Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1047/2009

25Cdo 1047/2009

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

OMEGA SERVIS HOLDING, a.s.

FOX CARGO, společnost s ručením omezeným

, IČO: 41636538, se sídlem v Praze 5 – Stodůlky, Bavorská 856, zastoupené JUDr. Danielem Volopichem, advokátem se sídlem v Plzni, Vlastina 23, o zaplacení 15.128,51 DM a 109.942,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. -454, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2007, č.j. -522, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. prosince 2007, č.j. -522,

se

v zamítavém výroku co do částky 354.319,-Kč a v závislých výrocích o náhradě nákladů řízení

zrušuje

a věc

se

v tomto rozsahu

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Plzeň – město rozsudkem ze dne 24. dubna 2006, č.j. -454, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 28. července 2006, č.j. -472, uložil žalované zaplatit žalobci 18.607,133 EUR a 73.294,70 Kč, žalobu na zaplacení 9.303,57 EUR a 36.647,30 Kč zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem a provozovatelem tahače, jenž na základě rámcové smlouvy se společností Deza a.s. přepravoval cisternovým návěsem žhavý asfalt, a na dálnici v SRN došlo dne 18. 3. 1998 k jeho střetu s tahačem žalované. Při střetu došlo k převrácení a poškození cisternového návěsu, z nějž na vozovku vytekl horký dehet. Dne 28. 12. 1998 uzavřely společnosti Omega servis spol. s r.o., IČO: 47678968, a žalující obchodní společnost OMEGA SERVIS HOLDING, a.s., IČO: 258245686, smlouvu o prodeji části podniku dle § 476 a násl. obch. zák., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 1999, přičemž mezi smluvní závazky, jež byly dle Přílohy č. 7 předmětem prodeje, patřily i smlouvy o přepravě mezi Omega servis spol. s r.o. a obchodní společností Deza a.s., a to na základě smlouvy ze dne 30. 6. 1998, jejímž předmětem je zajištění přeprav produktů společnosti Deza a.s., cisternovými návěsy, předanými k užívání dopravci výhradně k realizaci obchodních záměrů přepravce. Soud dospěl k závěru, že součástí prodeje podniku byly i závazky a pohledávky vztahující se k provozování silniční motorové dopravy, a dovodil, že řidič žalobkyně se na způsobené nehodě podílel jednou třetinou a řidič žalované dvěma třetinami, žalobkyni proto přiznal dvě třetiny částky požadované na náhradě škody, jež jí vznikla v souvislosti s odstraněním následků této nehody, ošetřením řidiče a spolujezdce, úhradou poskytnuté právní pomoci a dalších nákladů.

Krajský soud v Plzni k odvolání obou účastníků rozsudkem ze dne 11. prosince 2007, č.j. -522, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni 22.196,- Kč a ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 354.319,- Kč žalobu zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jež částečně doplnil, na rozdíl od něj však dospěl k závěru, že s výjimkou náhrady ušlého zisku za nezrealizovanou přepravu pro společnost Deza a.s., není dána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Ze Smlouvy o prodeji části podniku (dále jako „Smlouva“) nevyplývá, že by žalobkyně převzala pohledávku právního předchůdce týkající se škodné události, neboť smlouvou na žalobkyni přešla toliko práva a povinnosti ze Smlouvy o přepravě věcí uzavřené mezi Omega servis s r.o. a společností Deza a.s.; nelze proto na jejím základě požadovat náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s dopravní nehodou. Ohledně míry odpovědnosti za škodu z dopravní nehody odvolací soud podle § 431 obč. zák. dovodil, že s ohledem na pochybení řidičů obou vozidel se každý z účastníků na vzniku škody podílel jednou polovinou.

Proti zamítavému výroku rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení její aktivní věcné legitimace [ ]. Nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu, který je v rozporu s a násl. obchod. zák. i se zněním Smlouvy. Namítá, že společnost OMEGA servis spol. s r.o převedla Smlouvou na žalobkyni smluvně vymezenou samostatnou část podniku a spolu s ní i veškeré věci, práva a majetkové hodnoty s převáděnou částí související. Ve Smlouvě je negativně vymezena část podniku, která není převáděna, a touto samostatnou organizační jednotkou je část podniku, v níž prodávající provozuje zasilatelství, tedy v podstatě celní operace, zatímco pozitivně je předmět převodu ve Smlouvě vymezen tak, že provozování silniční motorové dopravy nákladní je v rámci převáděné části podniku. Nárok na náhradu škody vzniklý v souvislosti s dopravní nehodou bezprostředně souvisí s hlavní činnosti prodávajícího a vyplývá z ní a ani zákon nevyžaduje, aby jednotlivé věci, práva a závazky byly výslovně ve smlouvě specifikovány. Za nesprávný dovolatelka považuje též závěr odvolacího soudu o podílu na vzniku škody a dovozuje, že řidič žalované měl dostatečnou dobu, aby zareagoval na vybočovaní manévr řidiče právního předchůdce žalobkyně. Navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Žalovaná se ve vyjádření ztotožnila se závěrem odvolacího soudu ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně i s posouzením míry odpovědnosti. Uvedla, že smlouvou o prodeji části podniku dochází k přechodu pouze přesně specifikovaných práv a povinností a smlouva o přepravě věci nemůže prokázat přechod pohledávky na náhradu skutečné škody, neboť z ní vyplývají pouze vzájemná práva a povinnosti z obchodnězávazkového vztahu mezi dopravcem, tj. žalobkyní a objednatelem přepravy.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou - účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem ve smyslu , rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ) vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 11. prosince 2007. Dovolání proti zamítavému výroku rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle v rozsahu, v jakém byl rozsudek soudu prvního stupně změněn, a v rozsahu, v jakém byl v tomto výroku potvrzen, je přípustné dle pro zásadní právní význam rozhodnutí ve smyslu , neboť odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.

Smlouvou o prodeji podniku se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k věcem, jiná práva a jiné majetkové hodnoty, jež slouží provozování podniku, a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s podnikem a zaplatit kupní cenu. Na kupujícího přecházejí všechna práva a závazky, na které se prodej vztahuje. (§ 476, 477 obch. zák.)

Dle úvodního ustanovení bodu 2 Smlouvy o prodeji části podniku uzavřené dne 28. 12. 1998 společností OMEGA servis spol. s r.o. a OMEGA SERVIS HOLDING, a.s. prodávající převádí na kupujícího vlastnická práva k veškerým věcem, právům a majetkovým hodnotám sloužícím provozování dále uvedené části podniku bez ohledu na to, zda jsou či nejsou výslovně v této smlouvě uvedeny. Dle článku 1 bodu 1.1. odst. 3 písm. f) Smlouvy převádí prodávající na kupujícího mimo jiných vypočtených práv a závazků rovněž veškeré ostatní nároky a závazky prodávajícího související s převáděným soborem majetku kromě práv a povinností, které na kupujícího výslovně nepřecházejí. Dle článku 2 bodu 2.1. nepřechází na kupujícího práva a povinnosti spojené s částí podniku, v jejímž rámci prodávající provozuje předmět podnikání zasilatelství, tedy celní operace v režimu vývozu, ve společném režimu tranzitu a všechny další činnosti vztahující se k ekonomickým režimům vyplývajícím z celního zákona.

Jak dovodil Nejvyšší soud např. v rozsudku velkého senátu ze dne 5. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 84/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na základě smlouvy o prodeji podniku dochází k přechodu závazků souvisejících s prodávaným podnikem z prodávajícího na kupujícího ze zákona, i když tyto závazky nejsou ve smlouvě identifikovány.

Obdobně to platí i pro případ prodeje části podniku. Jak již Nejvyšší soud dovodil v rozsudku ze dne 7. září 1999, sp. zn. , od kterého nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci, v případě prodeje části podniku (§ 487 obch. zák.) je nezbytné, aby předmětem smlouvy o prodeji byla taková část podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku. Za samostatnou organizační složku lze pokládat takovou součást podniku, u níž je vedeno samostatně (odděleně) účetnictví, týkající se této organizační složky, z něhož především vyplývá, které věci, jiná práva, popřípadě jiné majetkové hodnoty slouží k provozování této části podniku (samostatné organizační složky) a vymezuje tím předmět smlouvy o prodeji části podniku. V uvedeném smyslu proto bude samostatnou organizační složkou podniku zejména odštěpný závod, popřípadě jiná organizační složka, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Předmětem smlouvy o prodeji podniku však mohou být i jiné organizační složky podniku, které se nezapisují do obchodního rejstříku a které mohou být různě nazvány, např. závod, provoz apod., podmínkou však je, aby šlo o složku samostatnou ve výše uvedeném smyslu, přičemž nemusí jít o složku oprávněnou svým vedoucím jednat navenek ve věcech jí se týkajících, jako je tomu v případě odštěpného závodu (srov. dále i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2004, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 4/2004 pod číslem 77.

Předmětem smlouvy o prodeji části podniku tedy nejsou jednotlivé věci, ale podnik, resp. část podniku, jako soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. Přecházejí tedy práva a povinnosti z těch závazkových vztahů, které se týkají převáděné části a souvisejí s hospodářskou činností této části podniku. Takovým právem je i pohledávka z titulu náhrady škody způsobené provozovateli nákladní přepravy v souvislosti s výkonem jeho hospodářské činnosti. Tato pohledávka vyplývá z vlastnictví a provozování předmětu převedené části podniku a souvisí s převáděným souborem majetku dle ustanovení čl. I bodu 1.1. odst. 3 písm. f) Smlouvy.

Z uvedeného vyplývá, že právní názor odvolacího soudu na otázku aktivní věcné legitimace žalobkyně není správný. Z toho důvodu nelze považovat rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání bylo tudíž uplatněno důvodně.

Nejvyšší soud proto podle ustanovení , části věty za středníkem, a odst. 3, věty první, rozsudek odvolacího soudu v uvedeném rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž odvolací soud zváží i okolnosti nehodového děje, na něž poukazuje dovolatel.

Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný ( ). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů původního a dalšího řízení včetně řízení dovolacího ( ).

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu