Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
F3D63B5985330A8FC1257A4E0065F9EE.html
HTML · 11.7 KB
No categories available
30 Cdo 928/2011
U S N E S E N Í
S. M.
, proti žalované
České republice
, o ochranu osobnosti, náhradu nemajetkové újmy, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 23 C 178/2008 , o odvolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2010, č.j. 1 Co 75/2010 -64, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Vrchní soud v Olomouci (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 29. dubna 2010, č.j. 1 Co 75/2010 -64, potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 3. března 2010, č.j. 23 C 178/2008 -47, kterým soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a rozhodl, že žalobci se neustanovuje zástupce z řad advokátů.
Proti usnesení odvolacího soudu podal blíže neodůvodněné dovolání žalobce. Domáhá se zrušení usnesení odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) věc projednal bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta prvá o.s.ř. ) a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř. Podle ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o. s. ř. o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jimž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků však usnesením „ve věci samé“ není (srov. k tomu shodně např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 170/2002 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2002, pod číslem 152).
Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003 , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2003, pod číslem 151, že dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů (§ 30 o. s. ř. o. s. ř. ), není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (srov. § 237 až § 239 o. s. ř. o. s. ř. ), a v podrobnostech na toto rozhodnutí odkazuje. Tamtéž vysvětlil, že odmítnutí dovolání, které nemůže být přípustné, nebrání se zřetelem k dikci § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ani nedostatek povinného zastoupení dovolatele.
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. ), dovolání v rozsahu, v němž směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, odmítl (§ 243b odst. 5 , § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ), aniž musel zkoumat otázku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalobci v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 7. září 2011
JUDr. František Ištvánek, v. r.
předseda senátu