Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4965/2009

U S N E S E N Í

JUDr. P. Z.,

J. T.,

zastoupeného JUDr. Zdeňkem Polankou, advokátem se sídlem v Plzni, Borská 13,

o neúčinnost právního úkonu,

vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. července 2009, č. j. -204

,

takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. července 2009, č.j. -204, k odvolání žalobce potvrdil podle (dále jen „ “) rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 27. února 2009, č.j. -175, kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že smlouva, kterou JUDr. J. T. uzavřel se žalovaným, a na základě které došlo dne 13.3.2002 k převodu členských práv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu mladých, se sídlem Plzeň, Rolnické nám. 13, IČ:00040061, vážících se k bytu č. 21 v domě na adrese P. a k vzniku výlučného nájmu žalovaného k uvedenému bytu, je vůči žalobci právně neúčinná ve smyslu ustanovení (dále jen „obč. zák.“) a kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Ztotožnil se se zjištěným skutkovým stavem a právními závěry soudu prvního stupně. Poukázal na to, že podle § 42 odst. 2 obč. zák. je k podání odpůrčí žaloby aktivně věcně legitimován věřitel, který má vůči dlužníkovi v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě vymahatelnou pohledávku. V řízení před prvním stupněm však bylo zjištěno, že takovouto pohledávku žalobce vůči dlužníkovi JUDr. J. T. nemá. K námitce žalobce, že soud prvního stupně nevyhověl jeho žádosti o přerušení předmětného řízení, z důvodu podání dovolání ve věci sp. zn. , ve kterém byla pohledávka žalobce projednávána, a které již bylo pravomocně skončeno, souhlasil se soudem prvního stupně, že podání dovolání (jako mimořádného opravného prostředku ve věci) není dostatečným důvodem pro přerušení předmětného řízení.

Proti rozsudku Krajského soudu v Plzni podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost odvozuje z ustanovení Výslovně označuje dovolací důvod podle ustanovení a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívá se však při tom, že dovolací soud by měl posoudit otázku, zda mělo být řízení o neúčinnosti právního úkonu přerušeno s ohledem na souběžně probíhající řízení o zaplacení pohledávky. Toto řízení bylo sice pravomocně skončeno, ale změnou původního rozsudku soudu prvního stupně, což zakládá přípustnost dovolání ve smyslu , které tak musí být věcně projednáno. V této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. . Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil Okresnímu soudu Plzeň- město k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) konstatoval, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení V posuzovaném případě sice dovolatel označil jako dovolací důvod porušení ustanovení , avšak ve skutečnosti uplatněné výtky vycházejí z úpravy obsažené v ustanovení ( ). Ta však v souzeném případě postrádá judikatorní potenciál a nesměřuje tak k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Jestliže z obsahu dovolání eventuálně vyplývá dotčení dovolacího důvodu podle ustanovení , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , , když v dovolacím řízení žalovanému žádné náklady nevznikly a žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení nárok.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2011

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu