Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1555/2009

U S N E S E N Í

a) Ing. P. V.

, a

b) P. V.

, obou zastoupených JUDr. Petrem Čichovským, advokátem se sídlem v Týnci nad Sázavou, Družstevní 411, proti žalovaným

1) Mgr. V. B.

, a

2) S. B.

, o vzájemném návrhu žalovaných na určení neplatnosti kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. června 2007, č. j. -416, ve znění opravného usnesení ze dne 8. ledna 2009, č. j. -456, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením zrušil rozsudek ze dne 7. srpna 2006, č. j. -377, jímž Okresní soud v Benešově (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl vzájemný návrh žalovaných na určení, že „kupní smlouva registrovaná u Katastrálního úřadu v Benešově u Prahy pod č. j. 10 VN-1789/96, uzavřená dne 16. května 1996 mezi J. V. a žalobci na straně jedné a žalovanými na straně druhé na nemovitost č.p. 3 v M., obec B., k. ú. B., včetně pozemku parc. č. 4121, je neplatná od prvopočátku, protože žalovaní ve smyslu příslušných ustanovení byli vědomě ze strany žalobců uvedeni v omyl, a to nepravdivými informacemi o skutečném stavu celého předmětu sporu“, a řízení zastavil. Odvolací soud uzavřel, že žalobci se domáhali vůči žalovaným zaplacení kupní ceny ve výši 853.861,- Kč s příslušenstvím podle smlouvy ze dne 16. května 1996. Rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2003, č. j. -261, byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 853.861,- Kč představující kupní cenu podle smlouvy ze dne 16. května 1996. Tento rozsudek nabyl právní moci 13. 4. 2005. V průběhu řízení podali žalovaní vzájemný návrh, jímž se domáhali určení, že kupní smlouva ze dne 16. května je neplatná. Cituje ustanovení a , (dále jen „ “), uzavřel, že v době rozhodování soudu prvního stupně „existovala“ překážka věci pravomocně rozsouzené bránící rozhodnutí o vzájemném návrhu žalovaných. Pravomocný rozsudek, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na plnění, tvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté vůči žalobě o určení právního vztahu nebo práva, když otázka, zda tu takový právní vztah je či není, musela být posuzována při rozhodování o žalobě, kterou se žalobci domáhali plnění z tohoto právního vztahu.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá, že řízení trpí vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť v řízení před soudem prvního stupně byl „porušován zákon“ tím, že „věci nebyly projednávány dle podaných návrhů navrhovatele, navrhovaní svědci nebyli ani obesláni, natož vyslechnuti, předloženými právními dokumenty o skutečném stavu věci se nehodlal konající soud nikdy zabývat, nerespektoval odstoupení dovolatele od kupní smlouvy z důvodů právních vad“. Není srozuměn s tím, že jeho vzájemný návrh nebyl řádně a včas projednán ještě před vydáním rozsudku dne 15. prosince 2003, č. j. -261. Nezpochybňuje, že shora citovaným rozsudkem byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 853.861,- Kč představující kupní cenu podle smlouvy ze dne 16. května 1996. Nesouhlasí s tím, aby bylo řízení o jejich vzájemném návrhu zastaveno, naopak se domáhá zrušení usnesení odvolacího soudu a pokračování v řízení. Zároveň vznáší námitky vůči nákladovým výrokům, neboť náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů byla žalobcům neoprávněně přiznána.

Poté, co žalovaný podal dovolání proti shora uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu, původní žalobce J. V. dne 21. 7. 2009 zemřel. Nejvyšší soud proto na základě usnesení ze dne 28. července 2011, č. j. -478, pokračoval v dovolacím řízení s jeho dědici – žalobci Ing. P. V. a P. V.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále jen „ “ (srovnej článek II bod 12. ).

Dovolání, které je přípustné podle , není důvodné.

Dovolatel obsahově ( ) prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů podle a b) a jejich obsahového vymezení ( ) nenapadá závěr, na němž napadené rozhodnutí spočívá, a podle kterého meritornímu projednání věci brání překážka věci pravomocně rozsouzené. Nutno zdůraznit, že rozhodnutí odvolacího soudu plně respektuje ustálenou judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 85/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2002, sp. zn. , ze dne 11. února 2003, sp. zn. , a ze dne 22. září 2004, sp. zn. , jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 7. ledna 1994, sp. zn. ). Dovolatelem namítané „vady řízení“, i kdyby byly dány, pak z povahy věci na správnost rozhodnutí odvolacího soudu nemohly mít žádný vliv.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost rozhodnutí odvolacího soudu nepodařilo zpochybnit, přičemž z obsahu spisu se nepodávají ani jiné vady, k jejichž existenci dovolací soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( věta druhá o. s. ř), Nejvyšší soud dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , , a Žalovaný nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení právo na náhradu nákladů a žalobcům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. září 2011

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu