacího soudu je stižen i jinou vadou řízení spočívající v tom, že soudu prvního stupně je v podstatě uloženo, aby žalobce vyzval k doplnění spisové značky. Tím je dle žalované znevýhodněna jedna ze stran sporu. Žalovaná rovněž nesouhlasí s rozhodnutím o nepřiznání nákladů řízení. Žalovaná navrhla, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že žaloba o zaplacení částky 0,3 mil. Kč nemajetkové újmy způsobené nečinností při vydání kolaudačního rozhodnutí ohledně stavby skladu na parcele č. 3142 v k. ú. D. vůči první (organizační složce) žalované se odmítá.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném po 1. 7. 2009 (dále jen „ “).

Usnesení odvolacího soudu bylo organizační složce první žalované (jejímu právnímu zástupci) doručeno dne 14. 12. 2010, jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Blansku sp. zn. (srov. doručenku na č. l. 200). Ve smyslu ustanovení připadl konec dvouměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 14. 2. 2010, a proto dovolání, podané žalovanou k poštovní přepravě až dne 15. 2. 2010 (srov. č. l. 210), je zjevně opožděné. Nejvyšší soud proto podle a její dovolání jako opožděné odmítl.

Dovolání žalobce bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle

Dovolání je přípustné podle ustanovení , dovolací soud proto přezkoumal napadené usnesení odvolacího soudu a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Dovolatel napadl usnesení odvolacího soudu z důvodu nesprávného právního posouzení věci, žádné konkrétní pochybení odvolacího soudu či mylnou aplikaci právních předpisů však ve svém dovolání neuvedl. Pouhá citace textu není řádným uplatněním dovolacího důvodu. Dovolatel dále napadl rozhodnutí odvolacího soudu z důvodu, že v průběhu řízení nebylo rozhodnuto o procesním nástupnictví žalobce, tato tvrzení však z obsahu spisu nevyplývají a nadto se nejedná o vadu řízení ve smyslu , která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce podal dne 3. 4. 2009 návrh na změnu v osobě žalobce z důvodu postoupení pohledávky vůči státu společnosti Cleaningtech s. r. o., se sídlem v Drnovicích 114, identifikační číslo osoby 28325869, Okresní soud v Blansku však usnesením ze dne 24. 11. 2009, č. j. -138, nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce tato společnost vstoupila. Usnesení o nepřipuštění změny v osobě žalobce bylo k odvolání žalobce zrušeno s odůvodněním, že důvody, které soud I. stupně vedly k zamítnutí návrhu, nejsou správné, ale zejména proto, že se jedná o rozhodnutí předčasné, neboť dosud nejsou splněny podmínky pro rozhodnutí o věci ( ). K žádnému pochybení v tomto směru tedy ze strany odvolacího soudu nedošlo.

Dovolací soud proto dovolání žalobce podle věty první a jako zjevně bezdůvodné odmítl.

Nejvyšší soud podle , ve spojení s a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, neboť žalobce ani (první organizační složka) žalované, jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na náhradu nákladů řízení právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 19. října 2011

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu