Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tz 50/2011

3Tz 50/2011-27

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. Č.

, proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2010, sp. zn. , a podle § 268 odst. 2 a § 269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2010, sp. zn. , a v řízení, které mu předcházelo,

byl porušen zákon

v ustanoveních § 2 odst. 5, odst. 6 a § 320 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. Č.

Napadené usnesení

se zrušuje

.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Odůvodnění:

Obviněný M. Č. nastoupil dne 17. 1. 2010 výkon zbytku trestu odnětí svobody v délce 635 dnů z rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 8. 2001, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2002, sp. zn. . Tento zbytek trestu obviněný začal vykonávat ve věznici s dozorem.

Později byl obviněnému M. Č. nařízen trest odnětí svobody ve výměře 3 roků, který mu byl uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. . Výkon tohoto trestu byl nařízen do věznice s ostrahou.

Na základě žádosti ředitele Vazební věznice v Ostravě ze dne 9. 7. 2010 vydal Krajský soud v Ostravě dne 18. 10. 2010 usnesení pod sp. zn. , kterým ve smyslu § 320 odst. 3 tr. ř. došlo k ujednocení shora citovaných postupně uložených trestů tak, že budou společně vykonány ve věznici s ostrahou. Toto usnesení nabylo právní moci dnem jeho vydání, tj. 18. 10. 2010.

Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2010, sp. zn. , jimiž byl obviněnému M. Č. určen společný způsob výkonu postupně uložených trestů, podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch tohoto obviněného.

Namítá, že Krajský

soud v Ostravě měl ke svému rozhodnutí k dispozici hodnocení chování odsouzeného ve výkonu trestu a vyžádal si též aktuální opis z evidence Rejstříku trestů ze dne 6. 10. 2010, v němž je stále zaznamenáno odsouzení rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. , ovšem toto rozhodnutí již bylo zrušeno usnesením téhož soudu ze dne 2. 9. 2010, sp. zn. , a to k návrhu odsouzeného ve smyslu § 306a odst. 2 tr. ř. Zároveň byla zrušena i všechna obsahově navazující rozhodnutí, pozbyla-li zrušením zákonného podkladu. O této skutečnosti se Krajský soud v Ostravě nedozvěděl ani jiným způsobem, např. dotazem na soud nebo provedením důkazu spisem Obvodního soudu pro Prahu 6, ačkoli ve spise sp. zn. , je na č. l. 55 a násl. založen stejnopis rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. , z něhož je patrno, že řízení se v této věci vedlo proti uprchlému.

Podnět k postupu podle § 320 odst. 3 tr. ř. byl podán v době, kdy věznice evidovala u odsouzeného M. Č. dva tresty odnětí svobody s nařízením jejich přímého výkonu. Ještě před rozhodnutím o ujednocení způsobu výkonu těchto trestů byl jeden z nich zrušen rozhodnutím ve smyslu § 306a odst. 2 tr. ř. a návrh ředitele Vazební věznice Ostrava tak pozbyl podkladu. Odsouzený M. Č. měl i nadále vykonávat zbytek trestu z podmíněného propuštění v trvání 635 dnů, uložený ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , ve věznici s dozorem. Je zřejmé, že Krajský soud v Ostravě nezjistil skutkový stav v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí a porušil zákon v neprospěch odsouzeného, který je nucen vykonávat trest odnětí svobody v přísnějším typu věznice, než ve kterém by jej vykonával při správném postupu soudu.

V závěru stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení § 320 odst. 3 tr. ř. a v ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. v řízení předcházejícím. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. aby toto usnesení zrušil, jakož i další obsahově navazující rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným částem rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že její podání je plně důvodné.

Podle § 320 odst. 3 tr. ř., je-li u trestů odnětí svobody postupně uložených stanoven různý způsob výkonu trestu, určí společný způsob výkonu postupně uložených trestů soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává. Postupně uloženými tresty odnětí svobody zákon rozumí stav, kdy odsouzený má na základě pravomocného rozhodnutí soudu vykonat trest odnětí svobody a přitom předchozí uložený trest odnětí svobody nebyl zcela vykonán. Je nerozhodné, zda takový trest byl již v odsuzujícím rozhodnutí označen jako nepodmíněný trest odnětí svobody nebo zda jeho výkon byl nařízen později (srov. § 330 odst. 1 tr. ř., § 344 odst. 2 tr. ř.), podstatná není ani skutečnost, zda v době, kdy nabylo právní moci další rozhodnutí, kterým byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, byl odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo se nacházel na svobodě.

Z obsahu přezkoumávaného spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že Krajský soud v Ostravě při rozhodování o žádosti ředitele Vazební věznice v Ostravě na ujednocení postupně uložených trestů měl k dispozici hodnocení o chování odsouzeného ve výkonu trestu (č. l. 3) a vyžádal si též aktuální opis rejstříku trestů ze dne 6. 10. 2010 (č. l. 64). V tomto je stále zaznamenáno odsouzení z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. . Přesto, že na č. l. 55 spisu je založena kopie rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. , z níž vyplývá že proti obviněnému M. Č. bylo vedeno řízení proti uprchlému, spokojil se s údaji z rejstříku trestů aniž učinil dotaz na obvodní soud případně provedl důkaz spisem Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. . V takovém případě by totiž zjistil, že k návrhu obviněného ve smyslu § 306a odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. 1. 2008, sp. zn. , zrušen a současně byla zrušena též všechna další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

V uvedeném směru tedy Krajský soud v Ostravě porušil zákon v neprospěch obviněného M. Č., a to v ustanovení § 320 odst. 3 tr. ř. Krajský soud vycházel bez dalšího z podkladů, které byly nedostatečné k rozhodnutí o žádosti ředitele Vazební věznice v O., ačkoliv mu nic nebránilo v doplnění dokazování ve shora naznačeném směru. Lze tedy konstatovat, že krajský soud rozhodoval na podkladě nedostatečně zjištěného skutkového stavu v důsledku hodnocení neúplných důkazů (viz ust. § 2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.).

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2010, sp. zn. , a v řízení, které mu předcházelo byl v citovaných ustanoveních trestního řádu porušen zákon v neprospěch obviněného M. Č. Podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, a to včetně všech obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla svého podkladu. Protože v dané věci samotným rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo k nápravě vzniklého nezákonného stavu a není třeba vydávat rozhodnutí další, Nejvyšší soud již neaplikoval ustanovení § 270 odst. 1 tr. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. července 2011

Předseda senátu:

JUDr. Petr Šabata